Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2063.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Staňka a soudruhů
o zásobování obyvatelstva na Moravě palivem (tisk 982).
Trvající nedostatek uhlí, který počal se jeviti již za války, způsobil, že obyvatelstvo je nuceno dožadovati se většího přídělu jiného topiva a sice hlavně palivového dříví, jež sloužilo před válkou za výhradně topivo jen v lesnatých odlehlých krajinách, kdežto jinde užívalo se ho jen jako podpalu. Naše lesní hospodářství snažilo se této stále vzrůstající spotřebě palivového dříví všemožně vyhověti nejprve zvýšením tak zvané mezitěžby čili probírkami a sečemi výchovnými v porostech nedospělých, když však tato možnost byla vyčerpána, spotřeba stále vzrůstala a počalo hroziti velmi vážné ne bezpečí, že obyvatelstvo vrhne se samovolně do lesů a počne je bez rozmyslu pustošiti, jak se též v mnohých případech stalo, byly nuceny mnohé lesní správy jednak zvýšiti normální roční těžbu, jednak seřezávati některé méněcenné sortimenty dříví užitkového do paliva. Uvedené příčiny pak způsobily, že normální výroba dříví užitkového, jež činila před válkou v jehličnatých lesích tvaru vysokého průměrně 70—75%, musela býti snížena průměrně na 60%, aby se vyhovělo aspoň nejnaléhavějším požadavkům obyvatelstva. Než ani toto podstatné zvýšení výroby palivového dříví nestačí a hrozí tudíž pro obyvatelstvo následky nedozírné.
Ministerstvo zemědělství, majíc na zřeteli naléhavou potřebu jak palivového dříví pro obyvatelstvo ták i dříví užitkového potřebného pro zásobování dolů, železnic [pražce), stavebních živností, pil, řemesel a jiných podniků dříví zpracujících, snaží se v dohodě s Československou dřevařskou komisí rozvrhnouti spravedlivě přípustnou produkci dříví na veškera spotřební odvětví.
Aby bylo alespoň částečně vyhověno Stále vzrůstající spotřebě palivového dříví v Čechách a na Moravě, zajistilo na Slovensku, kde je tohoto dříví nadbytek, 10.000 vagónů palivového dříví a vyjednává již delší dobu s ministerstvem železnic o přiměřenou slevu dnešních vysokých dopravních sazeb, aby toto množství dřeva mohlo býti do Čech a na Moravu dopraveno a v přijatelné ceně dáno k veřejnému zásobení obyvatelstva dřívím palivovým k disposici.
Celková spotřeba veškerého dříví užitkového v Čechách, na Moravě a ve Slezsku činí okrouhle 6,650.000 m³.
Přípustná normální roční produkce dříví užitkového v těchto zemích činí však okrouhle 5,400.000 m³, jeví se tudíž nedostatek užitkové kulatiny potřebné k normálnímu zásobení domácích pilařských podniků 1,250.000 m³. Nedostatek tento vzroste však ještě o dalších 250.000 m³ užitkového dříví, jež nutno je povoliti k vývozu do ciziny částečně povozy z lesů pohraničních, jež gravitují svojí polohou do zahraničí, částečně voroplavbou po řece Vltavě a Labi, ačkoliv tato omezena byla proti poměrům předválečným na míru nejmenší.
Jak z uvedeného přehledu Vysvitá, není možno, aby normální dřevní produkce v zemích českých stačila, nemá-li býti zasáhnuto do kmenové podstaty lesní na úkor výnosnosti lesů v budoucnosti uhraditi žádoucí potřebu kulatiny pro domácí, v tak hojné míře nově vzniklé pilařské podniky, i když vývoz kulatiny do ciziny a výroba dříví palivového bude omezena na míru nejmenší a třeba počítati s tou skutečností, že dostaví se v průmyslu pilařském vážná krise a ohroženy budou ve své existenci ony podniky, jichž vznik vyvolán byl jen válečnou a poválečnou konjunkturou v obchodu dřevařském, nepodaří-li se usnadniti, dovoz kulatiny ze Slovenska, kterážto možnost jest však při dnešních dopravních sazbách železničních, nedostatku vagonů a nepostačitelnosti dosavadních železničních tratí pro dohlednou dobu velmi pochybná.
