Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1881.
Interpelace
poslanců Dra Uhlíře, Jana Černého, Rud. Chalupy, Dra Ant. Hajna, Rud. Laubeho, B. Bradáče, Jos. Stivína, Dra Matouška, Petrovického, J. Trnobranského, Dra Jos. Černého, L. Pechmanové, Dra J. Kubíčka, Jos. Netolického a spol.
ministru železnic
o projektu české severovýchodní hlavní dráhy.
Sdružení poslanci českého severovýchodu nejsou spokojeni s některými vývody, obsaženými v odpovědi ministra železnic (tisk č. 1613) na interpelaci o železničních poměrech na českém severovýchodu (t. č. 660).
Po strance formální:
Podle § 68 jednacího rádu poslanecké sněmovny měl pan ministr odpověděti do dvou měsíců. Interpelace (t. č. 660) podána byla 4. listopadu 1920, odpověď na ni rozdána teprve 8. března 1921, tedy po době delší než čtyři měsíce. Na stálé urgence poslanců, kdy se jim konečně odpovědi dostane, byli ujišťováni, že ministerstvo odpověď tu odevzdalo ministerské radě již v polovici prosince 1920. Avšak odpověď (t. č. 1613) datována a podepsána byla panem ministrem až 19. ledna r. 1921, tedy i tak po lhůtě, předepsané jednacím řádem poslanecké sněmovny.
Po stránce meritorní:
V prvním Národním shromáždění podán byl dne 14. ledna 1919 návrh (tisk č. 338) na vybudování hlavní tratí přímo spojující Prahu s českým severovýchodem a s pohraničním pásmem Náchodska. Míněna byla linie Praha—Nymburk—Králové Městec—Nový Bydžov—Hořice—Dvůr Králové n. L.—Náchod. Návrh tento byl tím důvodnější, že již za Rakouska schválena byla dráha lokální, tímto směrem vedoucí; je přirozeno, že dráha lokální, která za rakouského režimu byla snad politickou vymožeností, byla by v nových politických a národně hospodářských poměrech technickým přežitkem a nevyhovovala by rostoucím kulturním a hospodářským potřebám severovýchodní oblasti země české. Proto v dohodě s ťÚstředním komitétem pro stavbu místní dráhy Hořice—Dvůr Králové—Hronov—NáchodŤ modifikován byl celý plán podle nové situace a za cíl dalšího úsilí vzat projekt severovýchodní hlavní dráhy Praha—Nymburk—Kr. Městec—N. Bydžov—Hořice—Dvůr Králové—Čes. Skalice—Náchod.
Na návrh ze 14. ledna 1919 odpovědělo ministerstvo železnic:
ťNavržené železniční spojení kryje se z části s projektem místní dráhy z Hořic do Hronova. Tento projekt byl sdělán dle norem pro místní dráhy obvyklých, vykazuje maximální sklon 25‰ a maximální poloměr křivosti 180 m a nehodí se tedy jako podklad pro vybudování hlavní, výkonné mezinárodní tepny. Pro počáteční trať od Nymburka do Hořic nestává vůbec žádného projektu. Před vybudováním navržené hlavní tratí musil by být nový projekt vypracován, jemuž by nevyhnutelně měla předcházeti zevrubná šetření po stránce technické, komerční a dopravní.
Zejména bylo by se zřetelem na význam jednotlivých míst zásadně rozhodnouti o povšechném směru, o počtu a poloze jednotlivých stanic, o, nutné výkonnosti dráhy a směrodatných poměrech sklonu a zakřivení, jakož i o důležitosti zamýšlené linie v ohledu strategickém. Tyto a mnohé jiné s tím související otázky vyžadují zralé úvahy a důkladného šetření místního a bylo by tudíž rozhodnutí o návrhu oné době vyhraditi, až bude výsledek těchto studií aspoň v hlavních rysech znám. Odborná oddělení ministerstva budou poukázána, aby se s touto otázkou blíže obírala; po ukončení jich bude stanovisko zdejší pánům navrhovatelům oznámenou.Ť
Postupem doby projekt hlavní dráhy na český severovýchod z Prahy přes Nymburk a Králové Městec na N. Bydžov, Hořice atd. kombinován byl projektem, aby spojení z Prahy do Hradce Králové zkráceno bylo tím, že by k nové dvojkolejné trati mezi Nymburkem a Králové Městcem připojila se z lokálky na dráhu hlavní zrekonstruovaná trať mezi Král. Městcem a Chlumcem. Tím by docíleno bylo také úspor, neboť by odpadly investice na úvratnou kolej ve V. Oseku a nové a stále větší náklady na zabezpečování trati na severním břehu Žehuňského. rybníka.
Národní shromáždění v 136. schůzi, dne 30. března 1920 přijalo resoluci dra Uhlíře a soudr., jíž ťvláda se vyzývá, aby vybudovala přímé a levné spojení měst českého severovýchodu s hlavním městem republiky ve. smyslu návrhu podavatele, tisk č. 2686Ť. V této resoluci ukládá se vládě, aby byly do stavebního programu v letech 1920—1925 zahrnuty a určitě provedeny tyto úkoly:
ť1. Vybudování trati Praha—Lysá—Nymburk—Chlumec—Hradec Králové—Josefov—Jaroměř na trať dvojkolejnou.
2. Zkrácení této trati tím způsobem, že se vybuduje nová trať z Nymburka do Králové Městce a přestaví lokální trať Králové Městec—Chlumec na trať rychlíkovou.
3. Zřízení přímé spojky mezi Starkočí a Náchodem tak, aby obyvatelstvo z Náchodská a Broumovska mělo přímé vlaky do svého župního sídla Hradce Králové a zároveň také připojení na rychlíkovou trať z Josefova, event. Hradce Králové ku Praze.
