Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2057.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci posl. Skaláka a soudruhů
o nelidském trýznění třináctiletého chlapce četnickým závodčím Frant. Károu v obci Žilině, okr. Nové Strašecí (tisk 1672).
Po vykonaném šetření dovoluji si odpověděti toto:
Dne 9. února 1921 bylo horníku Rudolfu Váňovi v Žilině ukradeno 5400 Kč, které měl uschovány v otevřené skříni. Okradený přivedl ještě téhož dne třináctiletého chlapce Josefa Krause na četnickou stanici v Kamenných Žehrovicích a označil jej podezřelým z krádeže, poněvadž v kritické době v obci žebral.
Případ vyšetřovali strážmistři František Kára a Antonín Strašil. Hoch popíral zpočátku krádež peněz a označoval jiné osoby jako pachatele, když se ale vyšetřilo, že udání jeho není pravdivé, přiznal se konečně, že peníze ukradl sám. Místo, kam peníze ukryl, nechtěl prozraditi a uváděl různá místa v obci i v okolí, na která četníky vodil, kdež se však peníze nenašly.
Když již hledání peněz do 11 hodin večer bez výsledku trvalo a strážmistr Kára viděl, že hoch nepravdivými údaji pátrání hledí jen stížiti, zavedl ho do hostince Josefa Dandy, vypůjčil si tam hůl protaženou do polovice drátem, přehnul hocha přes židli a vysázel mu v delších přestávkách asi 10 ran přes zadní část těla onou polovicí hole, která nebyla drátem protažena. Když se hoch přes to nechtěl přiznati, zasadil mu strážmistr Kára ještě několik šlehů prutem a zavedl ho pak k poškozenému Váňovi, který ho přes noc uložil do komůrky vedle stodoly, když mu byl tam napřed upravil lože ze slámy a pytlů. V této komůrce žádných dlaždiček není a jest proto tvrzení, že tam byl vstrčen, aby si ochladil rány, bezdůvodné. Ráno druhého dne již hoch bit nebyl.
Na naléhání Váňovo prozradil pak hoch místo, kam peníze ukryl; peníze tam skutečně byly nalezeny. Hoch byl nato četnictvem propuštěn, načež ho starosta dopravil do nemocnice do Kladna, kde jeho zranění bylo uznáno za lehké. Zda poranění pochází od čem. strážmistra není zjištěno, protože Kraus byl dle vlastního udání již předtím poškozeným Váňou a hostinským Dandou bit.
Tvrzení, že strážmistr Kára hocha bil přes nahé tělo, že ho poličkoval, až mu ruce umdlévaly, že ho mlátil, až z něho krev prýštila a že mu při tom šaty rozedral neodpovídá skutečnosti. Přes hlavu ho vůbec nebil, také se nedalo dokázati, že by si byl vysvlékl kabát a že hochovi odepřel na požádání vody.
Hoch není sirotkem, jest ale svojí matkou, která žije od svého muže odloučené, zanedbáván. Okradený Rudolf Váňa jest prostým horníkem, který svou pílí a skromným životem si nějaké peníze ušetřil.
Proti strážmistru Károvi, který jednal proti přísnému zákazu, četnictvu všeobecně udělenému, aby na vyšetřovance vztáhli jakýmkoli způsobem ruku, bylo učiněno trestní oznámení vojenskému soudu. Trestní řízení není ještě ukončeno.
V Praze dne 5. dubna 1921.
Předseda vlády: