Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1848.
Zpráva
I. výboru dopravního,
II. výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1612),
jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919 č. 438 Sb. z. a n. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace.
I.
Zákon ze dne 22. července 1919 č. 438 Sb. z. a n. cituje, že spoluúčast státu jest zajištěna korporacím ustaveným na vybudování soustavné elektrisace, pokud v nich země nebo korporace místní samosprávy spolu s dosavadními elektrárenskými družstvy nebo svazy převezmou aspoň 60% základního kapitálu podniků a zajistí si trvale rozhodující vliv na jeho správu. Dle § 4 jest těmto podnikům možno přiznati za jistých podmínek právo všeužitečnosti, které znamená přiznání koncesse k živnostenskému provozování výroby event. i mnoho jiných výhod k zařízení a provozování podniku potřebných. Nová předloha zákona, vládou předložená, stanoví účast kapitálu veřejného, tím uznává pouze kapitál veřejných činitelů, totiž státu, země, žup, a korporací místní samosprávy. Znění toto jest zhoršení proti původnímu znění zákona a proto dopravní výbor vrátil se zpět ku znění v § 2 zákona ze dne 22. července 1919 č. 438 Sb. z. a n. Finanční situace státu, země, okresů i obcí však od schválení prvního zákona o statní podpoře pro zahájení soustavné elektrisace se značně zhoršila a jest dnes skoro nemožno, aby budovány byly podniky, kterým má býti přiznána všeužitečnost tak, aby účast kapitálu veřejného a jemu na roveň postaveného obnášela 60%. Elektrisace však jest tak důležitá a se strany interesentů jest jí věnován tak velký zájem, že jest možno, se strany interesentů počítati s větším napětím spoluúčasti kapitálové, než jak bylo původně počítáno, a ono omezení, které předpokládá účast kapitálu veřejného a kapitálu jemu zákonem na roven postaveného ve výši 60% jest jen brzdou dnešnímu rozvoji soustavné elektrisace, poněvadž korporace tyto nedisponují takovými prostředky, jak by pro provedení úkolů soustavné elektrisace v nynější době zvýšených nákladů, třeba bylo.
Proto návrh na snížení kvoty veřejného kapitálu a jemu dle zákona z 22. července 1919 č. 438 Sb. z. a n. na roveň postaveného kapitálu lze jen vítati.
Soukromý kapitál, pokud zúčastní se podnikání elektrisačního jest kapitál konsumentů energie elektrické, při čemž není obav, že by zástupci jeho všeobecnému národohospodářskému prospěchu byli brzdou neb škodou.
Těmto novým podnikům nemůže býti výhod zákona z 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. odepřeno, an by tím celá činnost elektrisační uvázla.
Stanovená kvóta 25% jest dnešním finančním poměrům přiměřenou.
Správné provádění soustavné elektrisace nutně vyžaduje však často nuceného cílevědomého zákroku, který diktuje nejen přeměny elektrických podniků na všeužitečné, nýbrž i slučování dvou neb více podniků za účelem docílení zvýšení hospodárnosti podniků a jich účelného využitkování. Ne dosti jasné znění původního zákona bylo nutno v nově navrženém doplňku zdůrazniti.
Pro zjišťování výše odškodného za eventuelně vyvlastněné tyto podniky, neb náhrady za práva majitelů jich nebylo žádných směrnic, které by jasně vystihovaly potřebu doby, a bude nutno, by směrnice ty co možno vystižně pro tento úkon zvláštním vládním nařízením stanoveny byly. Při tom podotýká se výslovně, že prohlášením podniku za všeužitečný získaná práva a úlevy daňové neopravňují dosavadního majitele, aby při předávání podniku v ceně téhož takto vzniklá práva zceňoval.
Při slučování podniků neb přeměně jich na všeužitečné neb sloučení více podniků neb konečně při přeměně formy právní vlastníka podniku jest k návrhu min. veř. prací povoliti ministerstvem financí co možno největších výhod. Pak-li výhody ty by ministerstvem financí přiznány podniku nebyly, jest důvody odmítnutí ministerstvem financí sděliti ministerstvu veř. prací, aby toto mohlo zprávu podati státní elektrárenské radě.
Zákon původní vyžadoval dále doplnění o kompetenci vodoprávní, jakož i o rozšíření působnosti jeho na Podkarpatskou Rus.