4. Buďtež bezodkladně provedena veškera detailní studia, potřebná pro zbudování nové trati, spojující v prvé řadě český severovýchod s Prahou, při čemž budiž dbáno dosavad nejvíce zanedbaných a přece vlastní silou mocně rozkvétajících měst: Hořic, Dvora Králové a Náchoda.
5. Dosavadní trati v těchto končinách, jmenovité trať Nymburk—Jičín—Hradec Králové, Choceň—Broumov a Chlumec—Trutnov nedostačují v žádném směru velikým úkolům, jež na ně stále více mohutnící průmysl i osobní frekvence kladou, buďtež tedy podrobeny důkladné revisi a nedostatky, brzdící všestranný rozvoj, s napětím všech sil urychleně odstraněny.Ť
Zdá se, že ministerstvo železnic naprosto ignoruje tuto resoluci. Národním shromážděním přijatou, ano někteří jeho vysocí úředníci jednají přímo proti ní, fedrujíce projekty, parlamentem neschválené, a přímo křižující projekty Národním shromážděním přijaté. Musíme varovati před investicemi luxusními a zbytečnými na stanice, které jsou tak privilegované favorisovány, zatím co ladem leží průpravné nezbytné práce na budoucí veliké úkoly našeho železnictví. Sdružení poslanci českého severovýchodu budou mít ještě příležitost upozorniti na postup a programové přehmaty některých odpovědných činitelů.
Zatím konstatujeme jen z části to, co vysvítá ze samé odpovědi pana ministra železnic na interpelaci ze 4. listopadu 1920.
1. Ačkoliv na původní návrh již v lednu roku 1919 ministerstvo slíbilo, že budou odborná oddělení poukázána, aby se touto otázkou blíže obírala, je patrno z odpovědi z 19. ledna 1921, že studium železničního spojení Prahy s pohraničním pásmem náchodským nijak za. dvě léta nepokročilo.
2. Zkrácení trati z Prahy do Hradce Králové spojením Nymburka s Chlumcem přes Králové Městec odbýváno je paušálním tvrzením, že není odůvodněno ani potřebami dopravními, ani komerčními. V odpovědi na dotaz, učiněný v dopravním výboru dne 4. února 1921, pan ministr připustil, že by se tímto spojením zkrátila trať Praha—Hradec Králové asi o 7 km, ale odmítá je pro dnešní slabou dopravní intensitu. Časem ukážeme skutečný stav věcí, oč přichází státní správa při dnešní dopravě z Nymburka přes Křinec do Králové Městce a dále do Chlumce a čím je to zaviněno, a jak poškozován je stát vůbec a český severovýchod zvláště, lpí-li se jenom na trati vedoucí z Nymburka přes Poděbrady a V. Osek do Chlumce přes močál u Žehuně.
3. Centralistické snahy vídeňské fedrovaly stanici V. Osek, který ležel na trati mezi Vídní a Berlínem. Domnívali jsme se, že tato nesmyslná komunikační politika padne sama sebou za nových poměrů. Ale chyba lávky. Ministerstvo železnic nejely že neopouští dnes již bezvýznamné stanice V. Osek, ale naopak ji nákladně vystavuje, přistoupivši k stavbě nové, několik km dlouhé úvratné koleje, na kterou je zapotřebí mnoha milionů korun. V odpovědi pana ministra z 19. ledna 1921 se praví: ťPři tom nutno se jen krátce zmíniti, že se uvažuje, aby úvrať ve Velkém Oseku byla odstraněna...Ť
4. Obzvláštní, až jednostranné péči těší se v ministerstvu železnic stanice Poděbrady. Zatím co naše průmyslová střediska (na př. Dvůr Králové) jsou vybavena stanicemi, za které se každý slušný člověk musí stydět, na výbavu stanice poděbradské věnují se obrovské peníze, ačkoli Poděbrady si naprosto nemohou stěžovat ani na spojení s Prahou, ani na výpravu své stanice. K tomuto bodu sama odpověď pana ministra je s dostatek výmluvná: ťPro stanici Poděbrady vypracován byl rámcový projekt ; jde v první řadě o získání potřebných pozemků se zřetelem na okolní stavební ruch a připravovaný plán zastavovací. Rozsah budoucího rozšíření stanice bude stanoven teprve později, až ukončena budou jednání administrativní a až docíleno bude dohody se zájemníky. Ostatně jest podotknouti, že úvěr "pro Poděbrady na rok 1920 vyměřen je toliko několika sty tisíců korun ...Ť
Rozebrali jsme toliko některé části odpovědi páně ministrovy. Konáme jen svoji poslaneckou povinnost, když pana ministra železnic upozorňujeme, že odpověď jeho neodpovídá potřebám kraje, jejž máme čest zastupovati. Konstatujeme také, že činnost ministerstva železnic, aspoň v bodech, které jsme naznačili, neodpovídá usnesením parlamentním.
Tážeme se pana ministra, zda jsou. mu známy tyto nesrovnalosti mezi legislativou republiky Československé a exekutivou ministerstva železnic a zda hodlá činnost svého ministerstva zaříditi ve smyslu usnesení Národního shromáždění.
V Praze dne 15. března 1921.
Dr. Uhlíř, Jan Černý, R. Chalupa, Dr. Hajn, Laube, Bradáč, Stivín, Dr. Matoušek, Petrovický, Trnobranský, Dr. Černý, L. Pechmanová, Dr. Kubíček, Netolický,
Draxl, Dr. Bartošek, Sladký, Zeminová, Pelikán, Dr. Vrbenský, Sajdl, Drobný.