Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1845.
Návrh
poslance Jana Prokeše, Josefa Chalupníka, Jana Černého a soudruhů
na zřízení české obchodní akademie ve Frenštátě p. R. nákladem státním.
Město Frenštát p. R., ležící v hornatém a chudém kraji valašském, neskýtalo svojí ne příliš úrodnou půdou svému obyvatelstvu nikdy dostatečné výživy, i je přirozeno, že hleděli si příslušníci jeho ku uhájení svých životních potřeb jiného zdroje příjmů a to tím, že již od dávných dob věnovali veškerou svou činnost průmyslu a obchodu. Tak stalo se město Frenštát p. R. kolébkou průmyslu tkalcovského, který do dnešního dne, ovšem již ne ve své původní formě ruční výroby, nýbrž hlavně mechanické ve značné míře se udržel.
Žel, byl a je dosud výdělek mzdový, jak všeobecně známo, při tomto odvětví průmyslovém velmi malý a kromě několika šťastnějších jedinců, kteří z průmyslu toho těží, má lid z něho jen tolik užitku, že při co nejskrovnějším způsobu života jen tak tak žije. Tím vysvětluje se, že nemohla většina rodin, která neoplývala majetkem, svým jinak velmi schopným synům a dcerám poskytnouti vyššího vzdělání na učilištích středoškolských, jichž Frenštát neměl, a jediné z té příčiny nemohl za bývalé vlády rakouské dosáhnouti, poněvadž stál vždy neohroženě na zásadách národnostních a byl za dob nejtěžší persekuce národa českého na nejzazší moravské východní výspě strážcem našich národních práv; dal tím rakouským úřadům často na pospas osobní svobodu svých národnostně uvědomělých a exponujících se občanů a nepožíval proto přízně u kruhů, které mu mohli některou školu pro vyšší vzdělání povoliti a zříditi.
Tak vidíme dnes, kdy již ve všech okolních městech byla zřízena nějaká střední škola, že jedině Frenštát pyká za své v tomto kraji jedinečné národní stanovisko.
Dnes, kdy finance města jsou nadmíru zbědované a celkový hospodářský stav jeho je, velmi neutěšený, v době, kdy odnětím berního úřadu ruch venkovského lidu, beztoho již na největší míru ztenčený, v městě téměř úplně přestal, kdy přeložením státní odborné školy tkalcovské z Frenštátu do Frýdku ztrácí město ústav již po desetiletí aspoň částečnou podporu mu skýtající, hledí veškeré obyvatelstvo města a jeho zástupcové samosprávy obecní s velikou obavou budoucnosti svého rodiště vstříc, seznavše zároveň po důkladném uvážení všech těchto okolností, že jedině získáním na úrovni střední školy jsoucího učiliště mohou poměry města sesíliti, a svým dětem ku šťastnější budoucnosti — na podkladu vyššího vzdělání — dopomoci.
Proto neleká se obyvatelstvo města Frenštátu nákladu a jeho zástupcové jsou odhodláni přinésti ku blahu svého potomstva, pokud to jich poměry připustí, nejkrajnějších obětí, čehož výrazem je, že usneslo se obecní zastupitelstvo ve své schůzi ze dne 1. března t. r. všemi hlasy, zaříditi a otevříti v místnostech dosavadní tkalcovské školy, která jako majetek obecní účelu tomu bude úplně věnována, počátkem školního roku 1921/22 obchodní akademii, nadějíc se, že vláda republiky naší v uznání plné odůvodněnosti tohoto činu neodepře ústavu tomu svého schválení a své nejúčinnější podpory.
Obecní zastupitelstvo města Frenštátu vychází se stanoviska, že vláda naše uzná jeho oprávněný nárok na náhradu za odebranou školu tkalcovskou a že splněním jeho prosby odmění je za veškerá utrpení politická a tak vzniklé škody hospodářské; poněvadž pak jest v místě pomocí vlády na pevných již základech vybudována obchodní škola dvoutřídní, jest možno tuto otevíráním vždy jednoho ročníku akademie ústav ten postupně v úplný vytvořiti, bez obav o další existenci školy. Žactva bude vždy dostatek a nebude také zřízením tohoto ústavu ohrožena obchodní akademie v Moravské Ostravě, která bude míti vždy dostatek žactva z města samého a z celého kraje těšínského a opavského; Frenštát může jistě počítati s návštěvou žáků a žákyň všech středních a měšťanských škol celého kraje od Přerova až po Místek.
Tím dostalo by se Frenštátu ústavu jsoucího na úrovni střední školy, jenž by jednak již svou vyšší odbornou výchovou zajišťoval mládeži jistou budoucnost, jednak umožňoval by jí přímo nebo s potřebným doplněním vzdělání vstup na vysoké školy, kromě toho byl by ústav ten chudému městu význačnou podporou hospodářskou, bez níž toto dále existovati nemůže.
Podepsaní proto navrhují:
Vládě se ukládá:
Ve Frenštátě p. R. budiž zřízena školním rokem 1921—1922 otevřením prvého. ročníku česká obchodní akademie. Náklad s udržováním této školy spojený budiž zařaděn do státního rozpočtu na rok 1922.
V ohledu formálním budiž návrh poukázán výboru kulturnímu.
V Praze dne 15. března 1921.
Prokeš, Chalupník, J. Černý,
Němec, A. Kříž, Ulrich, R. Chalupa, Zverec, Pocisk, Ertl, Kasík, Hvizdák, A. Novák, Čundrlík, Hummelhans, A. Chalupa, Geršl, Srba, Lehocký, Johanis, Brožík, Karpíšková.