Dopravní výbor jest přesvědčen, že doplněním původního zákona ve smyslu této zprávy bude postup elektrisace značně podpořen. Nejen na Slovensku, ale i jak zní důvodová zpráva vládního návrhu i Středomoravské elektrárny, společnost s ruč. obmezeným a západočeský elektrárenský svaz, společnost s ruč. obm. čekají na umožnění svého dalšího rozvoje na změnu původního zákona a nejen tyto, ale je známo, že jsou to ještě další, totiž Svazy ve východních Čechách (Hradecký i Pardubický), Svazy konsumní jihočeské a podnik Dražický. Schválením této nové osnovy jistě postup elektrisace dozná dalšího nového značného rozvoje jak v zájmu interesentů, tak v zájmu státu.
Některé Svazy organisovány jsou jako společnosti s ruč. obmezeným dle zákona z 6. března 1906, č. 58 ř. z., kterážto forma se pro podnikání toto při změněných poměrech neosvědčuje. Dopravní výbor usnesl se proto v tomto směru na resoluci, která ve svých důvodech jasně vytyčuje své odůvodnění a která žádá vydání zákona, umožňujícího změnu této společnosti, ve formu společenstva ve smyslu zák. z 9. dubna 1873, č. 70 ř. z.
Znění zákona a resoluce dle následujícího buďtež poslaneckou sněmovnou schváleny.
V Praze dne 15. března 1921.
J. Marek, v. r.,
místopředseda.
Jan Černý, v. r.,
zpravodaj.
II.
Rozpočtový výbor připojuje se ke zprávě výboru dopravního co do zákona i resoluce.
V Praze dne 16. března 1921.
Bradáč Bohumír, v. r.,
předseda.
Dr. O. Srdínko, v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne ........................................ 1921,
jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
V zájmu urychleného provádění soustavné elektrisace může ministerstvo veřejných prací v případech zvláště odůvodněných v dohodě s ministerstvem financí a po slyšení státní elektrárenské rady anebo výboru jí zmocněného výjimečně povoliti, aby úhrnná účast činitelů uvedených v § 2 zák. ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., byla snížena až na 25% základního kapitálu. Ve stanovách podniku budiž těmto činitelům přiznáno právo, aby mohli nejdéle do 20 let převzíti tolik základního kapitálu, náležejícího soukromým činitelům, aby jejich kapitálová účast na podniku odpovídala předpokladům §§ 2 a 4 cit. zák. Stanovami podniku buďtež určeny podmínky pro převzetí soukromého kapitálu a budiž zajištěna státu a ostatním veřejným činitelům (zemím, župám a korporacím místní samosprávy), pokud tito jsou na podniku súčastněni, nejméně 1/3 členů představenstva.
Ministerstvu veřejných prací musí býti ve stanovách podniku, zřízeného dle odstavce prvého, vyhrazeno právo dozírati, zda podnik slouží soustavné elektrisaci.
Podniky, zřízené dle odstavce prvého, mohou býti prohlášeny, za všeužitečné a platí pro ně předpisy zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. a vládních nařízení k jeho provádění vydaných.
§ 2.
Ministerstvo veřejných prací může v dohodě s ministerstvem financí a po slyšení státní elektrárenské rady aneb výboru ji zmocněného v případech přeměny elektrických podniků na podniky všeužitečné dle § 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., výjimečně svoliti, aby se tato přeměna provedla za podmínek předchozího paragrafu.
§ 3.
Ministerstvo veřejných prací může po slyšení vlastníků podniků a státní elektrárenské rady neb výboru jí zmocněného a v dohodě s ministerstvy spravedlnosti, financí, zemědělství a s ministerstvem pro průmysl, obchod a živnosti naříditi sloučení dvou nebo několika elektrických podniků v jeden, je-li toho k provádění soustavné elektrisace nevyhnutelně třeba a zvýší-li se tím celková hospodárnost podniků, o jichž sloučení jde. Nařízené sloučení elektrických podniků provedeno budiž vlastníky do jednoho roku ode dne, kdy doručeno bylo rozhodnutí ministerstva veř. prací o sloučení podniků.
Nevyhoví-li vlastníci podniků danému nařízení, může ministerstvo veř. prací sloučení podniků samo provésti vyvlastněním a odnětím koncesse. Pro vyvlastnění platí v tomto případě obdobně ustanovení § 13 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. a následující § 4.
§ 4.
Vládním nařízením se předepíše, dle jakých zásad a na jakou dobu stanoveny budou směrnice pro zjištění výše odškodného za vyvlastnění elektrických podniků podle § 13 zák. ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., při přeměně elektrických podniků na všeužitečné dle § 28 cit. zákona, po případě dle § 2 tohoto zákona aneb při sloučení elektrických podniků dle § 3 tohoto zákona.
Daňové, jakož i jiné výhody, pokud se poskytnou podnikům pro jejich provoz, pro stavbu závodních budov, pro obnovu starých a pořízení nových strojů a zařízení, neopravňují vlastníka podniku k dosažení příznivějšího ocenění při vyvlastňování dle odstavce prvého.
§ 5.
Ministerstvo financí může k návrhu ministerstva veřejných prací elektrickému podniku, prohlášenému za všeužitečný, podle § 4 zák. ze dne 22. července 1919 č. 438 Sb. z. a n., nebo podle § 1 tohoto zákona, na jeho žádost ze závažných důvodů propůjčiti výhodu, že při sloučení jeho s jiným elektrickým podnikem neb při přeměně jeho právní formy aneb při převedení vlastnictví podniku na vlastníka jiného, pokud tento vyhovuje podmínkám, které platí pro prohlášení elektrického podniku za všeužitečný, povolí úlevy v placení převodních poplatků s přirážkami aneb tyto zcela neb částečně promine.
Jestliže ministerstvo financí nevyhoví v některém směru návrhu ministerstva veřejných prací, jest povinno ministerstvu tomuto sděliti důvody svého rozhodnutí. Ministerstvo veřejných prací předloží sdělení toto nejbližšímu sezení státní elektrárenské rady.
Totéž oprávnění přísluší samosprávným svazkům ohledně dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
§ 6.
Odstavec druhý § 23 zák. ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n. zní: "O odvoláních rozhoduje v nejvyšší stolici ministerstvo veř. prací, a to, pokud jde o výrok vodoprávní, v dohodě s ministerstvem zemědělství."
§ 7.
Ustanovení platná pro Slovensko podle zákona ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., jakož i podle vládních nařízení, jimiž se zákon tento provádí, mají platnost též pro Podkarparpatskou Rus.
§ 8.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 9.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministru veřejných prací v dohodě se súčastněnými ministry.
Resoluce doporučená dopravním výborem.
K vládnímu, návrhu tisk č. 1612 zákona, jimž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, usnesl se dopravní výbor na resolučním návrhu: Vláda se vyzývá, aby v době pokud možno nejkratší předložila poslanecké sněmovně N. S. R. Č. návrh zákona, jímž se umožňuje přeměna společnosti s ruč. obm. podle zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. z. ve společenstvo podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. bez řízení likvidačního. Návrh tento odůvodňuje se nezbytnou potřebou přetvořiti elektrářské svazy okresů ve Svazy konsumentů energie elektrické, poněvadž nepoměrně vysoké investiční náklady na budování rozvodných sítí primerních vyžadují neustálého rozšiřování počtu nových členů a úměrného zvyšování kmenového jmění k rostoucím stavebním nákladům. Společnost s r. o. podle zák. z r. 1906 pro tento způsob elektrárenského podnikání se naprosto nehodí a nemá-li pro nevhodnost právní formy společnosti s r. o. trpěti soustavná elektrisace, jejíž co nejrychlejší provedení jest svrchovaným zájmem státu, třeba všemožně ulehčiti přeměnu této společnosti ve formu společenstva podle zákona z r. 1873, poněvadž tato právní forma svou neobyčejnou pružností v přijímání nových členů a zvyšování potřebného kapitálu pro elektrárenské podnikání rozvodných Svazů konsumentů energie elektrické jest nejvhodnější. Ježto likvidační řízení mělo by v zápětí jednak dosti značný průtah při přeměně společnosti s r. o. ve společenstvo a jednak zdaněním jmění společnosti zkrátilo by citelně jmění společenstva, jež by přebíralo všechny povinnosti společnosti s r. o., pokud se výstavby rozvodných sítí týče, navrhuje se umožnění svrchu naznačené přeměny bez tohoto řízení. Poukazuje se při tom na § 5 vládního návrhu č. tisku 1612, jehož obdobné použití při přeměně této se doporučuje.