Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1897.
Návrh
poslanců Vladimíra Drobného, Fr. Zeminové, Rud. Laubeho, Dr. Th. Bartoška, Emila Špatného a spol.
na novelisaci zákona ze dne 6. dubna 1920, č. 117 Sb. z. a n. o zavedení a vybírání obecních platů a dávek v obci hlavního města Prahy.
Podle ustanovení zákona ze dne 6. dubna 1920, č. 117 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 5. května 1908, č. 32 z. z. o zavedení a vybírání obecních platů a dávek v obci hlav. města Prahy mají ve smyslu čl. I. § 1 odst. 11 obce v oboru hlav. města Prahy právo vybírati od vlastníků nezastavených pozemků roční dávku obecní při zahradách podle čtverečných metrů, při ostatních pozemcích procentem skutečné hodnoty pozemků.
Ministerstvo vnitra povolilo na základě tohoto zákona výnosem ze dne 29. října 1920 vybírati z nezastavených pozemků 1/2 % dávku pro hlav. město Prahu a obce Bubeneč, Košíře, Krč, Michli, Nusle, Podolí, Smíchov a Žižkov, počínaje 1. červencem 1920.
Rovněž jednotlivé obce v obvodu Velké Prahy rozhodly se o použití tohoto zákona k vybírání obecních dávek pozemkových. Veškerá nezastavená půda v obvodu Velké Prahy je považována dnes za půdu stavební, tedy velmi drahou, oceňovanou 40—300 Kč za 1 čtvereč. sáh, ačkoliv její plocha je nejméně 25× větší, nežli plocha půdy zastavené. Je-li dnes v obvodu Velké Prahy na 1 mil. obyvatel, předpokládalo by zastavení celého obvodu umístění 25 milionu obyvatelů dalších, čehož se ovšem Praha, jako město vnitrozemské, nedočká nikdy. Proto je také nemožným nutiti majitele půdy k; zastavení celé plochy, když tu z veliké většiny není potřebí ani příznivých podmínek stavebních komunikací, úpravy polohy a pod.
Konečně zmíněná dávka, kterou je povinen platiti majitel pozemku, přesunuje se ve smyslu nařízení Stálého výboru o úpravě pachtovného, vydaného na podzim 1920 na užívatele, (nájemce pozemku), který na pudě hospodaří a jemuž vzrostou výlohy s hospodařením spojené do takové výše, že se mu hospodaření nevyplácí a musil by tudíž z půdy utéci. Důsledky jsou potom strašlivé. Příkladem je obec Bráník. Tam se usneslo obec. zastupitelstvo vybírati 6% dávku z pozemků nezastavených podle jejich hodnoty, která se pohybuje ve výši 40—120 K za 1 čtverečný sáh, třeba ze většina pozemků je v innundaci a na jejich zastavení není okamžitě ani pomyšlení. Dávka z. jednoho korce rovná se 800 čtver. sáhů v ceně 40 K za 1 čtver. sáh, činí 960 Kč, při ceně 120 Kč za 1 čtver. sáh 5760 Kč. Z korce pronajímané půdy platí se dnes 200—400 K nájemného a když majitel přesune zmíněnou dávku na nájemce, bude tento platiti 1160—5880 Kč nájemného z jednoho korce. Je na bíledni, že za takových poměrů zastanou pole nezdělána a zanikne tak úplně zásobování Prahy polními plodinami, produkty drůbežnickými, ovocem a zeleninou z bezprostřední její blízkosti.
Podobně kuriosním je opatření zmíněného zákona, znemožňující další trvání nepatrných zahrádek květinových a keřovitých uvnitř Prahy, která oproti jiným světovým městům má tak málo sadů veřejných a stromové zeleni vůbec. Jiná města s vysokou hygienickou úrovni dávno uznala zdravotní důležitost a cenu zahrádek u domů obytných, subvencují je a pořádají odměnou soutěže nejkrásnějších. Praha však je zakazuje a pokutuje. jaká to zvrácenost.
Z těchto důvodů navrhují podepsaní:
Budiž zrušen odstavec č. 11. § 1 čl. 1. zákona ze dne 6. dubna 1920, č. 117 Sb. z. a n. a nahrazen zněním:
"Článek 1. § 1 odst. č. 11.: Z nezastavených zregulovaných stavebních parcel, ležících v obvodu vnitřní Prahy vybírati se může od vlastníků pozemků 1/2 % roční dávka obecní, podle hodnoty jejich, jako stavebních parcel."
Provedení návrhu nevyžaduje žádných nákladů.
Návrh přikázán budiž výboru iniciativnímu, ústavnímu a zemědělskému.
V Praze 3. března 1921.
Drobný, Zeminová, Laube, Dr. Bartošek, Špatný,
Dr. Vrbenský, Sladký, Langr, Slavíček, Hrizbyl, Tučný, Dr. Uhlíř, Hrušovský, Dr. Franke, Draxl, Trnobranský, Netolický, Landová-Štychová, Pelikán, Buříval, Sajdl, Pechmanová, Stříbrný.