Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1873.
Interpelace
poslance Jana Koudelky a soudruhů
ministerskému předsedovi
o právním poměru rodu Lichtensteinského k republice Československé.
Jakmile otázka vyvlastnění velkostatku v republice Československé vstoupila do popředí zájmů politických činitelů tohoto státu, činila správa lichtensteinských statků v naší říši neustálé pokusy, aby rodu Jana II. knížete z Lichtensteina přiznáno bylo na území našem zvláštní postavení podle práva mezinárodního. Neustával nátlak a mocný vliv na veřejné mínění naše, které mělo býti přesvědčeno o tom, že rod Lichtensteinský zaujímá v našem státě zcela zvláštní výjimečné postavení a že se na jeho statky zákony o pozemkové reformě nevztahují.
Toto přesvědčení systematicky pěstovali úředníci a správa statků lichtensteinských, následkem čehož v krajích, v nichž jest tento majetek, docházelo k značnému a stálému rozechvění chudého venkovského obyvatelstva, očekávajícího dobrodiní z pozemkové reformy.
Státní pozemkový úřad projevil úmysl převzíti letošního roku část statků Lichtensteinských a provésti na nich pozemkovou reformu. Učinil o tom. povinné sdělení ústřední správě lichtensteinské a jak se proslýchá, tato zvláštním přípisem ohražuje se proti úmyslům Státního pozemkového úřadu velkostatky Lichtensteinské podrobiti zákonům o pozemkové reformě, tvrdíc, že panující kníže Jan II. z Lichtensteina je suverrením panem, požívajícím v našem státě zvláštních výsad a že proto majetek jeho v obvodu republiky Československé zabrán býti nemůže a nesmí a Lichtensteinská správa hrozí žalobou u našich nejvyšších soudních stolic a u Svazu národů.
Stanovisko naší vlády dosud vysloveno nebylo. Je tím pochopitelnější, že odpor lichtensteinské správy, rovnající se pravé vzpouře a ohrožující a stěžující provedení pozemkové reformy ve veliké části státu, budí odpor a vzrušení u všeho zúčastněného obyvatelstva v obvodu statků Lichtensteinských.
Avšak i ze všeobecných důvodů politických a státních je třeba žádati naléhavě jasného a určitého prohlášení vlády, jaký je právní poměr státu našeho k rodu Lichtenštejnskému a zda je možno, aby byly vyjmuty statky rodu tohoto na území Československé republiky ležící z pravomoci zákonů našeho státu.
Podepsaní se proto táží:
1. zda Je vládě republiky známo něco o tom, že Lichtensteinská správa vzpírá se suverrenitě zákonů o pozemkové reformě se zřetelem na své statky?
2. Jaké je právní postavení rodu Lichtensteinského, respektive Jana II. knížete z Lichtensteina na území našeho státu?
3. Co hodlá vláda republiky naší učiniti na obranu suverrenity našeho státu na jeho území?
V Praze dne 16. března 1921.
Koudelka,
Hummelhans, Ulrich, Kubál, Johanis, Benda, Brožík, Bechyně, Němec, R. Chalupa, Srba, Al. Kříž, Ant. Černý, Remeš, Zverec, Sychravová, Tadlánek, Hvizdák, Bečko, Ertl, Čundrlík, Habrman.