Redukování výroby palivového dříví ve prospěch dříví užitkového jest rovněž za trvajícího nedostatku uhlí vyloučeno, nemá-li obyvatelstvo města venkova trpěti ještě větším nedostatkem paliva a nemá-li toto býti přinuceno z nouze k osudné svépomoci, t. j. k samovolnému a nerozmyslnému pustošení lesů.
Jediné možné východisko a alespoň částečnou odpomoc z této kalamity lze hledati jednak v uskutečnění návrhu a snahy ministerstva zemědělství, aby usnadněn byl dovoz palivového a užitkového dříví ze Slovenska do zemí českých, jednak ve zvýšení těžby uhlí.
Pro přítomnou dobu snaží se ministerstvo zemědělství odpomoci alespoň částečně nedostatku palivového dříví nařízením, aby zužitkováno bylo na palivo i veškeré odpadkové dříví vznikající jednak při výrobě v lese, jednak i na pilách, jakož i zvýšením těžby dříví pařezového, za kterýmžto účelem postaralo se u ministerstva národní obrany o příděl třaskavin potřebných k trhání a dobývání pařezů, konečně i doporučením zvýšené těžby rašeliny.
Pokud se týče cen dříví užitkového, poukazuje ministerstvo zemědělství na svůj výnos ze dne 20. října 1920, čís. 41681— XIV, jímž důtklivě upozornilo lesní správy, aby dodržovány byly ceny vyšetřené Československou dřevařskou komisí a stanovené na podkladě zjištěných režijních výloh.
Československá dřevařská komise ve spojení se Státním úřadem pozemkovým zkoumá též bedlivě veškeré uzávěrky a prodeje dříví, jež povinní jsou majitelé lesů (vyjímajíc drobný místní prodej) hlásili ve smyslu § 4 zákona ze dne 12. února 1920, čís, 118 Sb. z. a n. Státnímu úřadu pozemkovému, Pozemkový úřad postupuje každý, vyšetřeným kalkulačním cenám neodpovídající prodej dříví Čsl. dřevařské komisi, která vyžádá si u dotyčné lesní správy podrobný výkaz režijních výloh a kalkulace. Zjistí-li se, že zvyšovány jsou neodůvodněně ceny dříví užitkového, oznámí komise dotyčný případ lichevnímu úřadu za účelem dalšího řízení.
Pokud se týče cen dříví palivového, jež uznalo ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 24. března 1920, čís. 9500 pro tehdejší dobu za přiměřené a jež pohybují se podle jednotlivých druhů mezi Kč 20 až 40 u dříví měkkého, a Kč 24—45, u dříví tvrdého za 1 prm loco les, dlužno uznati, že tyto ceny neodpovídají dnešním výrobním a režijním nákladům v lesním hospodářství, které činí v přítomné době podle podrobného šetření Čsl. dřevařské komise průměrně 88 Kč na 1 m³ hrubé hmoty dřevní, cíli Kč 57,20 na 1 prm paliva (0.65 m³). Činí-li tedy dosavadní cena 1 prm paliva průměrně Kč 32,50 a průměrně režijní výlohy Kč 57,20, doplácí lesní hospodářství na 1 metr paliva okrouhle Kč 25, při čemž nedostává za vlastní dřevní hmotu ničeho.
Ve příčině zajištění domácí spotřeby dříví, zvláště užitkového, vydalo ministerstvo zemědělství na podkladě porad a usnesení Československé dřevařské komise ze dne 4. a 5. října výnosem ze dne 20. října 1920, čís 41681—XIV směrnice, jichž třeba dbáti majitelům lesů a výrobců dřeva jak při výrobě, tak i prodejích dřeva.
V první řadě bylo uloženo uhraditi potřebu dříví pro státní podniky, zvláště pražců pro státní železniční správu, dále telegrafních tyčí a sloupů pro ministerstvo pošt a telegrafů, jakož i různých sortimentů stavebního dříví pro státní a jiné veřejné prospěšné stavby.
V druhé řadě nařízeno bylo respektovati potřebu dřeva pro doly a dříví brusného a celulosního pro papírny, dříví stavebního a řemeslného pro místní potřebu pil a jiných podniků dřevo zpracujících, jakož i řemesel jiných místních spotřebitelů, aby nákladní přesuny dřeva z jednoho kraje do druhého se toto zbytečně nezdražovalo a nebyla ohrožována výkonnost neb existence domácích a místních podniků dřevo zpracujících. Ve směru tom musí býti ovšem dána přednost podnikům starším před oněmi, které vznikly za války neb v novější době výhodné konjunktury.
Příslušným politickým úřadům bylo pak nařízeno, aby vedly v evidenci soupisy zásob vyrobeného dříví v lesích a staraly se o účelné rozdělení dřeva pro domácí spotřebu, v případech zřejmé neochoty, aby pak použily prostředků, jež ustanovuje nařízení vlády ze dne 3. září 1920, čís. 516 Sb. z. a n.
Dříví ze státních lesů prodává se řádným offertním řízením vyjma několik prodejů smlouvami, které mohou býti poslanecké sněmovně, bude-li si toho přáti, předloženy. Pokud pak se prodeje dříví z lesů na základě záborového zákona státem zabraných týče, beře Státní pozemkový úřad, do jehož kompetence schvalování těchto prodejů náleží, předložené mu opisy smluv, pokud odpovídají vyšetřeným kalkulačním cenám, na vědomí. Neodpovídají-li smlouvy vyšetřeným kalkulačním cenám, postupuje Státní pozemkový úřad ve spojení s Československou dřevařskou komisí, jak bylo již svrchu zmíněno a k tomu účelu potřebuje úplné spisy. Není tudíž Státní pozemkový úřad s to předložiti poslanecké sněmovně smlouvy o prodejích dříví.
Zásobování Moravy uhlím provádí se tím způsobem, že zemský kontingent uhlí, který jest ministerstvem veřejných prací každý měsíc pro otop přidělován, rozděluje zemský uhelný úřad na kontingenty okresní, při čemž béře patřičný zřetel na průmyslová střediska a na ony okresy, které mají dle výkazu zemské lesní inspekce dostatek palivového dříví.
Na podkladě okresního kontingentu vypracuje okresní politická správa návrh detailního přídělu uhlí v okrese a předloží ho zemskému uhelnému úřadu, který návrh tento dle skutečně měsíčně přiděleného kontingentu upravuje a dodávky uhlí na jednotlivé inspektoráty v rámci upraveného okresního kontingentu rozepisuje.
Předepsaná množství nemohou příslušné uhelné inspektoráty vždy pravidelně dodati, neboť těžební poměry dovolují většinou jednotlivým inspektorátům jen 50%ní, nejvýše 70%ní realisování stanovených přídělů otopného uhlí. Následkem této nepravidelnosti v dodávkách stává se, že některá spotřební místa dostávají, když ne plný příděl, tedy aspoň větší jeho část, ježto do míst ostatních vzdor důrazným urgencím ťZemského uhelného úřaduŤ, jakož i uhelného oddělení ministerstva veřejných prací nedochází mnohdy po delší dobu vůbec uhlí.
Ministerstvo veřejných prací se snaží, aby hlavně pro obce, které by si snad nemohly dostatek palivového dříví opatřiti, byly předepsané příděly otopného uhlí od příslušných inspektorátů plně dodávány, by nenastala v zásobování palivem porucha.
Takové nepravidelnosti v dodávkách některým obcím v předešlém měsíci vyskytly se jako následky stávek a nepředvídaných poruch na jednotlivých dolech a poruch v dopravě železniční. Nyní však, kdy těžba ve všech revírech stoupá a pointery dopravní se ustálily, jest oprávněná naděje, že zásobování otopným uhlím se značně zlepší.
V Praze dne 6. dubna 1921.
Předseda vlády: