Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2027.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Adolfa Křemena a soudruhů
v záležitosti dovozu sadbových bramborů z Holandska podezřelých rakovinou (tisk č. 1433).
Aby byla zvýšena produkce brambor, jejíž pokles způsoben byl za války z velké části nedostatkem vhodné sadby, snažilo se ministerstvo zemědělství hned po převratu opatřili v první řadě osvědčenou sadbu z ciziny (Německa, Holandska). Aby však byl přes vysoké ceny brambor, způsobené valutárními poměry (cena loco pohraniční stanice kalkulovala se u lepších druhů až na 400 Kč za 1 q) dovoz umožněn, předložilo ministerstvo zemědělství na jaře 1920 návrh zákona na zlevnění ceny dovážené sadby bramborové z ciziny, který byl Národním shromážděním přijat (čís. 287 Sb. z. a n.) a jímž vláda zmocněna, aby povolila z prostředků státních peníz až do 10 milionů Kč na rok 1920 k úhradě diference, jež vznikne mezi nákupní cenou sadbových bramborů s dopravními výlohami z ciziny a domácí cenou přikazovací. Současně byla v Národním shromáždění přijata resoluce, v níž se vládě ukládá, aby při rozdělování dovezených bramborů pamatováno bylo v první řadě na drobné a střední zemědělce.
Vzhledem na zmíněný zákon povolen byl na doporučení ministerstva zemědělství Úřadem pro zahraniční obchod ťÚstřední jednotě českých hospodářských družstevŤ dovoz 50 vagonů obyčejných bramborů od firmy M. H. Oppenheim ve Winschoten a firmě ťVegetasŤ v Praze dovoz 100 vagonů originální sadby bramborové od šlechtitele Wenhuisena a Boerenbunda (Svaz rolnických šlechtitelů bramborů). Mimo to zakoupilo ředitelství státních statků v Praze 2 vagony sadbových bramborů v Holandsku.
V době, kdy byly smlouvy oběma zmíněnými firmami již závazně uzavřeny a kdy část bramborů pro Ústřední jednotu byla již na cestě do republiky Československé (22 vagonů v úhrnné váze 2169 q), došla dne 19. října m. r. od Československého vyslanectví v Haagu zpráva, že ve Winschoten a některých okolních místech vyskytla se nemoc ťAardáppelwratziekteŤ, která, ač omezena jest na poměrně malou plochu, zavdala Spojeným Státům Severoamerickým podnět k zákazu dovozu bramborů z Holandska. Dle uvedených známek seznalo ministerstvo zemědělství, že nemoc tato jest totožná s rakovinou bramborů, chorobou velmi nebezpečnou a nakažlivou, ohrožující bramborářství v největší míře. Chorobou touto zamořen byl během války katastr obce šluknovské v severních Čechách a nemoc nebyla přes obsáhlá opatření bývalého ministerstva orby, jakož i další opatření ministerstva zemědělství dosud ani potlačena, ani omezena.
Vzhledem na hrozící nebezpečí zavlečení rakoviny do republiky Československé z Holandska zakoupenými brambory byla neprodleně svolána porada zúčastněných korporací, jakož i českého a německého odboru zemědělské rady v Praze, ministerstva zásobování a Státního obilního ústavu. Na poradě bylo všemi zástupci zdůrazněno hrozící nebezpečí zavlečení rakoviny; v důsledku porady požádalo pak ministerstvo zemědělství Úřad pro zahraniční obchod, aby veškerá udělená povolení k dovozu sadbových bramborů z Holandska byla neprodleně pro hrozící nebezpečí zavlečení rakoviny odvolána. Současně uloženo pak celnímu a železničnímu úřadu v Podmoklech, aby každá došlá zásilka holandských bramborů byla ministerstvu zemědělství hlášena a v Podmoklech tak dlouho zadržena, než dány budou ministerstvem zemědělství další disposice.
