Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1874.
Interpelace
poslanců Rudolfa Berana, Boh. Bradáče, Josefa Vranýho, Jaroslava Hálka a soudruhů
ministrovi národní obrany
o poskytnutí náhrady držitelům evidenčních vojenských koní před válkou.
Několik tisíc majitelů a nájemců hospodářství mělo před válkou zapůjčeny vojenské evidenční koně, které na základě tehdejších rakouských předpisů po šesti event. po pěti letech držení přicházeli do vlastnictví uvedených držitelů. Držitelé těchto koní byli povinni dáti koně k disposici vojenskému eráru pro vojenská cvičení a odevzdati je v mobilisaci, nebo při vypuknutí války. Jestliže koně při vojenském cvičení nebo po válce nemohli v témž stavu držiteli býti vráceni, měli nárok na koně jiné. Držitelé tito odevzdali koně v červenci 1914 při vypuknutí mobilisace. Odevzdání těchto koní způsobilo držitelům těžké nesnáze a hospodářské ztráty, poněvadž těžce opatřovali si za značně vysoké ceny koně jiné.
Rozpadnutím Rakouska a vznikem Československé republiky domnívali se držitelé, že ministerstvo národní obrany převezme závazky bývalého rakouského ministerstva vojenství a poskytne držitelům evidenčních vojenských koní náhradu. Než nestalo se tak. Vojenská správa nevzala na žádosti těchto držitelů koní vůbec zřetel a odkázala je prostě na reparační komisi. Reparační komise sdělila pak, že nárok na náhradu mají toliko oni držitelé koní, kteří je před rokem 1910 obdrželi.
Ministerstvo národní obrany zaujalo pak vůči všem žádostem držitelů vojenských koní před válkou zamítavé stanovisko. Vojenské koně, které zapůjčeny byly pro účele zemědělské až do nedávna přidělovala vojenská správa bez jakéhokoliv plánu a byly to pravé rvačky mezi žadateli o vojenské koně, když došel transport koní do jednotlivých stanovišť. Namnoze došlo i k násilnostem. Důsledky toho byly ovšem škodlivé netoliko pro zemědělství, ale také pro vojenskou správu. Nyní vyřaďuje vojenská správa těžké koně tažné a veškeré koně méně způsobilé nebo nezpůsobilé k vojenské službě.
Na místě, aby tyto koně poskytnuty byly buď držitelům koní evidenčních před válkou v náhradu za ztráty, které tito utrpěli, nebo, aby vůbec poskytli je za přiměřené ceny zemědělství, prodává vojenská správa tyto koně ve veřejné dražbě za ceny často úžasné. Je přece naprosto nesprávné a nesnese kritiky, když státní správa podle zákonného nařízení odebírá rolníkům pro vojenskou správu potřebné koně a cenu jejich sama určuje a nezpůsobilé koně prodává ve veřejných dražbách. Tento výdělkářský systém státní správy jest naprosto neudržitelný.
Vzhledem k výše uvedeným důvodům táží se podepsaní:
1. Jest pan ministr národní obrany ochoten provésti soupis koní, které měli zemědělci v držení při vypuknutí války v roce 1914 a hodlá pán ministr na základě tohoto soupisu postarati se o to, aby držitelům vojenských evidenčních koní dostalo se náhrady?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby těmto držitelům zejména malým a středním zemědělcům a nájemcům evidenčních koní před válkou bylo dáno přednostní právo na zapůjčení vojenských evidenčních koní k zemědělským pracem?
V Praze dne 15. března 1921.
Beran, Bradáč, Vraný, Jar. Hálek,
Chlebounová, Udržal, Dubický, Sonntág, Tůma, Staněk, Molík, Mašata, Malypetr, Mach, Vacula, Švehla, inž. Botto, Vahala, Křemen, Dr. Srdínko, Dr. Hnídek, Dr. Blaho.