Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1832.
Odpověď
správce ministerstva financí
na interpelaci poslanců Pittingera, Dra Hanreicha a soudruhů
o přikazování cukru pro výrobu vína z matolin. (Tisk 1344.)
Československá komise cukerní uvolnila na poukaz ministerstva zemědělství z 21. září 1920 ku zlepšení vinného moštu a k výrobě matolinového vína pro moravské vinaře následující množství cukru těmto rozdělovačům:
Firmě Rudolf Kraus ve Znojmě 125 q kryst. 600 q sur.
Velkonákupní společnosti fil. v Hustopeči 50 q kryst. 300 q sur.
Firmě A. Rohleder v Mikulově 100 q kryst. 300 q sur.
Firmě Bratří Osvaldové v Brně 100 q kryst. 500 q sur.
Hospodářskému družstvu v Břeclavě 25 q kryst. 100 q sur.
za cenu 1000 Kč včetně daně z převodu za 100 kg účetní váhy základ homole a poukázala dne 13. října 1920 generálního rozdělovatele cukru spotřebního, aby příděly ty provedl.
Poněvadž cukr podle nařízení ministerstva zemědělství měl býti rozdělovači vydán vinařům jen na poukazy příslušných sklepních inspektorátů, vyrozuměla Čsl. komise cukerní o uvolnění cukru k dotčeným výrobám 13. října minulého roku také státní sklepní inspektory pp. Čapku (pro vinaře české) a Hommera (pro vinaře německé).
Generální rozdělovatel provedl uvedené příděly cukru 25. října 1920.
Jak z uvedených dat vidno, provedeny byly příděly cukru Čsl. komisí cukerní v čas a neměli-li vinaři cukr ještě v polovici prosince minulého roku, nelze za to činit zodpovědnou komisi cukerní, nebo jejího generálního rozdělovatele cukru spotřebního.
I kdyby poukazy uvolnění cukru byly se staly počátkem října, nebyly by mohly býti v nejpříznivějším případě honorovány dříve, než koncem října 1920, poněvadž z kampaně 1919/20 nebyly přeneseny do kampaně letošní zásoby žádné a první letošní cukr, koncem října vyrobený, musil býti především dodáván obyvatelstvu, které dávku říjnovou dostalo teprve koncem října a počátkem listopadu 1920. Generální rozdělovatel cukru spotřebního, jak shora uvedeno, provedl příděly 25. října m. r., jednotliví rozdělovací cukru na Moravě dostali poukazy kolem 27. října 1920 a mohli tedy cukrem v cukrovarech disponovati ihned a cukr byl by pak dodán asi v 10 dnech.
Ostatně dovoluji si podotknouti, že počátkem letošní kampaně nebyl u jednotlivých rozdělovačů ještě vyčerpán ani všechen cukr, který přidělen byl moravským vinařům z kampaně 1919/20 v září a v říjnu 1919 a že dle zprávy generálního rozdělovatele cukru surového z uvedených přídělů cukru neodebrali dosud cukr z cukrovarů tyto firmy:
Rudolf Kraus ve Znojmě 100 q suroviny,
Hospodářské družstvo v Břeclavě 100 q suroviny,
Velkonákupní společnost, fil. v Hustopeči 100 q suroviny,
z čehož možno souditi, že u těchto firem nebyla potřeba cukru příliš naléhavou.
V Praze dne 26. února 1921.
Správce ministerstva financí:
Dr. Engliš, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1832.
Antwort
des Leiters des Finanzministeriums
auf die Interpellation der Abgeordneten Pittinger, Dr. Hanreich u. Gen.
betreffend die Zuweisung von Zucker für die Tresterweinerzeugung (Druck 1344).
Die čechoslovakische Zuckerkommission gab auf Anweisung des Landwirtschaftsministeriums v. 21. September 1920 zur Verbesserung von Weinmost und zur Tresterweinerzeugung für die mährischen Weinbauer folgende Zuckermengen an folgende Verteiler frei:
Fa. Rudolf Kraus in Znaim 125 q Krist. 600 q Rohware
Großeinkaufsges. Fil. in Auspitz 50 q Krist. 300 q Rohware
Fa. A. Rohleder in Nikolsburg 100 q Krist. 300 q Rohware
Fa. Brüder Oswald in Brünn 100 q Krist. 500 q Rohware
Wirtschaftsgenossenschaft in Lundenburg 25 q Krist. 100 q Rohware
u. zw. zum Preise v. 1000 Kč einschl. Umsatzsteuer pro 100 kg Rechnungsgewicht, auf Basis von Zuckerbroten, und beauftragte am 13. Oktober 1920 den Generalverteiler für Verbrauchszucker, die Zuteilungen durchzuführen.
Da der Zucker laut Verordnung des Landwirtschaftsministeriums von den Verteilern an die Weinbauer bloß auf Anweisungen der zuständigen Kellerinspektorate ausgefolgt werden sollte, verständigte die čechosl. Zuckerkommission von der Zuckertreigabe für die erwähnten Zwecke am 13. Oktober v. J. auch die staatliche Kellereiinspektoren HH. Čapek (f. die čechischen Weinbauer) und Hommer (für die deutsche Weinbauer).
Der Generalverteiler führte die angeführten Zuckerzuweisungen am 25. Oktober 1920 durch.
Wie aus den angeführten Daten ersichtlich ist, wurden die Zuteilungen von der čechosl. Zuckerkommission rechtzeitig vorgenommen und wenn die Weinbauer noch Mitte Dezember v. J. keinen Zucker hatten, kann hiefür nicht die čechosl. Zuckerkommission oder ihr Generalverteiler für Verbrauchszucker verantwortlich gemacht werden.
Auch wenn die Zuckeranweisungen zu Anfang Oktober erfolgt wären, hätten sie im günstigsten Falle nicht früher als Ende Oktober honoriert werden können, da aus der Kampagne 1919/20 in die heurige keinerlei Vorräte übertragen wurden und der Ende Oktober erzeugte erste heurige Zucker vor allem Bevölkerung zu geteilt werden mußte, die die Oktoberquote erst Ende Oktober und zu Anfang November 1920 erhielt. Der Generalverteiler für Verbrauchszucker nahm, wie oben angeführt, die Zuweisungen am 25. Oktober v. J. vor, die einzelnen Zuckerverteiler in Mähren erhielten die Anweisungen um den 27. Oktober 1920 herum und konnten daher über den Zucker in den Zuckerfabriken sofort verfügen, worauf dann der Zucker in ca. 10 Tagen beigestellt worden wäre.
Im übrigen gestatte ich mir zu bemerken, daß zu Beginn der heurigen Kampagne bei den einzelnen Verteilern noch nicht einmal der gesamte Zucker erschöpft war, der den mährischen Weinbauern aus der Kampagne 1919/20 im September und Oktober 1920 zugewiesen worden war und daß laut Bericht des Generalverteilers für Rohzucker von den angeführten Zuckerzuweisungen folgende Firmen den Zucker aus den Zuckerfabriken noch nicht abgenommen hatten:
Rudolf Kraus, Znaim 100 q Rohware
Wirtschaftsgenossenschaft in Lundenburg 100 q Rohware
Großeinkaufsgesellschaft. Fil. in Auspitz 100 q Rohware
woraus zu ersehen ist, daß bei diesen Firmen der Zuckerbedarf nicht allzu dringend sein konnte.
Prag, den 26. Feber 1921.
Der Leiter des Finanzministeriums: