Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1973.
Odpověď
ministra vnitra a ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a soudruhů
o jednání okresního hejtmana v Hlučíně vůči tamějšímu obyvatelstvu. (Tisk 868.)
Předem dlužno zdůrazniti, že tvrzení interpelace, že z vládní strany nátlakem se pracuje na počeštění Hlučínska, neodpovídá skutečnosti.
Jak již v odpovědích na dřívější interpelace, týkajících se školství na Hlučínsku, bylo uvedeno, jest obyvatelstvo Hlučínska i podle pruské úřední statistiky velikou většinou české.
Obyvatelstva německého, jehož jest něco přes 10%, v ohledu národnostním nikdo se nedotýká, a může každý svého mateřského jazyka volně užívati.
Správa školská pokládá ovšem za svou povinnost usilovati o to, aby i na Hlučínsku provedena byla zásada J. A. Komenského, dnes ve všem vzdělaném světě uznávaná, že děti ve škole vyučovány býti mají svým jazykem mateřským. Dlouholetý těžký útlak národnostní za vlády pruské a neméně i agitace řízená z některých kruhů opavských i ratibořských vyvolaly v části obyvatelstva hlučínského nepřirozený stav národnostní neuvědomělosti, který se projevuje také tu a tam odporem proti české škole a to dokonce i školní stávkou.
Proti této podvratné činnosti zmíněných živlů na Hlučínsku jsou úřady československé ovšem povinny s veškerou přísností zákona zakročovati.
O takový případ jedná se též v přítomné interpelaci.
Jak nahlédnutím do trestních spisů bylo zjištěno, povstal v jedné třídě české školy v Hošťálkovicích 10tiletý žák Erich Beneš a hlasitě pronesl vůči učiteli Novákovi výrok v interpelaci uvedený.
Učitel Novák chlapce se tázal, kdo jej vyzval, by podobným způsobem ve škole mluvil, načež týž odpověděl: "Vater mně tak kázali mluviti".
Způsob tohoto neobvyklého dětského projevu svědčí zřejmě o tom, že myšlenka ta nevznikla v hlavě dítěte a nebylo lze jinak než uvěřiti vysvětlení žákově, že byl to otec, který jej vyzval, aby prohlášení to ve škole učinil.
V jednání tomto shledaly politické úřady I. a II. stolice demonstraci proti státní správě, jež arci nespadá na vrub dítěte, nýbrž za níž dlužno jedině zodpovědným činiti otce, který svého dítěte takovým způsobem zneužil.
Otec dítěte byl tudíž odsouzen nálezem okresní politické správy v Hlučíně ze dne 20. července 1920, č. 291 podle §u 11 nař. ze dne 20. dubna 1854, ř. z. č. 96 k pokutě 100 K a odvolání jeho zamítnuto rozhodnutím splnomocněného komisaře pro Ratibořsko ze dne 28. září 1920, č. Rat.-1646/114, při čemž trest snížen z milosti na 50 K.
Rozhodnutí toto jest podle platných zákonných předpisů konečné.
Vývody interpelace proti tomuto postupu jmenovaných politických úřadů směřující nedávají vládě dostatečného podnětu, by zmíněné trestní opatření z úřední moci zrušila neb pozměnila, jelikož musí zřetel vzíti k té okolnosti, že na Hlučínsku panují dosud mimořádné poměry, které někdy vyžadují přísného zakročení.
Dlužno však zdůrazniti, že správa Hlučínska vedena jest v zájmu státním, i v zájmu obyvatelstva spravedlivě a nestranně podle zásad platnými zákony stanovených a že každé znásilňování obyvatelstva jest naprosto vyloučeno.
Proti těm, kteří do poměrů hlučínských snaží se nezřízenou agitací zaváděti neklid, bude ovšem i na dále s veškerou přísností zákona zakročováno. Zejména nemůže za vylíčeného stavu věcí též správa školská ničeho změniti na svém postupu při organisování českého školství na Hlučínsku, jak k tomu zmocněna byla zákonem z 30. ledna 1920, č. 76 Sb. z. a n., nařízeními vlády republiky Československé ze dne 24. ledna 1920, č. 65 Sb. z. a n. a ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n., pokud nebude míti záruky, že se poměry na Hlučínsku, pobouřené živly republice Československé nepřátelskými, uklidnily a že projevy občanstva nejsou již toliko ohlasem této agitace.
Pokud zvláště jde o školní stávku, správa školská nemůže jinak, než viděti v ní hrubé porušení zákonitých předpisů, a jest tudíž povinna užití všech po zákonu přípustných prostředků, aby zjednala stav zákonu odpovídající.
V Praze dne 14. března 1921.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šusta, v. r.,
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1973.
Antwort
des Ministers des Innern und des Ministers für Schulwesen und Volkskultur
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen (Druck 868)
betreffend das Vorgehen des Bezirkshauptmannes in Hultschin gegen die Bevölkerung dortselbst.
Vorher muß nachdrücklich festgestellt werden, daß die Behauptung der Interpellation, es werde von Regierungswegen an der Čechisierung des Hultschiner Gebietes gearbeitet, nicht den Tatsachen entspricht.
Wie schon in der Antwort auf frühere Interpellationen betreffend das Schulwesen in Hultschin angeführt wurde, ist die Bevölkerung von Hultschin auch nach der preußischen Statistik zum größten Teil čechisch.
Die deutsche Bevölkerung, die etwas über 10% bildet, wird in nationaler Hinsicht von niemanden behelligt, und jeder kann seine Muttersprache imgestört gebrauchen.
Die Schulverwaltung erachtet es freilich für ihre Pflicht, darauf zu dringen, daß auch im Hultschiner Gebjet der in der ganzen gebildeten Welt anerkannte Grundsatz J. A. Komenský's zur Durchführung gelange, daß die Kinder in der Schule in ihrer Muttersprache unterr chtet werden sollen. Der langjährige schwere nationale Druck unter der preußischen Regierung und nicht, minder die von einigen Troppauer und Ratiborern Kreisen ausgehende Agitation haben in einem Teile der Hultschiner Bevölkerung einen unnatürlichen Zustand von nationaler Unaufgeklärheit hervorgerufen, der hie und da in einem Widerstand gegen die čechische Schule und sogar im Schulstreik, zum Ausdrucke kommt.
Gegen diese Wühlarbeit der erwähnten Elemente im Hultschiner Gebiet sind die čechoslovakischen Behörden allerdings verpflichtet mit aller Strenge des Gesetzes einzuschreiten.
Um einen solchen Fall handelt es. sich auch in der vorliegenden Interpellation.
Wie durch den Einblick in die Strafakten sichergestellt wurde, stand in der ersten Klasse der čechischen Schule in Hoschialkowitz der 10jahrige Schüler Erich Benesch auf und brachte laut gegenüber dem Lehrer Novák die in der Interpellation angeführte Äußerung vor.
Der Lehrer Novák fragte den Knaben, wer ihn dazu gehabt habe, auf solche Weise in der Schule zu sprechen, worauf dieser antwortete: "Vater mně tak kázali mluviti".
Die Art und Weise dieser bei einein Kinde ungewohnten Äußerung ist ein deutliches Zeugnis dafür, daß dieser Gedanke nicht im Kopfe des Kindes entstanden ist, und man mußte daherder Aufklärung des Knaben Glauben schenken, daß der Vater ihn zu dieser Äußerung in der Schule aufgefordert habe.
In diesem Vorgehen erblickte die politische Behörde I. und II. Instanz eine Demonstration gegen die Staatsverwaltung, die freilich nicht dem Kinde zur Last fällt, sondern der Vater allein zu verantworten hat, der sein Kind auf solche Weise, mißleitet hat.
Der Vater des Kindes wurde daher mit Erkenntnis der politischen Bezirksverwaltung in Hultschin vom Juni 1920, Zahl 291 nach § 11, Verordnung vom 20. April 1854 No. 96 R. G. B. zu einer Geldstrafe von 100 Kronen verurteilt, und seine Berufung wurde mit Entscheidung des bevollmächtigten Kommissärs für Ratibor vom 28. September 1920 Zahl Rat-1646/114 verworfen, wobei im Gnadenwege die Strafe auf 50 Kč herabgesetzt wurde.
Diese Entscheidung ist nach den geltenden gesetzlichen Vorschriften eine definitive.
Die in der Interpellation gegen dieses Vorgehen der genannten politischen Behörde gerichteten Ausführungen geben der Regierung keinen genügenden Anlaß, das erwähnte strafrechtliche Verfahren von Amtswegen aufzuheben oder abzuändern, da sie auf den Umstand Rücksicht nehmen müssen, daß im Hultschiner Gebiet bis heute außerordentliche Verhältnisse herrschen, welche zuweilen ein strengeres Einschreiten erfordern.
Es muß aber erwähnt werden, daß die Verwaltung des Hultschiner Gebietes im staatlichen Interesse und ehenso im Interesse der Bevölkerung gerecht und unpartaiisch nach den Grundsätzen der geltenden Gesetze geführt wird und daß jede Vergewaltigung der Bevölkerung vollständig ausgeschlossen ist.
Gegen jene, die in die Hultschiner Verhältnisse durch ungezügelte Agitation Unruhe hinzutragen streben, wird allerdings auch weiterhin mit aller Strenge des Gesetzes eingeschritten werden. Namentlich ist bei dem dargestellten Stande der Dinge die Schulverwaltung nicht in der Lage, etwas in ihrem Vorgehen bei der Organisierung des Schulwesens im Hultschiner Gebiet, wozu sie durch das Gesetz vom 30. Jänner 1920 No. 76 S. d. G. u. V. und durch die Verordnung der Regierung der čsl. Republik vom 24. Jänner 1920 No. 65 S. d. G. u. V. und vom 4. Mai 1920, No. 321 S. d. G. u. V. ermächtigt ist, zu ändern, solange sie nicht die. Gewähr hat, daß die von Elementen, die der čsl. Republik feindlich gesinnt sind, aufgestachelten Verhältnisse sich beruhigt und die Äußerungen der Bevölkerung nicht bloß ein Echo dieser Agitationen sein werden.
Was besonders den Schulstreik anbelangt, so kann die Schulverwaltung nichts anderes darin sehen als eine grobe Verletzung der gesetzlichen Vorschriften, und sie ist. daher verpflichtet, alle zulässig gesetzlichen Mittel anzuwenden, um einen im Gesetz entsprechenden Zustand herbeizufuhren.
Prag, am 14. März 1921.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:
Dr. Šusta, m. p.,
Der Minister des Innern: