Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1860.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců R. Bergmana, Fr. Maška, Fr. Zavřela, a soudr.
o opatření, jaké míní učiniti, aby se zabezpečila existence úředníků a zřízenců na zabraných velkostatcích, kteří parcelací velkostatků přijdou o existenci. (Tisk 1374.)
V rámci náhradového zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a nař. byla řešena otázka zaměstnanců na zabraném pozemkovém majetku potud, pokud odst. 2. §u 9 zákona záběrového hodil se k legislativnímu provedení. V tomto směru slušelo by doplniti výpočet zákonných opatření jmenovaných v interpelaci citováním §§ 3, 21 a 22 zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a nař.
Náhradový zákon v § 75 měl zřetel na vydané již zákony, zejména tedy na zákon přídělový. Již z toho důvodu nemohl předpis §u 75 č. 2 býti povahy obligatorní, a ponechává také zaměstnancům volnost rozhodnouti se, zda zabezpečení své existence spatřují v přídělu půdy. Státní pozemkový úřad právem bude klásti těžiště otázky zabezpečení zemědělských zaměstnanců zabraného majetku do akce přídělové spojené s akcí úvěrovou pro uchazeče o půdu podle zákona ze dne 11. března 1920, č. 166 Sb. z. a nař., v posledním pak směru, zejména se zřetelem na § 18 právě cit. zákona. Přídělem půdy dlužno však rozuměti nejen příděl půdy do vlastnictví a v tomto případě tedy v rozloze omezené § 16 příděl zákona, nýbrž také příděl do pachtu rozlohou přidělované půdy podle § 15 odst. 2. č. 2. lit. b a § 16 odst. 1. příděl. zákona.
Zaměstnancům zabraného majetku jde v prvé řadě o zabezpečení důchodu z vlastní práce. Důchod z práce nelze podle zkušeností účinně zabezpečiti formou zákona nebo nařízení, neboť jde o otázky národohospodářské, a šablonovité řešení, jež by mohlo dojíti svého výrazu ve formě zákona nebo nařízení, neposloužilo by fakticky věci, nemajíc vlivu na nabídku a poptávku po práci. Rámcové řešení sociální otázky existence zaměstnanců na zabraném pozemkovém majetku, jak obsaženo jest v §u 75 náhrad zákona podává směrnice státnímu pozemkovému úřadu, jak má si počínati, aby zájmy zaměstnanců byly účinně chráněny. Státní pozemkový úřad zřídil nyní zvláštní pododdělení pro sociální péči o zaměstnance na velkém pozemkovém majetku státem zabraném, a organisace tohoto pododdělení bude v nejbližší době dokončena. Státní pozemkový úřad od počátku své působnosti pověřil jedno ze svých odborných oddělení také agendou péče o zaměstnance. Bylo to hospodářské oddělení jmenovaného úřadu, jež v prvém roce činnosti úřadu vyšetřilo 337 stížností zaměstnanců a zjednalo nápravu.
Tvrzení interpelace, že ani předpisy vydané (ve prospěch zaměstnanců) dosti energicky se neprovádějí, není doloženo žádnými fakty a není odůvodněno. Státní pozemkový úřad ve všech případech, ve kterých již přikročil k vlastnímu provádění pozemkové reformy, postaral se o to, aby existence zaměstnanců nebyly ohroženy. Z důvodu toho nenastal dosud případ nezaměstnanosti.
Další provádění pozemkové reformy přinese ovšem četné a rozmanité praktické případy použití §u 75 náhrad, zákona, a skutečnosti samy rozhodnou, zda státní pozemkový úřad vystačí s dosavadními zákonnými předpisy v příčině zabezpečení existencí zaměstnanců zabraného pozemkového majetku, či zda bude zapotřebí nových opatření a ve kterých směrech.
Péče, kterou státní pozemkový úřad věnuje zájmům zaměstnanců na zabraném pozemkovém majetku při řešení pozemkové reformy, slibuje energické provádění všech opatření k zabezpečení existencí jmenovaných zaměstnanců a nepotvrzuje, že by v té příčině bylo důvodu k obavám motivujícím obsah interpelace.
V Praze dne 8. března 1921.
Předseda vlády: