Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2052.
Návrh
poslanců G. Navrátila, dra Lukavského, dra Matouška, Špačka a soudruhů
na zřízení ťÚřednické a zřízenecké komoryŤ.
Zákon
ze dne ................................................... 1921,
jímž zřizuje se Úřednická a zřízenecká komora
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Úřednická a zřízenecká komora zřizuje se společně pro úředníky a zřízence soukromé a úředníky a zřízence veřejné, aby zastupován byl stav úřednicky a zřízenecký, aby bylo napomáháno jeho zájmům a aby byla chráněna stavovská čest tohoto povolání.
Úřednická a zřízenecká komora dělí se ve dvě samostatná oddělení úředníků a zřízenců soukromých a úředníků a zřízenců veřejných, při čemž zaručuje se zákonem naprostá jednotnost při řešení určitých přesně vytčených zájmů prostřednictvím orgánů oběma oddělením společných.
§ 2.
Členy úřednických a zřízeneckých komor jsou všichni za úplata pracující a pensijními příspěvky povinní úředníci, učitelé a zřízenci ve službách veřejných; t. j. státu a správních celků v něm (země, krajů, župy, stolice, okresy, obce atd.), jakož i ústavů, fondů a podniků jimi spravovaných; dále úředníci a zřízenci v soukromých službách, kteří podle zákonů a nařízení podléhají povinnému pensijnímu pojištění.
Úředníci a zřízenci požívající odpočivného a pensijních rent, jsou v tomto zákoně na roven postaveni úředníkům a zřízencům v činné službě.
§ 3.
Úředníkem jest každý občan republiky, bez rozdílu pohlaví, pracující za pevnou, předem sjednanou odměnu, vyplácenou z prostředků osoby druhé, bez rozdílu, zda fysické či právnické v oboru, ke kterému jest nutná převážná činnost duševní, získaná buď přesně vyhraněnou předchozí výchovou přípravnou nebo pokud to přítomné zákony nařízení a zvyklosti připouštějí nebo v budoucnosti připustí, výchovu tuto nahražující praksí.
Zřízencem jest každý občan republiky bez rozdílu pohlaví, pracující za pevnou, předem stanovenou odměnu, vyplacenou z prostředků osoby druhé ať fysické nebo právnické v oboru, ke kterému jest nutna jistou dobu trvající činnost praktická za podpory činnosti duševní, a jest spojena z části nebo plné se samostatným rozhodováním.
Zda jest kdo úředníkem či zřízencem soukromým nebo veřejným, řídí se přesně dle osoby ať fysické či právnické, pevné a předem stanovenou odměnu vyplácející.
§ 4.
Úřednické a zřízenecké komoře jest vyhrazeno:
A. 1. aby prostřednictvím orgánů společných podle zákonů a nařízení týkajících se všech odborů úřednictva a zřízenectva starala se o to, aby vymizel nejen rozdíl mezi úřednictvem soukromým a veřejným, ale i rozdíl mezi jednotlivými skupinami za účelem postavení úředníků a zřízenců na jednotnou, přesně vymezenou základnu, při čemž buď brán zřetel na předchozí školní vzdělání, skutečnou výkonnost, důležitost a zodpovědnost práce;
2. aby spolupůsobila při úpravě a vybudování služby i práv úředníků a zřízenců, při zřizování nových úřadů nebo ústavů a podniků veřejných a soukromých, při úpravě odborného školství a přípravy k povolání a také aby při změnách v organisaci všeho toho podávala buď na vyzvání nebo z vlastního popudu dobrozdání a návrhy vládě, veřejné správě, úřadům a zaměstnavatelům.
Zákony a nařízení pod 1. a 2. spadající, nebuďtež vydány bez předchozího dobrého zdání úřednické a zřízenecké komory.
3. aby zřídila osobni, kvalifikační, disciplinární a jiné podobné komise z řad členstva a vysílala odborné znalce nebo zástupce do správních, dozorčích a jiných, sborů.
Komise shora jmenované nastupují v práva a povinnosti komisí dosud zřízených. O působnosti jich, jakož i jednacím řádě bude vydáno nařízení zvláštní.
4. aby si upravovala úřadování a vnitřní jednání zvláštními statuty, jednacími řády, řádem o smírčím a čestném soudu pro členy komory, služebním a pensijním řádem pro vlastní zaměstnance;
5. aby měla v patrnosti své členstvo a opatřovala si soustavně o všech jeho sociálních poměrech informace. Sem náleží vedení členského katastru, statistická šetření, ankety, publikace atd.
B. Prostřednictvím orgánů oddělení samostatných:
1. aby hájila a zastupovala zájmy, práva, vážnost i čest úřadu a stavu úřednického a zřízeneckého své skupiny na venek, bděla nad plněním povinností úředníků a zřízenců a prováděla vnitřní stavovskou kázeňskou moc ve věcech, které vyhrazeny nejsou soudnímu řízení nebo nepodléhají disciplinární komisi zřízené dle odst. 3. sub A tohoto paragrafu;
2. aby dle řádů sprostředkovala při umísťování úředníků a zřízenců svého oddělení.
Zaměstnavatelé jsou povinni sprostředkování toto uznati. Oddělení komorní vede v patrnosti nezaměstnané úředníky a zřízence, jakož i čekatele pro službu počáteční a žadatele o místa uprázdněná nebo nově zřízená;
3. aby činila vlastní opatření ku zlepšení sociálních poměrů svého členstva; sem náleží řešení všech otázek, tykajících se pensijního, nemocenského, úrazového pojištění i pojištění pro případ nezaměstnanosti, služba organisační a poradní, organisace úvěru zásobování družstevnictví atd.,
4. aby zřídila smírčí soudy ku řešení sporů, vzniklých mezi soukromými zaměstnavateli a zaměstnanci.
§ 5.
Sídlem komory jest hlavní město Praha.
Společná valná hromada delegátů určuje sídla a obvody svých odboček (župních komor), dle zásad uvedených v § 14. tohoto zákona.
§ 6.
Hospodářství komorní řídí se rozpočtem sestaveným dle nařízení pro úřady samosprávné s rubrikami potřeby a úhrady. Rozpočet tento předkládá komora po schválení společné valné hromady delegátů každoročně do konce měsíce října ministerskému předsednictvu na vědomi.
Výdaje hradí se:
a) příspěvkem členů, vyměřeným progresivním procentem ze služného, které jest základem pro vyměřování daně z příjmů. Příspěvky tyto předpisují se a vybírají se u úředníků a zřízenců soukromých prostřednictvím pojišťovacích pensijních ústavů, u úředníků a zřízenců veřejných prostřednictvím berních úřadů, od zaměstnavatele dle příslušných zákonů a nařízení o daních osobních a pensijním pojišťování,
b) příspěvkem členů, jichž služné nedosahuje nejnižšího stupně daně z příjmů,
c) příspěvkem státu, činícím jednu třetinu veškerého nákladu valnou hromadou schváleného rozpočtu,
d) pokutami, dary, odkazy atd.
§ 7.
Korespondence komory s úřady veřejnými, s odbočkami (župními komorami) a jednatelstvími a v záležitostech volebních mezi volební komisí a voliči jest prosta poštovného.
Komory jsou mimo toho osvobozeny ode všech dávek přímo vybíraných.
§ 8.
Orgány komory jsou:
a) společná valná hromada delegátů,
b) valné hromady oddělení úředníků a zřízenců soukromých a úředníků a zřízenců veřejných,
c) výbory oddělení úředníků a zřízenců soukromých a úředníků a zřízenců veřejných,
d) představenstvo,
e) president,
f) představenstva sekci,
g) odbočky (župní komory) a jednatelství se sekcemi a orgány dle stanov.
§ 9.
Valné hromady tvoří delegáti. Delegáty, jakož i výbory komory a jich náhradníky volí členstvo přímým, tajným, povinným a písemným hlasováním dle volebního řádu vydaného zvláštním zákonem se šetřením zásad poměrného zastoupení skupinového a některých způsobů zvláštních.
Výbory obou oddělení čítají po 50 členech a 25 náhradnících.
Volba presidenta, představenstva a představenstev sekcí podrobně jest upravena volebním řádem.
§ 10.
Řádná valná hromada koná se nejméně jednou do roka a sice tím způsobem, že před valnou hromadou společnou konají se v oddělených místnostech valné hromady úředníků a zřízenců veřejných.
Valným hromadám samostatných oddělení dle § 1. jest vyhrazeno:
1. schválení účtů komorního oddělení,
2. podávání návrhů ku společnému rozpočtu,
3. zkoumání zprávy o činnosti oddělení za minulý rok správní,
4. podávání návrhů pro valnou hromadu společnou,
5. jmenování členů sekcí při komoře a odbočkách (župních komorách).
Valné hromadě společné jest vyhrazeno:
1. schválení účtů komorních,
2. stanovení předběžného rozpočtu,
3. stanovení příspěvků,
4. systemisování míst úřednických a zřízeneckých při komoře,
5. schvalování změn stanov a veškerých řádů komorních,
6. vydávání řádů služebních a pensijních pro úředníky a zřízence,
7. zkoumání zprávy o činnosti komorní za uplynulý rok správní a vydávání případných nařízení v této věci,
8. zřizování odboček (župních komor) a jednatelství dle zvláštního ustanovení stanov a jednacích řádů,
9. usnáší-li se valná hromada o změně stanov a řádů ad 5. nebo o návrhu na změnu zákona o úřednické a zřízenecké komoře a volebním řádu (ad 7.) jest třeba, by pro návrh se vyslovily 2/3 delegátů při přítomnosti nejméně 50% všech delegátů.
Zpráva o činnosti komory musí být každoročně vydána tiskem pro členstvo a předloží se ministerskému předsednictvu.
Mimořádné valné hromady svolávají se dle zvláštního ustanovení stanov.
§ 11.
Společný výbor a výbory samostatných oddělení projednávají všechny záležitosti v § 4. tohoto zákona uvedené a podrobně rozvedené ve stanovách a vyřizuje je dle stanov a jednacího řádu.
§ 12.
Představenstvo úřaduje dle ustanovení stanov a jednacího řádu.
§ 13.
President zastupuje komoru na venek a jest zodpovědným za veškerá její jednání.
Povinnosti a práva jeho jsou uvedeny ve stanovách a jednacím řádu.
§ 14.
Při komoře úřednické a zřízenecké, jakož i při odbočkách (župních komorách) zřizuje se dle povahy povolání a oborů zaměstnání tolik sekcí, kolik objeví se zapotřebí dle rozvrstvení a druhů práce stavu úřednického a zřízeneckého.
Tyto sekce jsou úplně samosprávné a samostatné, ale usnesení svoje smí prováděti dle ustanovení stanov a jednacího řádu.
Členy sekce jsou:
1. členové výboru a náhradníci,
2. členové jmenovaní odborovým odvětvím odborovými organisacemi, jež slučují příslušníky téhož povolání v obvodu komory příp. odboček (župních komor), jichž počet bude stanoven jednacím řádem,
3. členové jmenovaní valnou hromadou po návrhu výboru samostat. oddělení.
§ 15.
Ku obstarávání prací konceptních, účetních, pokladních a kancelářských jmenuje komora odborně vzdělané, placené úředníky a potřebný placený personál pomocný. Povinnosti a práva těchto stanovena jsou v služebním, pensijním a disciplinárním řádě, schváleným valnou hromadou komory.
§ 16.
První stanovy, které upraví pravomoc komory, složení odborů, obor působnosti komory, vzájemný poměr a činnosti orgánů komorních vydá vláda po slyšení a dobrozdání odborových ústředních organisací v sídle komory (§ 14.). Stejně vydá veškeré jednací řády, nařízení o soudu smírčím a čestném.
Předloženy návrh jest spojen s nepatrným finančním nákladem, ježto výlohy spojené se zřízením a vedením komory budou kryty z dvou třetin komorními příspěvky členstva. Se zařízením komory výlohy spojeny nebudou, ježto všechny přípravné práce provedou odborové organisace úřednické a zřízenecké. Stát počne přispívati rokem 1922 a zařadí se náklad, který nepřekročí částku 200.000 K do řádného rozpočtu.
Formálně se navrhuje, aby návrh byl přikázán státně-zřízeneckému a sociálně-politickému výboru.
V Praze dne 10. března 1921.
G. Navrátil, dr. Lukavský, dr. Matoušek, Špaček,
dr. Stránský, Bergman, Zavřel, Dyk, inž. Bečka, Votruba, Purkyňová, Mašek, dr. Hajn, Petrovický, inž. L. Novák, dr. Rašín, dr. Kramář, Veverka, Hudec, Modráček, Stejskal.