Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2066.
Odpověď
předsedy vlády a ministrů: vnitra, národní obrany, spravedlnosti a školství v zastoupení nepřítomného ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Jar. Roučka, Ed. Buriana a soudr.
o persekuci dělnictva na Moravě (tisk 1255).
Podepsaní dovolují si odpověděti toto:
Dělnictvo nebylo pronásledováno pro stávku; nýbrž byly zatýkány pouze osoby, které se při událostech 15. a 14. prosince 1920 zúčastnily pokusu o násilný převrat. Četnictvo, které za pomoci vojska provádělo zatýkání, řídilo se předpisy zákonnými a služebními. Zatčení byli zpravidla ještě téhož dne dopraveni k zemskému trestnímu soudu do Brna a to až na ojedinělé případy, ve kterých kladli četníkům násilný odpor, nespoutáni.
Na elektrárně v Oslavanech a na dole Kukla byli z práce propuštěni jenom ti dělníci, kteří byli přistiženi s puškami neb jinými zbraněmi v rukou, nebo kteří se jinak těžce provinili. Propuštění dělníci byli nahrazeni dělnictvem, jež bylo bez práce a pracovat chtělo.
Správnost tvrzení, že zatčení byli četnictvem trýzněni, nebyla dosud konaným šetřením prokázána. Údaje osob, které byly domněle ztýrány, jsou až na případ Františka Robotky, ničím nedoložená tvrzení, na základě kterých skutkovou podstatu věci nelze zjistiti.
Františka Robotku prý ztýral výpomocný Černík Dobeš, z kteréžto příčiny bylo na něj učiněno trestní oznámení.
Dopis Matyldy Robotkové nedošel na posádkové velitelství v Oslavanech a také tam Robotková nebyla vyslýchána.
Marie Chmelíčková, jejíž manžel byl jedním z vůdců při zabírání úředních budov v Ivančicích, byla zatčena v Ivančicích na ulici dne 14. prosince 1920 ráno, když při obsazení města vojskem a četnictvem utíkala v krutém mrazu bosa do dělnického domu, aby tam dala shromážděným dělníkům zprávu o příchodu vojska.
Spočívá tudíž obsah interpelace, pokud se v ní uvádí, že Marie Chmelíčková byla v nedbalkách a bosa sokolskou hlídkou a Černíky z domu vyvlečena a do věznice okresního soudu v Ivančicích dopravena, na mylných informacích. V době svého zatčení nekojila dle vlastního doznání své, dne 26. října 1919 narozené, tedy, bez mála již 14 měsíců staré děcko.
Rovněž neodpovídá pravdě, že následkem násilného odtržení Marie Chmelíčková od kojence ve věznici vážně onemocněla, naopak jest pravdou, že Marie Chmelíčková ve vazbě vůbec nechuravěla a ve věznici okresního soudu v Ivančicích byla spokojena.
Že by byl redaktor Vladislav Burian důstojníky oslavanské posádky ztýrán, nebylo zjištěno.
Pokud jde o případ pp. poslanců Jaroslava Roučka a Edmunda Buriana, podotýká se, že podle konaného šetření požádal je posádkový velitel podpl. Šponar prostřednictvím vrchních strážmistrů Schneidera a Kovaříka o rozmluvu a že zmínění četníci je s jejich souhlasem k podpl. Šponarovi doprovodili. Cestou přidružil se k nim třetí četník, který ale po informaci u vrchního strážmistra Schneidera se zase vzdálil. Podplukovník Šponar požádal pak poslance vzhledem k situaci, aby Oslavany opustili, což oni nejbližším vlakem učinili. O nějakém porušení poslanecké imunity nemůže býti tudíž řeči.
V Praze dne 8. dubna 1921.
Předseda vlády a ministr vnitra:
Černý, v. r.
Ministr národní obrany:
Gen. Husák, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Popelka, v. r.
Za nepřítomného ministra sociální péče ministr školství a národní osvěty: