Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
1995.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Th. Hackenberga a soudruhů
o tom, že se požaduje zřeknutí se invalidní renty jako podmínka při propůjčení státního občanství (tisk 1178).
Předmětem interpelace jest výnos ministerstva vnitra ze dne 18. února 1920, číslo 61.506/7 ex 1919, jehož zrušení páni interpelanti žádají, tvrdíce, že výnosem tímto ve formě odporující ustanovením mírové smlouvy buď se válečným invalidům odpírá státní občanství nebo se jim má odníti invalidní pense.
Tvrzení toto jest nesprávné. Uvedeným výnosem byla jen zemská správa politická v Brně u příležitosti žádosti jistého válečného poškozence o státní, občanství, ježto ze spisů jednacích nebylo vůbec ani patrno, že, žadatel jest válečným poškozencem, vybídnuta, uložiti okresním správám politickým, aby šetřením o žádostech za státní občanství věnovaly větší pozornost. To stalo se oběžníkem této zemské správy politické ze dne 17. března 1920, č. 20.817, o němž jest také zmínka v interpelaci.
Při této příležitosti nemohu ovšem neupozorniti na ustanovení § 1. zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. zák. a nař., podle něhož podmínkou nároku na invalidní rentu v Československé republice jest československé státní občanství. Také mírové smlouvy nikterak nezavazují československý stát, jak se páni interpelanti snad domnívají, každému válečnému poškozenci, který chce zejména vzhledem k rozdílům mezi naší valutou a valutou sousedních národních států bráti invalidní rentu od Československé republiky, za tím účelem hned státní občanství beze všeho uděliti a zajistiti mu tím snad nárok na důchod proti našemu státu.
V Praze dne 19. března 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
1995.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Theodor Hackenberg und Genossen,
betreffend das Begehren auf Verzicht der Invalidenrente als Bedingung für die Verleihung der Staatsbürgerschaft. (Druck 1178.)
Gegenstand der Interpellation ist der Erlaß des Ministeriums des Innern vom 18. Februar 1920 Z. 61.506/7 ex 1919, dessen Aufhebung die Herren Interpellanten verlangen, unter der Angabe, daß durch diesen Erlaß in einer den Bestimmungen des Friedensvertrages widersprechenden Form der Kriegsinvaliden entweder die Verleihung des Staatsbürgerrechtes verweigert, oder die Invalidenpension entzogen wird.
Diese Behauptung ist unrichtig. Durch den angeführten Erlaß wurde nur die politische Landes Verwaltung in Brünn aus Anlaß des Gesuchs eines bestimmten Kriegsbeschädigten um Verleihung des Staatsbürgerrechtes, daß aus den Verhandlungsakten überhaupt nicht ersichtlich war, ob der Gesuchsteller ein Kriegsbeschädigter sei, aufgefordert, die politischen Bezirksverwaltungen anzuweisen, den Erhebungen über Gesuche um Erteilung der Staatsbürgerschaft größere Aufmerksamkeit zu widmen. Das geschah durch das Rundschreiben dieser politischen Landesverwaltung vom 17. März 1920, Z. 20.817, von dem in der Interpellation auch Erwähnung geschieht.
Bei dieser Gelegenheit kann ich nicht unterlassen, auf die Bestimmung des § 1 des Gesetzes vom 20. Feber 1920 Nr. 142 S. d. G. u. V. hinzuweisen, nach welchem die čechoslovakische Staatsbürgerschaft Bedingung für einen Anspruch auf eine Invalidenrente in der čechoslovakischen Republik ist. Auch die Friedensverträge verpflichten in keiner Weise den čechoslovakischen Staat, wie die Herren Interpellanten vielleicht annehmen, jedem Kriegsbeschädigten, der besonders im Hinblick auf die Differenz zwischen unserer Valuta und der Valuta der benachbarten Nationalstaaten eine Invalidenrente von der čechoslovakischen Republik beziehen wollen, zu diesem Zwecke sofort die Staatsbürgerschaft ohne weiteres zu erteilen und ihm etwa so einen Anspruch auf ein Einkommen zuungunsten unseres Staates zu sichern.
Prag, den 19. März 1921.
Der Minister des Innern: