Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1956.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Medinger
an den Minister des Äussern und den Handelsminister
wegen raschesten Abschlusses eines Handelsvertrages mit Österreich.
Die Industrie ist von einer schweren Krise heimgesucht, die rapid ansteigt. Viele Fabriken haben nur einen Teil des Vorkriegsstandes ihrer Arbeiter und arbeiten mit ihnen nur mehr 2—3 Tage wöchentlich. Die Zahl der stillgelegten Fabriken vermehrt sich wöchentlich. Große Arbeitermengen verlieren ihren Verdienst und werden den Staatsfinanzen zur Last fallen. Dadurch wird auch die öffentliche Ordnung im Staate bedroht. Die Handelsbilanz wird durch den Rückgang des Exportes schwer getroffen werden.
In dieser bedrängten Lage fordern, die Unterzeichneten den ehesten Abschluß von Handelsverträgen mit den Nachfolgestaaten, insbesondere mit Österreich, das als Konsument wie als Transitland und Stapelplatz für die gesamte tschechoslowakische Industrie von allergrößter Bedeutung bleibt.
Es war eine verhängnisvolle Kurzsichtigkeit, die Bedeutung Wiens als Verkehrsknotenpunkt und Handelsplatz zu verkennen und es durch Kontingentierung des Exportes nach Österreich, durch willkürliche Warendrosselung, also durch Erschwerung des Reexportes zu schädigen. Die Antwort darauf waren Retorsionsmaßregeln der Wiener Regierung, die die hiesige Industrie gerade im heutigen Augenblicke der Weltkrise empfindlich treffen.
Unsere Industrie ist zu drei Vierteln auf Export angewiesen. Bereits die Valutendiscrepanz, das fortwährende Steigen und Sinken der Kurse lassen kein verläßliches Kalkulieren zu. Jede politische Verwicklung fügt uns enorme Schäden zu. Auf Gebieten, wo unsere Industrie früher unbestritten geherrscht hatte, muß sie jetzt gegen die übermächtige Konkurrenz von Staaten ankämpfen, die billiger produzieren und ihre Industrie viel besser pflegen und unterstützen, als es hierzulande der Fall ist, wo es einsichtslose, aber maßgebende Kreise gibt, welche die hochentwickelte Industrie eher als Last. denn als Reichtum betrachten. Diesem Unverständnis ist es auch zuzuschreiben, daß man der Industrie fortwährend mit neuen Zumutungen, wie das Baugesetz, die Konjunktur steuer etc. sie darstellen, in den Rücken fällt.
Die gesamte Industrie verlangt nun — wie aus zahllosen Zuschriften an die Interpellanten hervorgeht — wenigstens die Stabilisierung des handelspolitischen Verhältnisses mit den Nachfolgestaaten, besonders mit Österreich, mit dem ja auch ein lebhafter gegenseitiger Veredluagsverkehr besteht, der jetzt zu beiderseitigem Schaden unterbrochen ist.
Sie verlangt als erstes ein Verbot der Verbote, eine Umwandlung des im Kriege erst aufgekommenen Systems völliger Prohibition in ein Zollsystem und die Aufstellung möglichst umfassender Freilisten. Sie verlangt die Beendigung des demütigenden Zustandes, daß Export und Import in das freie Ermessen von Beamten gestellt sind, auf welches oft kleinliche Interessen einzelner Konkurrenten Einfluß nehmen.
Der Übergang aus dem jetzigen labilen Willkürsystem zu einem festen Vertragssystem ist vom Herrn Minister des Äußern wiederholt angekündigt worden, ohne daß biesher ernste Schritte dahin unternommen worden wären.
Ist der Herr Minister bereit, ehestens in diese von der gesamten Industrie und Handelswelt gewünschten Verhandlungen einzutreten?
Prag, am 29. März 1921.
Dr. Medinger,
Dr. Lodgman, Kraus, Röttel, Ing. Kallina, Dr. Brunar, Dr. E. Feyerfeil, Schälzky, Windirsch, Heller, Patzel, Simm, Kaiser, Böllmann, Kostka, Dr. Luschka, J. Mayer, Dr. Baeran, Ing. Jung, Dr. Hanreich, Dr. Kafka, Pittinger.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1956.
Interpelace
poslance Dra Medingera
ministrovi věcí zahraničních a ministrovi obchodu,
aby co nejrychleji byla uzavřena obchodní smlouva s Rakouskem.
Průmysl postihla těžká krise, která rychle stoupá. Mnoho továren má jen část předválečného stavu svých dělníků a pracuje s nimi jen dva až tři dny v týdnu. Počet zastavených továren stoupá z týdne na týden. Velké množství dělníků ztrácí výdělek a připadá za břemeno státní pokladně. Tím ohrožen jest i veřejný pokoj ve státě. Obchodní bilanci těžce postihne pokles vývozu.
Za tohoto stísněného stavu žádají podepsaní, aby co nejdříve uzavřela se obchodní smlouva s cesionářskými státy obzvláště s Rakouskem, které má význam pro veškerý československý průmysl jako spotřebitel i jako průvozní země a jako místo skladní. Bylo nešťastnou krátkozrakostí, zneuznával-li se význam Vídně jako dopravního uzlu a obchodního místa a poškozovala-li se kontingentováním vývozu do Rakouska, samovolným zadržováním zboží, tedy ztěžováním reexportu. Odpovědí na to byla odvetná opatření vídeňské vlády, která zdejší průmysl právě v nynějším okamžiku světové krise citelně postihují.
Náš průmysl jest odkázán ze tří čtvrtin na vývoz. Již rozdíly valut, ustavičné stoupání a klesání kursu nedovolují, aby se mohlo spolehlivě kalkulovati. Každá politická zápletka způsobuje nám nesmírné škody. V oborech, kde náš průmysl dříve svobodně vládl, musí se dnes probojovávati proti velmi mocné soutěží států, které vyrábějí laciněji, o svůj průmysl pečují a jej podporují mnohem lepe, než u nás, kde jsou nerozumné, avšak směrodatné vrstvy, pokládající vysoce rozvětvený průmysl spíše za břemeno než za bohatství. Tomuto neporozumění dlužno také přičísti, že se průmyslu vpadá do zad stále novými požadavky, jako je zákon o stavebním ruchu a zákon o konjunkturní dani atd.
Veškerý průmysl žádá — jak vysvítá z četných přípisů došlých interpelantům — aby se ustálily alespoň obchodně-politické poměry s cesionářskými státy, obzvláště s Rakouskem, s nímž jest již živý oboustranný zušlechťovací styk, nyní přerušený na škodu obou států.
Žádá jako první podmínku zákaz zákazů, přeměnu naprosté zakazovací soustavy, vybudované teprve za války, na soustavu celní, a sestavení co možno obsáhlých seznamů volného zboží. Žádá, aby skončil se tento pokořující stav, že vývoz a dovoz byl vydán volnému uvážení úředníků, na nějž často vykonávají vliv malicherné zájmy jednotlivých konkurentů.
Pan ministr pro věcí zahraniční opětovně ohlásil přechod z nynější labilní samovolné soustavy v pevnou soustavu smluvní, ale nepodnikly se dosud pro to vážné kroky.
Jest pan ministr ochoten, co nejdříve dáti se do vyjednávání, o těchto věcech, jichž si žádá všechen průmysl i obchod?
V Praze dne 29. března 1921.
Dr. Medinger,
Dr. Lodgman, Kraus, Röttel, inž. Kallina, Dr. Brunar, Dr. E. Feyerfeil, Schälzky, Windirsch, Heller, Patzel, Simm, Kaiser, Böllmann, Kostka, Dr. Luschka, J. Mayer, Dr. Baeran, inž. Jung, Dr. Hanreich, Dr. Kafka, Pittinger.