Jakmile pak došla dne 23. října m. r. od celního úřadu v Podmoklech telegrafická zpráva o dojití prvních 4 vagonů pro Ústřední jednotu, svolalo ministerstvo zemědělství téhož dne opětovnou poradu zástupců Státního výzkumného ústavu českého a německého odboru zemědělské rady, zástupce Svazu sušáren, Družstva lihovarů, ministerstva zásobování, Státního obilního ústavu, jakož i obou zúčastněných firem Ústřední jednoty a ťVegetasŤ, na níž bylo rozhodnuto, že brambory nesmějí býti pro důvodné podezření z rakoviny použity ani k sadbě ani ke konsumu a stanoveno, aby byly dány po prohlédnutí zvláštní k tomu účelu ustanovenou komisí do sušárny ve Wiese u Frýdlandu v Čechách ke zpracování na bramborovou moučku, aby zachráněn byl aspoň výrobek z těchto bramborů pro konsum. Komise sestávající ze zástupce Státního výzkumného ústavu docenta dra Straňáka a zástupce německého odboru zemědělské rady v Praze rady Mahnera došlé brambory prohlédla, zjevné známky rakoviny sice nekonstatovala, doporučila však ministerstvu zemědělství, že dlužno postupovati s největší opatrností, jelikož se rakovina bramborů na hlízách zejména přebraných konstatovati nedá, že však není vyloučeno, že brambory jsou rakovitými zárodky zamořeny. Brambory, celkem 24 vagonů (22 vagonů od Ústřední jednoty a 2 vagony ředitelství státních statků), dirigovány byly proto v dohodě se Státním obilním ústavem a ministerstvem zásobování do zmíněné sušárny ve Wiese, a zemské četnické velitelství v Praze bylo požádáno, aby došlé zásilky bramborů na stanici podmokelské byly hlídány, jelikož bylo nebezpečí, že by část bramborů mohla býti při právě vzniklých nepokojích nezodpovědnými živly rozebrána a tím nebezpečí zavlečení rakoviny rozšířeno.
Rozhodnutí o dalším upotřebení holandských bramborů bylo pak neprodleně sděleno písemně postiženým korporacím.
Dne 5. listopadu došel přípis holandského vyslanectví v Praze, potvrzující, že vyskytnuvší se nemoc v Holandsku jest rakovina bramboru a že konstatována byla v místech: Winschoten, Scheemda, Mitwolda a Emmen.
Ministerstvo zemědělství vyžádalo si na Československém vyslanectví v Haagu obšírnější zprávu o rozšíření rakoviny v Holandsku, v niž vyslanectví sděluje, že rakovina bramborů vyskytuje se v Holandsku dokazatelně již od roku 1915 a že holandská vláda učinila od prvního výskytu této choroby, kterou je zamořeno celkem 75 ha plochy, neprodleně dalekosáhlá opatření na její potlačení a omezení. Pozemky, na nichž byla choroba konstatována, po případě jež byly z choroby podezřelé, byly ministerstvem zemědělství prohlášeny za uzavřené oblasti, veškeré brambory z těchto pozemků byly pak zabaveny a učiněny neškodnými; vlastníci bramborů byli státem úplně odškodněni, uzavřené oblasti podrobeny přísnému dozoru státní fytopathologické služby, veškerý vývoz bramborů z těchto oblastí byl zakázán. Pro dozor nad zamořenými neb z rakoviny podezřelými oblastmi ustanoveni 4 kontroloři. Mimo to ustanovena zvláštní služba inspektorská, kontrolující, zda opatření holandské vlády proti rakovině jsou dodržována.
Na opětovnou žádost firmy ťVegetasŤ a holandského šlechtitele Wenhuisena, který se odvolával na veškerá opatření holandské vlády na potírání a zamezení rakoviny, svolalo ministerstvo zemědělství na den 23. prosince m. r. poradu, k niž přizváni zástupcové Státního výzkumného ústavu, zástupcové českého a německého odboru zemědělské rady, jakož i nahodile přítomný zástupce zemědělské rady brněnské, kteří však prohlásili, že nejsou kompetentní, aby otázku tuto sami rozhodli a doporučili, aby svolána byla ministerstvem zemědělství nová porada, na níž by byli přizváni zejména odborníci fytopathologičtí, k definitivnímu rozhodnutí.
Porada tato byla ministerstvem zemědělství svolána na 5. ledna 1921 a zúčastnili se jí profesor Jaroslav Peklo za vysokou školu zemědělskou v Praze, profesor Dr. E. Jakowatz za vysokou školu zemědělskou v Liebwerdě, profesor A. Kutín za fytopathologickou stanicí v Táboře, Dr. Straňák za státní výzkumný ústav v Praze, Dr. Jaroslav Smolák za fytopathologickou stanici v Roudnici, profesor Dr. F. Bubák za vysokou školu zemědělského lesního inženýrství v Praze, t. č. na vysoké škole zemědělské v Brně, docent Dr. Baudyš za zemský výzkumný ústav v Brně, za zemědělské rady: konsulent Balášek za český odbor, konsulent Sladký za zemědělskou radu v Brně; omluvil se zástupce německého odboru zemědělské rady, rada Mahner: za Svaz pěstitelů zemáku v Německém Brodě inženýr Švec, za firmu ťVegetasŤ Dr. Urban a ředitel Procházka, dále ředitel společnosti pro pěstování osiva a sádí ťSelectaŤ v Pyšelích R. Figna. Na přímé vyzvání společnosti ťVegetasŤ dostavil se do Prahy na poradu zástupce holandské fytopathologické stanice ve Wageningách profesor van Poeteren.
Holandský zástupce prof. van Poeteren předložil na poradě úřední zprávu holandskou o rozšíření rakoviny a opatřeních holandské vlády proti rakovině; zpráva tato jest totožná se zprávou, o které se zmiňovalo již Československé vyslanectví v Haagu a jejíž předložení bylo od vyslanectví v Haagu žádáno. Tištěná brožura vydaná fytopathologickou službou lve Wageningách ťDe Aardappelwratziekte in NeederlandŤ z prosince 1920 obsahuje veškerá úřední data o zavlečení, vyskytnutí a rozšíření rakoviny v Holandsku. Mimo zákonité předpisy a nařízení o potírání rakoviny v Holandsku obsahuje přesné situační plánky o oblastech, po případě parcelách rakovinou v Holandsku zamořených neb z rakoviny podezřelých. K brožuře připojeny jsou současně fotografické snímky různých stádií vývojových choroby, jakož i celková mapa Holandska, do níž jsou oblasti pro rakovinu brambora uzavřené zakresleny. Dle stavu z roku 1920 zamořeno, po případě z rakoviny podezřelo jest úhrnem 753.818 ha.
Profesor van Poeteren podal mimo to obšírná vysvětlení k úřední brožuře. V uzavřených oblastech nejsou veškeré pozemky rakovinou zamořeny, stačí pouze podezření z rakoviny, aby pozemek, jakož i parcely sousedící byly za uzavřené prohlášeny. Jednotlivé dokazatelně zamořené parcely jsou opatřeny příkopy, aby zamezeno bylo dalšímu rozšíření choroby na pozemky sousední. Na pozemcích rakovinou zamořených neb z rakoviny podezřelých jest pěstování bramborů zakázáno. Rovněž tak zakázán jest i veškerý vývoz bramborů z oblasti uzavřené.
Holandský zástupce dodává na konec své zprávy, že brambory zakoupené firmou ťVegetasŤ nepřinášejí pro republiku Československou vzhledem na opatření holandské vlády žádné praktické nebezpečí zavlečení rakoviny, zejména jelikož se jedná o brambory originální, zakoupené přímo od šlechtitelů neb množitelů holandských a prohlašuje, že fytopathologická služba holandská jest ochotna vystaviti na každou zásilku těchto bramborů úřední attest, že nepocházeli z oblastí uzavřených (zamořených po případě podezřelých).
Profesor Bubák prohlásil na základě úřední předložené zprávy jakož i na základě ústních doplňků holandského zástupce, že nepovažuje nebezpečí zavlečení rakoviny vzhledem na obsáhlá přísná opatření holandské vlády za valné, naopak shledává nebezpečí zavlečení rakoviny mnohem vážnější z ostatních zemí, zejména z Německa, kde nemáme doposud žádných autentických zpráv o rozšíření rakoviny. Názoru tomuto přiklonili se pak všichni fytopathologičtí odbornici, vyjímaje zástupce zemského výzkumného ústavu v Brně docenta dra Baudyše, který se zásadně stavěl proti dovozu holandských bramborů a žádá, aby věnována byla v první řadě péče domácí produkci bramborářské, aby výběrem a zušlechťováním získáno bylo dostatečné množství ušlechtilé sadby, takže by dovoz této z ciziny odpadl. Při hlasování vyslovili se pak všichni odborníci fytopathologičtí, vyjma docenta dra Baudyše, aby dovoz originálních bramborů firmě ťVegetasŤ byl povolen za dále uvedených podmínek. Zástupcové zemědělských rad, jakož i zástupce Svazu pěstitelů zemáků prohlásili, že ponechávají rozhodnutí odborníkům fytopathologickým.
