Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2005.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Baerana a soudruhů
ve věci provádění zákona o státním občanství (tisk 1158).
Konaným šetřením nemohly býti zjištěny žádné stížnosti státních zaměstnanců, převzatých po 28. říjnu 1918, na to, že by některé politické úřady vykládaly § 16. ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb. zák. a nař., ve spojitosti s § 1. odstavce č. 4. téhož zákona tak, že žena a nezletilé dětí přes 18 let státních zřízenců, již svým skutečným umístěním stali se státními občany československými, nenásledují zásadně hlavy rodiny v československém státním občanství.
Tento nesprávný výklad vyskytl se v praxi, pokud mně známo, pouze v ojedinělých případech hned po vydání uvedeného ústavního zákona. Jakmile se ministerstvo vnitra o tom dozvědělo, upozornilo ihned oběžníkem ze dne 9. října 1920, č. 58.780, úřady politické na nesprávnost takového výkladu s podotknutím, že manželky a děti dotčených státních zřízenců, a to děti až do věku svéprávnosti, sdílejí podle dosavadního práva, které nedoznalo tímto zákonem žádné změny, s hlavou rodiny státní občanství československé a s ním i její domovské právo. Od té doby nebyl zjištěn ani jediný případ, že by úřady politické zaujaly v této příčině stanovisko odchylné. Také interpelace sama neuvádí žádných konkrétních případů nesprávného pojímání této věci. Vzhledem k tomu není příčiny k nějakému dalšímu opatření.
V Praze dne 21. března 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2005.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeord. Dr. Baeran und Genossen
wegen Handhabung des Gesetzes über das Staatsbürgerrecht (Druck 1158).
Die gepflogenen Erhebungen vermochten keine Beschwerden von Staatsbeamten, die nach dem 28. Oktober 1918 übernommen wurden, dagegen zu konstatieren, daß mehrere politische Behörden den § 46 des Verfassungsgesetzes vom 9. April 1920, Nr. 236 Slg. der Ges. und Verord., im Zusammenhange mit § 1 des Absatzes Nr. 4 desselben Gesetzes so ausgelegt hätten, daß die Frau und die minderjährigen Kinder im Alter von. über 18 Jahren von Staatsbediensteten, die durch ihre tatsächliche Anstellung čechoslowakische Staatsbürger geworden sind, grundsätzlich dem Familienoberhaupte im čechoslowakischen Staatsbürgerrecht nicht nachfolgen.
Diese unrichtige Auslegung ist, soweit mir bekannt ist, in der Praxis nur in vereinzelten Fällen gleich nach Erlässung des angeführten Verfassungsgesetzes vorgekommen. Sobald das Ministerium des Innern davon Kenntnis erhalten hat, machte es sofort mittels Rundschreiben vom 9. Oktober 1920, Zahl 58.780, die politischen Behörden auf die Unrichtigkeit dieser Auslegung mit dem Beifügen aufmerksam, daß die Gattinnen und Kinder der betreffenden Staatsbediensteten und zwar Kinder bis zum Alter der Eigenberechtigung nach dem bisherigen Rechte, das durch dieses Gesetz nicht abgeändert worden ist, mit dem Familienoberhaupte das čechoslowakische Staatsbürgerrecht und mit diesem auch sein Heimatsrecht teilen. Seit dieser Zeit wurde kein einziger Fall konstatiert, daß die politischen Bebörden in dieser Sache einen abweichenden Standpunkt eingenommen hätten. Auch die Interpellation selbst führt keine konkreten Fälle von unrichtiger Auffassung dieser Angelegenheit an. Mit Rücksicht darauf besteht kein Anlaß zu irgend welcher weiteren Vorkehrung.
Prag, am 21. März 1921.
Der Minister des Innern: