Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1843.
Zpráva
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností
o nařízení vlády republiky československé ze dne 17. prosince 1920
o zadávání státních dodávek a prací čís. 667 Sb. z. a n.
Již po dlouhou řadu let snažilo se živnostnictvo docíliti úpravy zadávacích regulativů v tom smyslu, aby vyhovovaly potřebám doby. Nutnost změniti regulativ tento tím jasněji se ukázalo po převratu, kdy jiné předpisy platily pro země České, jiné pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Různost těchto regulativů v jednotlivých těchto územích byla příčinou, že volná soutěž podnikatelů celé oblasti republiky byla značně ztížena, ne-li znemožněna.
Proto již ve schůzi 104. Národního shromáždění dne 9. ledna 1920 byla usnesena resoluce, kterou byla vláda vyzvána, aby upravila zadávání státních dodávek a prací v republice naší cestou nařizovací. Vláda tomuto vyzvání vyhověla, a aby v celé oblastí republiky Československé zásady zadávání státních dodávek a prací byly jednotnými, vydala nový zadávací řád pro státní dodávky a práce ve formě vládního nařízení na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n.
Některé zásady obsažené v tomto novém nařízení jsou převzaty z dřívějšího, ve mnohých směrech ale přece provedeny jsou účelné změny. Celkem možno říci, že jde-li o zadávání velikých dodávek nebo prací, jest nový zadávací řád dosti přesným a vystižným, nebéře však tolik zaslouženého zřetele na drobné živnostníky, kteří jsou postavení v mnoha případech mimo strany soutěže.
V § 5 lit. e) stanoví se, že může býti bez soutěže zadána dodávka, jíž úhrnná hodnota nepřesahuje 20.000 Kč a práce, jíž úhrnná hodnota nepřesahuje 50.000 Kč. V těchto případech jistě drobní živnostníci jsou zase tam, kde byli, ponecháno tu rozhodovati zase o volbě živnostníka i snad jediné osobě.
A přece i za dnešních poměrů, kdy peníze jsou do určité míry znehodnoceny, lze částku 20.000 Kč při dodávkách a částku 50.000 Kč při prácech pro drobného živnostníka počítati za značný výkon a obrat v jeho živnosti.
Jde v těchto případech pravidelně o práce a dodávky pro státní úřady v menších okresních městech, sídlech to drobných živnostníků a řemeslníků a tu rozuměti jest jistě slovům § 5 odst. 1., ťZ volné ruky, t. j. s vyloučením soutěže mohou se zadati tak, že může v tomto případě i zde býti veřejná soutěž vypsána místních živnostníků a že bude pravidlem, pakli jde o dodávku nebo práci, kde se bude jednati alespoň o obnos jdoucího do tisíců.
V zájmu živnostnictva a řemeslnictva jest zvláště vítati ustanovení §, 22 odst. 1., že má býti přihlíženo jen k nabídkám, jež jsouce v každém ohledu přijatelny, zaručují včasné a správné provedení práce nebo dodávky, a že výše nabídky není výhradně rozhodující pro zadáníŤ Tímto ustanovením chráněn jest živnostník, řemeslník a obchodník jakož i každý podnikatel a solidní dodavatel před nekalou konkurencí neodborníků, kteří nabízejíce často pod cenu, snažili se dosíci jiného cíle pro ně hlavního a cíl dosíci práce nebo dodávky byl jím vedlejším, podřízeným. Opatření toto má zejména dnes, kdy za války vetřelo se do živností a obchodu mnoho živlů, které nemají vlastně žádného nároku býti jmenovány řádnými živnostníky a obchodníky, svou velikou důležitost.
Další požadavek živnostnictva a podnikatelů, aby o jejich nabídkách nerozhodovaly jenom kruhy úřednické, nýbrž aby slyšán byl také posudek znalce odborného z kruhu občanských, jest splněn tím, že bude do komise rozhodující o dodávkách a pracech přivzat také odborný znalec z organisace zájemníků. Ovšem nebude mu příslušeti hlas rozhodující, nýbrž pouze poradní. Ovšem jde zde zase o zadávání prací nad 1,000.000 Kč a při dodávkách nad 300.000 Kč, a nebylo zase v tomto případě vyhověno požadavku živnostníků malých.
Vládním nařízením vyšlo se také vstříc oprávněnému přání živnostnictva, řemeslnictva a obchodnictva, aby i stát byl povinen za dodanou jemu práci nebo jinou dodávku zaplatiti bezodkladně, nebo alespoň v určité době. Živnostníku a obchodníku jest tu poskytnuto také právo, žádati po státu zaplacení i úroků z prodlení, pakli stát jest se svým plněním placení v prodlení. Tím alespoň do určité míry odstraněno by bylo nebezpečí, kterému každý živnostník pro stát pracující se vydával, že bude mu velmi dlouho na výplatu jeho účtu čekati a to bezúročně.
Další ochranu menším živnostníkům a řemeslníkům před podnikateli pro stát pracujícími a nebo státu dodávajícím skýtá ustanovení vládního nařízení v § 35. Podnikatel musí živnostníkovi a řemeslníkovi jeho účty zaplatiti, jinak má právo živnostník žádati zaplacení svého účtu od státu, který pak jemu zaplacený obnos strhnouti může podnikateli přímo.
Nařízením vládním, jímž vydán nový zadávací řád pro státní dodávky a práce, stalo se důležité opatření, které učinil stát jako subjekt soukromoprávní, jako činitel hospodářský a obsahuje přesně podmínky jakož i způsob, za kterých stát smlouvy dodací s jednotlivci chce a bude uzavírati. Tím jest do hospodářského života našeho vnesena značná stabilita, která zejména dnes v době hospodářské dosud neustálenosti velmi mnoho znamená.
Nemenší plus tohoto nařízení jest, že vztahuje se na celou oblast naší republiky a stanoví jednotně způsob zadávání prací a dodávek státních.
Jest žádoucno, aby tento zadávací řád stal se také závazným a směrodatným i pro dodávky a práce pro země, okresy a obce a jiné veřejnoprávní korporace, tak aby i v tomto ohledu stala se tolik želaná náprava.
Není pochyby, že bude nutno během doby i v tomto dodacím řádu provésti změny, zejména pokud se týká hranic cen dodávek a prací, což bude míti pak za následek i přesun o ustanovení soutěže a zadávání z volné ruky. Prozatím vládní nařízení musí míti na zřeteli dnešní poměry hospodářské.
Z důvodů uvedených doporučuje výbor schválení vládního nařízení a připojené resoluce živnostenského výboru.
V Praze dne 15. března 1921.
Václav Sedláček, v. r.,
zpravodaj.
Jan Slavíček, v. r.,
předseda.
Resoluce.
Vláda se vyzývá, aby pro usnadnění zadávání dodávek i nemajetným živnostníkům neb korporacím živnostenským a dělnickým zavedla vyplácení záloh na práci polohotovou, neb na zakoupení potřebných surovin prostřednictvím ústředních svazů živnostenských.