Podmínky, které odborníci fytopathologičtí pro dovoz holandských bramborů firmou ťVegetasŤ stanovili, jsou:
1. Firma ťVegetasŤ jest povinna na každý vagon předložiti osvědčení wageninské stanice, že brambory nepocházejí z oblastí zamořených neb z rakoviny podezřelých, jakož i, že brambory byly zástupcem wageninské stanice při nakládání prohlédnuty a rakoviny prosty shledány;
2. brambory dlužno při dojiti do republiky Československé opětovně prohlédnouti zvláštní komisí ze zdejších fytopathologických odborníků;
3. firma ťVegetasŤ jest povinna sestaviti přesný seznam oněch pěstitelů, jimž brambory budou postoupeny a dáti tento seznam k disposici ministerstvu zemědělství, které uvědomí Státní výzkumný ústav, aby kultury bramborů na poli byly i dále pozorovány ;
4. firma ťVegetasŤ jest povinna doporučiti pěstitelům, kteří holandské brambory od ní převezmou, moření bramborů způsobem, který blíže stanoví Státní výzkumný ústav; moření toto dlužno ovšem provésti pokud to poměry dovolí.
Na základě této porady rozhodlo pak ministerstvo zemědělství, že dovoz bramborů firmě ťVegetasŤ bude připuštěn a že nebudou činěny překážky dovozu holandských bramborů do republiky Československé za podmínek, jež byly výše uvedeny a do nařízení pojaty, zvláště když holandské ministerstvo zemědělství vyslovilo současně prostřednictvím Československého vyslanectví v Haagu ochotu vyjíti vládě republiky Československé všestranně vstříc, pokud se týče zvláštních požadavků republiky Československé při dovozu bramborů, zejména vystavování úředních osvědčení na zásilky bramborů.
Současně vypracováno bylo v ministerstvu zemědělství vládní nařízení, které bude co nejdříve ministerské radě předloženo ku schválení, obsahující ustanovení o potírání rakoviny v republice Československé (na Šluknovsku), jakož i ustanovení o podmínkách dovozu cizozemských bramborů do republiky Československé vůbec.
Tedy:
1. Setrvání na všeobecném zákazu dovozu bramborů z Holandska není dle vylíčeného stavu věci opodstatněno, jelikož nebezpečí zavlečení rakoviny z Holandska jest přísnými opatřeními holandské vlády prakticky téměř vyloučeno a mnohem menši než ze všech okolních států, zejména Německa.
2. Opatření proti rakovině bramborů učiněna byla zmíněnou osnovou nařízení o rakovině bramborů; mimo to přikročilo ministerstvo zemědělství k vybudování fytopathologické služby v republice Československé tím, že pověřen byl Státní výzkumný ústav v Praze, aby získal za podpory ministerstva zemědělství vedle dosavadních zpravodajů o stavu osení i zpravodaje fytopathologické, kteří budou Státnímu výzkumnému ústavu podávati zprávy o chorobách, aby mohl včas proti rozšíření po případě k potlačení těchto chorob zakročiti.
3. K rozhodování o dovozu holandských bramborů byli, jak z hořejší zprávy vidno, zástupci zemědělské výroby přizváni a byli na všech těchto poradách také zúčastněni. (Zemědělské rady, Svaz pěstitelů zemáků.)
O změně názoru odborníků nemůže býti řeči, protože na prvé schůzi, na které byl navržen zákaz dovozu, byly zastoupeny zemědělské rady, ministerstvo zásobování, obilní ústav a výzkumný ústav pro výrobu rostlinnou v Praze. Na druhé schůzi byli přítomni všichni fytopathologové z republiky Československé a tu zástupcové korporaci a zájemníků prohlásili, že ponechávají rozhodnuti fytopathologům.
V Praze dne 18. března 1921.
Ministr zemědělství: