Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1847.
Zpráva
imunitního výboru
o žádosti krajského soudu v Liberci o vydání posl. Dra Wolframa Lehnerta pro zločin dle § 58 c a 65 a, b, tr. zákona.
Krajský soud v Liberci přípisem Vr. 1568/20 požádal poslaneckou sněmovnu o souhlas k stíhání poslance Dra Wolframa Lehnerta pro zločin dle § 58 c a 65 a, b, tr. zákona. Imunitní výbor pojednal o této záležitosti a sděluje:
Loňského roku došlo poprvé k vyhlášení zákona o povinnosti nástupu nováčků k vykonávání dvouleté presenční vojenské povinnosti republice. Branný zákon i presenční vojenská služba v naší republice oproti jiným státům je nejbenevolentnější. Přes to však přece v německém národě, úsilím německých vůdců, hlavně z politických kruhů, vznikla myšlenka odboje a mladíci odvodem povinní byli nezřízenou agitací, namířenou na kořeny samého státu, přemlouváni, aby nesložili přísahy a zprotivili se platným zákonům Čsl. republiky.
Toto hnutí bylo nejen v Čechách, ale i na Moravě, kde dokonce již před nastoupením k odvodu, mladíci odvodem povinní v okrese mikulovském vydali zvláštní memorandum, adresované odvodní komisi, v němž prohlašovali, že nikdy neuznají práva vlády československého státu, žádati od nich vojenskou službu na podkladě zákonů, které vznikly způsobem, který považují za výsměch demokratického zákonodárství. V témže memorandu se praví, že k civilním i vojenským úřadům tohoto státu nemají vůbec důvěry.
Na jihu Moravy dokonce tato akce německých nováčků, vedená německým poslancem Dr. Raddou měla krvavé zakončení, když předtím byla výrazem velikých vlastizrádných demonstrací. V čele této agitace na jihu Moravy stál německý poslanec Dr. Radda, o jehož vydání také žádá příslušný soud.
Na českém severu a sice na Liberecku, podporována německými novinami, vznikla také odbojná akce nováčků, odvodem povinných. 20. srpna 1920 večer konala se v Liberci schůze, jíž se zúčastnilo asi 500 mladíků odvodem povinných. Tato schůze byla neobyčejně bouřlivá a hlavním referentem byl poslanec Dr. Lehnert. Dle referátu podepsaného jednak civilními strážníky, dále detektivy státní policie a poskytnutého čsl. stát. zastupitelství tamějšímu policejnímu ředitelství, mluvil Dr. Lehnert k nováčkům odvodem povinným tak, že je bouřil proti zákonu a republice. Uvádíme několik výňatků z jeho řeči, dle příslušné relace:
Dr. Lehnert mezi jiným pravil:
Nacházíme se ve státě, do kterého jsme byli násilně proti naší vůli vtlačeni a zákony, které čeští "machři" bez nás vydali, nemají pro nás platnosti a také nejsme povinni těchto zákonů zachovávati. Nemusíte si dělat žádného svědomí, přísaháte-li falešně, můžete tento stát obelhávat a podvádět jak chcete a nemůžete přece za to býti voláni k zodpovědnosti, neboť nynější zákony za platné neuznáváme. Máte jíti k odvodu a nemůže Vám nikdo poručiti, abyste tomuto státu věrně sloužili. Já jsem neměl starého císaře Františka Josefa nikdy rád, ale přece jsem v něm viděl hlavu státu. Ale co takový Masaryk? Zde řečník vyjádřil se dle udání o presidentovi slovy, jež reprodukovati pokládáme pod důstojnost sněmovny.
Je prý otázkou, pravil dále, mají-li jíti k odvodu. Zákon pro ně prý neplatí, svůj zákon má každý ve svém srdci a řečník ujišťuje, že tento prokletý na zradě a nevěrnosti zbudovaný stát se co nejdříve sřítí, což je také jeho nejvroucnějším přáním."
Po další řeči, která se nese týmž směrem a oplývá stejnými argumenty, vyzýval poslanec Dr. Lehnert nováčky, aby až dostanou pušky do rukou, cvičili s nimi, aby jich jednou mohli užít proti úhlavnímu nepříteli, který je nyní utiskuje.
Další jeho řeč byla plná urážek Českosl. republiky a presidenta Masaryka a je zajímavé, že sociální demokrat poslanec Kreibich, slyše tyto řeči, vytýkal Dr. Lehnertovi, že za starého Rakouska byl největším přívržencem vojenské moci, kdežto nyní vybízí mladíky, aby se k odvodu nedostavovali. Dokonce tento poslanec pravil, že dělnická mládež se usnesla k odvodu se dostaviti a radil, aby nováčci také tak učinili, poněvadž za následky zodpovědnost převzíti by nemohl. Také poslanec Dr. Knirsch snažil se činiti prostředníka, ale jeho návrhy na kompromis byly velkou většinou zamítnuty.
Z těchto vývodů vyplývá nad slunce jasněji, že poslanec Dr. Lehnert je podezřelý, že organisoval odpor německých nováčků proti Českosl. republice, čímž by se byl prohřešil nejen proti platným zákonům, ale mířil, přímo na kořeny státu. Imunitní výbor poslanecké sněmovny žárlivě chce střežiti volnost politických projevů všech poslanců a je přesvědčen, že tito mají právo kritiky, pokud jde o stát, vládu i jiná veřejná zařízení. Imunitní výbor stojí na stanovisku svobody politických projevů i se zabarvením antimilitaristickým, ale v případě Dra Lehnerta je přesvědčena jeho většina, že jde o čin, namířený přímo na existenci státu, poněvadž Čsl. republika v nejtěžších a bouřlivých poměrech musí ve své mladé armádě spatřovati záruku pokoje a pořádku. Imunitní výbor proto navrhuje slavné poslanecké sněmovně Nár. shromáždění, aby vyhověla žádosti krajského soudu v Liberci a vydala poslance Dra Wolframa Lehnerta k stihání pro zločin dle § 58 c a 65 a, b trestního zákona.
V Praze 12. března 1921.
Zpravodaj:
Nejezchleb-Marcha, v. r.,
Místopředseda: