Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1932.
Interpellation
der Abgeordneten Budig, Schälzky und Genossen
an den Eisenbahnminister
betreffend die Versetzung von Eisenbahnbediensteten der Domizilstation Grusbach.
In der Domizilstation Grusbach in Südmähren sind 64 deutsche Eisenbahnbedienstete seit 1. Oktober 1919 ihres Dienstes enthoben. Sie hatten infolge der ungeklärten Zugehörigkeit ihres engeren Heimatsgebietes erst am 4. April 1919 und nochmals am 10. August 1919 um Ablegung des Gelöbnisses auf die tschechoslowakische Republik angesucht, was ihnen am 7. Jänner 1920 bewilligt wurde. Mit 1. Oktober 1919 wurden sie ihres Dienstes enthoben. Auf wiederholtes Ansuchen um Einteilung zur Dienstleistung wurden sie nur fallweise für kurzen Aushilfsdienst verwendet. Letzthin nun wurde je ein Drittel der Bediensteten den Direktionen Pilsen, Prag und Königgrätz zugeteilt. Am 25. Jänner 1921 erhielten die der Pilsener Direktion zugeteilten Bediensteten den Auftrag, binnen 14 Tagen sich dortselbst zum Dienst stellig zu machen. Als sie dies taten, wurde ihnen in Pilsen bedeutet, dass dort für sie keine Wohnungen wären und dass man dort keinen Personalbedarf überhaupt habe.
Die genannten 64 deutschen Eisenbahner sind bodenständige Leute, die hier ihre Zwergwirtschaft und ihr Häuschen besitzen und deren Vater und Grossvater grossenteils schon den gleichen Dienst versehen haben. Sie sind sämtliche Familienerhalter (in Summa 357 Köpfe) und haben in der Vorkriegszeit nur auf der Znaimer und Brünner, also auf inländischer Strecke Dienst getan und ihn zur vollsten Zufriedenheit versehen.
Die Gefertigten fragen deshalb, ob dem Herrn Minister bekannt ist, dass
1. in der Nähe ihrer Domizilstation bodenständige und definitive Eisenbahnbedienstete aus unzulänglichen, aber kaum aus technischen. Gründen verschiedenen fremden Direktionsbezirken zugeteilt werden und dass
2. jene Direktionen für diese Entheimateten weder Wohnung noch überhaupt Bedarf haben; und
3. aus welchen Gründen die Station Grusbach, deren Personal in Vorkriegszeit nur auf auch heute inländischen Strecken fuhr, als Domizilstation aufgelassen werden soll?
Prag, am 2. März 1921.
Budig, Schälzky,
Tobler, Dr. Jabloniczky, Dr. Körmendy-Ékes, Wenzel, Simm, Mark, Dr. Spina, Matzner, Zierhut, Dr. W. Feierfeil, Bobek, Dr. Luschka, Scharnagl, Dr. Petersilka, Böhr, Szent-Ivány, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Keibl, Dr. Kafka.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1932.
Interpelace
poslanců Budiga, Schälzkyho a druhů
ministru železnic
o přesazování železničních zaměstnanců z domovské stanice Hrušovany.
V domovské stanici Hrušovanech na jižní Moravě bylo dnem 1. října 1919 propuštěno ze služby 64 železničních zaměstnanců. Protože jim nebyla jasna státní příslušnost jejich domovského území, zažádali teprve 4. dubna 1919 a pak ještě 10. srpna 1919, aby mohli složiti slib Československé republice, což jim bylo 7. ledna 1920 povoleno. Dnem 1. října 1919 byli ze služby propuštění. Na opětovné žádostí, aby byli do služby opět povoláni, použilo se jich jen tu a tam k výpomocným službám. Teprve před krátkým časem byli zaměstnanci po třetinách přikázáni ředitelstvím v Plzni, Praze a Hradci Králové. Dne 25. ledna 1921 rozkázáno zaměstnancům přiděleným plzeňskému ředitelství, aby se tam do 14 dnů přihlásili do služby. Když tak učinili, bylo jim v Plzni sděleno, že tam pro ně není bytů, a že tam vůbec personálu nepotřebují.
Jmenovaných 64 německých železničářů má na Hrušovansku domov, malé hospodářství a domek a jejich otcové i dědové konali většinou stejnou službu. Všichni jsou živiteli rodin (celkem 357 hlav), před válkou sloužili jen na trati znojemské a brněnské, tedy trati domácí a vykonávali službu k plné spokojenosti.
Podepsaní se proto táží, zda pan ministr ví, 1. že definitivní železniční zaměstnanci, kteří v okolí své domovské stanice vyrostli, byli přiděleni z nedostatečných, ale sotva technických důvodů různým obvodům cizích ředitelství a 2. že ona ředitelství nemají ani bytu ani zaměstnání pro tyto zaměstnance, připravené o domov, a 3. z jakých důvodů má se stanice Hrušovany zrušiti jako stanice domovská, když její personál před válkou jezdil toliko na domácích tratích?
V Praze dne 2. března 1921.
Budig, Schälzky,
Tobler, Dr. Jabloniczky, Dr. Körmendy-Ékes, Wenzel, Simm, Mark, Dr. Spina, Matzner, Zierhut, Dr. W. Feierfeil, Bobek, Dr. Luschka, Scharnagl, Dr. Petersilka, Böhr, Szent-Ivány, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Keibl, Dr. Kafka.