Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1817.
Návrh
poslanců Jos. Skaláka, Jos. Hakena, F. Toužila, L. Kučery, dra Hahna a soudruhů
na vydání zákona o soustavě závodních rad.
ZÁKON
ze dne ..................................................................... 1921
o zřízení soustavy závodních rad.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I.
Rady závodní, rady župní a ústřední.
Nejvyšší rada.
§ 1.
Zřízení závodních rad.
Ve všech podnicích, ústavech atd. soukromých či veřejných, jež. zaměstnávají nejméně dvacet osob, buďtež zřízeny závodní rady. V podnicích, jež nezaměstnávají dvacet osob, avšak ne méně než pět zaměstnanců, jest zvoliti při počtu do deseti zaměstnaných jednoho, při počtu vyšším dva důvěrníky a jednoho, resp. dva náhradníky, kteří vykonávají funkce závodní rady, určené tímto zákonem. V podnicích, které náleží jednomu majiteli, zřídí se vedle závodních rad pro jednotlivé závody společná závodní rada. Výslovně vztahuje se zřízení závodních rad na tyto podniky:
a) závody živnostenské a obchodní;
b) hospodářství zemědělská a lesnická se svými vedlejšími závody průmyslovými;
c) podniky pro dopravu osob i nákladů;
d) stavby soukromé i veřejné;
e) samosprávné i státní úřady a podniky;
f) podniky peněžní, úvěrní, půjčovní;
g) podniky pojišťovací, soukromé i veřejné;
h) podniky, sloužící hygieně a zotavení, hotely a hostinství;
i) podniky divadelní a zábavní všeho druhu, ústavy vzdělávací a výchovné.
j) kanceláře advokátní, zprostředkovatelské, informační.
V podnicích důlních jest dosavadní závodní rady, zřízené zákonem ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., nahraditi závodními radami ve smyslu tohoto zákona.
§ 2.
Všeobecné úkoly a seskupení závodních rad.
Úkolem závodních rad jest účastniti se technického i správního vedení závodů a kontrolovati ve spojených kartelovaných a Siných hospodářsky a smluvně sloučených skupinách průmyslových vedení a hospodářství těchto skupin. Proto jest jim zabývati se veškerými otázkami, které týkají se vedení správy, hospodaření, organisace pracovního pochodu, zdravotních a hospodářských poměrů zaměstnanců, za tím účelem, aby zájem zaměstnanců byl chráněn, racionelní provozování podniku zabezpečeno, nedostatky dosavadní odstraněny, sociálních i výrobně technických zlepšení dosaženo, výroba učiněna plánovitou a připravována cesta všeobecné socialisaci.
Za tím účelem sdružují se závodní rady podle těchto skupin:
1. Doprava;
2. zemědělství a lesnictví;
3. hornictví a hutnictví;
4. stavebnictví a bydlení;
5. kovoprůmysl;
6. průmysl chemický;
7. potravinářství;
8. oděvnictví a textilnictví;
9. obchod;
10. bankovnictví a pojišťování;
11. závody státní a samosprávné;
12. kanceláře svobodných povolání, lékárny;
13. grafika;
14. zdravotnictví;
15. vzdělání a zábava.
§ 3.
Župní a ústřední rada. Nejvyšší rada hospodářská.
Závodní rady stejnorodých podnikových skupin obesílají jednou do roka župní sjezd závodních rad své skupiny, na němž se volí dvacetičlenná župní rada hospodářská příslušné skupiny.
Župní hospodářské rady jednotlivých skupin konají své schůze nejméně jednou měsíčně a obesílají výroční sjezdy župních rad celé republiky, na kterých volí se dvacetičlenná Ústřední rada hospodářská dané podnikové skupiny. Ústřední rady hospodářské jednotlivých skupin vysílají po dvou delegátech do Nejvyšší hospodářské rady republiky. Způsob obesílání sjezdů a volby do rad župních, ústředních a do rady nejvyšší stanoven bude zvláštním zákonem.
§ 4.
Úlohy rad na vyšším stupni soustavy.
I. Úkolem župní rady hospodářské jednoho každého odboru (na př. župní rady hospodářské pro kovoprůmysl jest:
a) vésti statistické přehledy, týkající se podniků, výrobnosti, dělnictva, zaměstnanosti, mzdy, výkonnosti, hygieny a j. v obvodu župy;
b) napomáhati závodním radám v kontrole výroby a poměrů pracovních;
c) organisovati školy a kursy pro funkcionáře rad.
II. Úkolem ústřední rady hospodářské jednotlivých odvětví podnikových jest:
a) na základě statistického materiálu, sebraného župními radami, zjednávati statistický přehled příslušného odvětví v celé republice;
b) vésti technickou statistiku výroby, počet a rozsah závodů dle normálních pracovních jednotek, statistiku výkonnosti maximální a skutečné;
c) vésti přehled pohotových surovin pro výrobu svého odvětví ve státě;
d) vypracovávati návrhy a podněty pro Nejvyšší radu hospodářskou o změně výroby, v závodech, o případném jich rušení, slučování neb zřizování závodů nových;
e) zkoušeti a zaváděti nové methody pracovní.
