Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1825.
Interpelace
poslanců Fr. Staňka, Molíka a soudr.
ministru železnic
o úpravě železniční sítě pro oblast jihovýchodních Čech a jihozápadní Moravy.
Jest samozřejmo, že po státním převratu snažila se státní správa železniční R. Č. vzhledem k úpravě státních hranic obraceti při úpravě vlakového spojení zřetel svůj na tratě směrem ke Slovensku; nelze také neuznati, že od doby trvání republiky byl pokud se týče železničního spojení směrem k Bratislavi učiněn velmi pozoruhodný pokrok k lepšímu, leč nelze zamlčeti, že toto není ještě tak vybudováno, jak by toho kraj znojemský, jihlavský a oblast jižních Čech vyžadovaly.
Zachování a další vybudování severozápadní dráhy má podstatný význam národohospodářský a jest tedy v zájmu státu, aby pro spojení Prahy se Slovenskem a pro spojení severu s jihem severozáp. dráha nepozbyla svého přednostního dopravního práva.
Význam města Jihlavy, jakožto města z převážné části průmyslového a příštího sídla župních úřadů, činí stále naléhavější otázku vhodného spojení železničního nejen s nejbližším jeho okolím, jež bude v budoucnosti měrou ještě značnější na něm závislo, nýbrž i s odlehlejšími kraji republiky, zejména však se Slovenskem.
Rovněž spojení Prahy se Rjekou bude míti také stále svůj význam, poněvadž také doprava z Terstu na sever přes naši republiku musí býti tak podporována, aby i republice samé poskytovala náležitý zisk.
Trať Praha—Čáslav—Znojmo—Vídeň má v celkové délce 360 km, plných 250 kilometrů na území republiky Čsl. a jen 100 km v Rakousku, čímž jest tato trať pro republiku naši nejvýznamnější.
Doprava na Slovensku musí býti dále vybudována a není přípustno, aby se tak stalo jen na trati přes Čes. Třebovou—Brno, nýbrž dlužno vzíti při tom zřetel i na trať Praha—Znojmo—Břeclava, při čemž nepadá na váhu ani rozdíl vzdálenosti 20—30 km.
Následkem zanedbávání drah severozápadních nejvíce trpí Znojmo, které před převratem bylo velikým střediskem dopravním, nyní však, když byly hranice uzavřený, podobá se, víc a více mrtvému městu, ač je v zájmu republiky, aby město dosáhlo téhož významu, jaký mělo v míru.
Dále nutno poukázati k tomu, že zejména jižní a jihovýchodní Čechy, jakož i celá jihozápadní Morava, pokud se týče Slovenska, s nímž čilý slibný ruch obchodní jest navazován, odkázány jsou na jedinou trať pro osobní dopravu, vedoucí z Jihlavy přes Okříšky do Brna. Vyžaduje-li osobní doprava tímto směrem na Slovensko se beroucí drahné doby, tím pomalejší jest doprava nákladní, jelikož dráhy z Brna na Slovensko jsou přetíženy.
Táží se tudíž podepsaní:
Jest pan ministr železnic ochoten působiti k tomu, by při úpravě sítě železniční bylo v době co nejkratší pro oblast jižních Čech a jihozápadní Moravy zavedeno:
1. Přímé rychlíkové spojení, jdoucí z Prahy přes N. Brod, Jihlavu, Mor. Budějovice, Znojmo a Břeclavu do Bratislavy, jelikož trať severozápadní dráhy pro tento úkol dobře jest vybudována a přicházelo by tedy v úvahu pouze potřebné vybudování poměrně krátké trati ze Znojma do Břeclavy?
2. Zrychlené osobní vlaky, jdoucí přímo z českých Budějovic přes Jihlavu a Okříšky do Brna s vhodným připojením vlaků od Slavonic co rychlíkové.
3. Rychlíky Jihlava—Okříšky—Brno.
4. Rychlíky Znojmo—Brno.
V Praze 11. března 1921.
Staněk, Molík,
Rychtera, Malypetr, Beran, Dr. Srdínko, Dubický, Vahala, Dr. Blaho, Chlebounová, Sopko, Jan Černý, Dr. Černý, Bradáč, Dr. Kubíček, Sonntág, Nejezchleb—Marcha, Vacula, Mach, Štolba, Křemen, J. Hálek, Dr. Hálek, Dr. Hnídek.