III. Úkolem Nejvyšší hospodářské rady jest:
a) zaříditi a vésti statistiku spotřeby v oblasti celé republiky i jednotlivých žup dle počtu obyvatelstva i povahy krajů, a stanovití dle ní každoroční hospodářský rozpočet;
b) podíl míti na organisaci distribuce ve spojení s nejvyšší ústřednou spotřební;
c) přikazovati výrobu jednotlivým oblastem neb podnikům;
d) sjednocovati výrobu v podnicích, racionelně vyrábějících, a rozhodovati o zřizování nových;
e) stanoviti normální mzdy dělnické i ceny tovarů;
f) postupem doby: 1. organisovati směnu surovin, polotovarů i hotových výrobků mezi jednotlivými skupinami; 2. opatřovati suroviny ze zahraničí pro úhrnnou spotřebu domácí výroby; 3. organisovati částečnou naturální odměnu pracovníkům, pokud objeví se to racionelním.
Pokud a jakým způsobem jest provésti soustavu rad na vyšších stupních se zřetelem na zvláštní povahu jistých odvětví podnikových (na př. v odvětví svobodných povolání, v odvětví vzdělání a zábavy a pod.) bude stanoveno zvláštními zákony a nařízeními, jakmile závodní rady na prvém stupni vstoupí v život.
Stejně tak stanoveno bude specielními zákony a nařízeními, jakým způsobem dosavadní ministerstva veřejných prací, vyučování, orby, obchodu, pošt, železnic a j. přecházejí v nový útvar Ústředních rad hospodářských a Nejvyšší hospodářskou radu.
Část II.
Organisace závodních rad.
§ 5.
Volby a zmocnění.
1. V závodech, zaměstnávajících až 50 osob, jest voliti závodní radu tříčlennou, do 100 osob čtyřčlennou. Za každé další sto zaměstnanců volí se až do 500 po jednom členu, od 600 do 1000 na každých dvě stě, od 1000 do 6000 na každých pět set a nad 6000 na každý 1000 osob vždy po jednom členu. Závodní rada čítá nejvýš 30 členů. Současně buď za každého člena závodní rady zvolen náhradník.
2. Členové závodní rady jsou ke své funkci povoláváni tajnou volbou, která se děje radou čtyřčlennou, počínaje podle zásady poměrnosti, jinak podle zásady největšího počtu hlasů, soustředěného na kandidátní listinu.
3. Voliti do závodní rady jsou oprávněni všichni zaměstnanci závodu.
4. Volitelní jsou ti k volbě oprávnění, kdož byli nejméně jeden měsíc v závodě do dne volení zaměstnáni a dosáhli 20. roku stáří.
5. V závodech saisonních a v živnosti stavební jsou osoby pod 4. označené i tehdy volitelny, jsou-li zaměstnány v závodě méně jednoho měsíce.
6. Prvé volby závodní rady vypíší a řídí tři nejstarší zaměstnanci k volbě oprávnění, a to nejdéle do 6 neděl po vyhlášení tohoto zákona. Další volby vyhlašuje a řídí odstupující závodní rada, a to nejméně na 14 dní, ne však více než na 30 dní předem.
7. Bližší ustanovení o volebním řádu a provádění voleb závodních rad, resp. důvěrníků, jakož i společných závodních rad, stanoví se zvláštním zákonem.
8. Funkční období zvolené závodní rady jest jeden rok, načež jest ihned vypsati nové volby. Stará závodní rada setrvá však ve své funkci, dokud nebyla zvolena rada nová.
9. Vykoná-li se volba závodní rady podle zásad poměrného zastoupení (odst. 1.), jest závodní radě odstoupiti, žádá-li to tolik k volbě oprávněných osob, kolik soustředilo se na hlavní volební listinu. V závodních radách o méně než čtyřech členech jest závodní radě odstoupiti, žádá-li to většina k volbě oprávněných. Nové volby jest ihned provésti.
10. Jednotliví Členové jsou povinni odstoupiti, žádají-li to nejméně dvě třetiny členu jeho volební skupiny. I zde jest ihned vykonati volbu dodatečnou.
11. Náhradníci vstupují v činnost, je-li člen, kterého zastupují, zaneprázdněn mimo místo, dále v případě nemoci, nebo vystoupení z podniku.
12. Do způsobu voleb možno si stěžovati v prvém období do 8 dnů po volbách u politického. úřadu prvé stolice, který rozhodne s platností konečnou. V dalších obdobích je župní rada hospodářská místem odvolacím.
§ 6.
Úkoly a činnost závodních rad.
1. Závodní rada usnáší se většinou hlasů na jednacím řádu podle vzoru, který vydá ministerstvo sociální péče. Později může býti měněn jednací řád podle nabytých zkušeností a pokynů, které vytvoří župní neb ústřední organisace rad.
2. V daných poměrech jest povinností závodních rad: Dozírati, aby kolektivní smlouvy v závodech byly prováděny a dodržovány. V závodech, kde kolektivních smluv není, připravovati je v součinnosti s odborovými organisacemi dělnickými a organisacemi zřízeneckými, spolupůsobiti s nimi na stanovení minimálních platů a mezd.
3. Dozírati nad ochranou dělnictva před úrazy, bdíti nad hygienou v závodech a kontrolovati, jsou-li práva dělníků dodržována. Vyšetřovati veškeré stížnosti zaměstnanců na správy závodů.
4. Pracovní řády, pokud nebyly již sjednány dohodou podnikatelů se zástupci organisací, mohou býti zaváděny jen souhlasu závodní rady. Bez jejího souhlasu nesmí býti ukládáno pořádkových trestů.
5. Závodním radám přísluší právo kontrolovati mzdové výkazy, kalkulaci cen, tovární byty, závodní konsumy, pensijní a podpůrné pokladny a fondy a jiná podobná zařízení.
6. Závodním radám v zemědělství přísluší kontrolovati dodávky zemědělských výrobků, podléhajících veřejnému obhospodařování, dbáti o racionelní využiti osevné plochy a provádění osevného plánu, pečovati o opatření nutných pomůcek technických a jiných potřeb a bdíti nad svědomitým udržováním a správou živého i mrtvého inventáře.
7. Závodní rady jsou oprávněny zkoumati námitky, podané zaměstnancem proti výpovědi:
a) je-li oprávněno podezření, že výpověď byla dána pro politickou, konfesionelní, nebo odborovou činnost, nebo pro příslušnost či nepříslušnost k politické, konfesionelní nebo odborové organisaci neb straně;
b) nezavdal-li zaměstnanec svým chováním žádného podnětu k ní;
c) jeví-li se výpověď s hlediska závodních poměrů i s hlediska osobních poměrů zaměstnance jako opatření tvrdé a nepřiměřené
a rozhodnouti definitivně, má-li výpověď zůstati v platnosti, nebo zrušuje-li se.
Stejným způsobem je závodní rada oprávněna zkoumati a rozhodovati o hromadné výpovědi a hromadném propouštění dělnictva.
Bez svolení závodní rady nesmí býti práce v závodě zastavena.
8. Ve všech podnicích, majících nejméně 20 zaměstnanců, jsou správy závodů povinny závodní radě každoročně počínaje rokem 1921 nejdéle do tří měsíců po ukončení správního roku předkládati za rok uplynulý bilanci a účet ztráty a zisku.
9. V podnicích akciových, podílních a družstevních, které jsou řízeny kolektivními orgány, jako: správními výbory, správními radami neb ředitelstvy, vysílá závodní rada do těchto správních orgánů tolik svých členů s právem rozhodujícím, aby tvořili v nich jednu třetinu. Další rozšíření této pravomoci s rozvojem soustavy rad a socialisace provedeno bude příslušnými zákony. Funkce členů závodních rad ve správních radách je bezplatná.
10. Schůze závodních rad mohou se konati i v době pracovní. Schůze personálu konají se v době pracovní jen v případech zvláště naléhavých, jinak mimo pracovní čas.
11. Závodní rady jsou povinny prováděti veškery pokyny a příkazy rad župních a ústředních.
12. Společným závodním radám, zřízeným ze závodních rad v podnicích jediného majitele, náleží jmenovitě prováděti odstavce 8. a 9. tohoto oddílu, jakož i veškeré funkce, které souvisí s kontrolou ústřední správy.
13. Členství závodní rady je úřadem čestným a vykonává se bezplatně. Promeškání pracovní doby nesmí však míti za následek zkrácení mzdy nebo platu. Opačná ujednání nemají platnosti.
§ 7.
Povinnosti podnikatele.
1. Nezbytné náklady, spojené s činností závodní rady, včetně úhrady výloh, hradí podnikatel. Podnikatel je povinen dáti k disposici závodní radě pomůcky a místnosti k zasedání i k vyřizování běžných záležitostí, jak toho rozsah závodu a potřeby závodní rady vyžadují.
2. Vybírati příspěvky od dělníků k úhradě potřeb závodní rady není dovoleno.
3. Podnikatel je povinen poskytnouti závodní radě veškeré pomůcky, informace a doklady kontroly ve smyslu § 6. tohoto zákona.
4. Jednou měsíčně koná se společné sezení závodní rady a podnikatele neb jeho zástupce, na němž budiž podána zpráva o stavu závodu a provedena porada o záležitostech závodních.
5. Zaměstnancům nesmí býti překáženo ve výkonu volebního práva a v konání schůzí závodních, členům závodní rady pak v jejich úřadu. Člen závodní rady nemůže býti propuštěn mimo případy, které podmiňují oprávnění k okamžitému propuštění dle platných zákonů. Jinak platí zde ustanovení § 6., odst. 7. tohoto zákona. Úmluvy tomu odporující nemají platnosti.
6. Zaměstnavatel nebo jeho zástupce, který odepře závodní radě podati vysvětlení a zprávy, předložiti doklady o mzdách, bilanci, účet ztráty a zisku, neb jiné k provádění tohoto zákona nezbytné pomůcky a ve vykonávání jeho zabraňuje, dopouští se přestupku, který se trestá vězením od šesti měsíců do jednoho roku.
§ 8.
Závěr.
1. Provedení tohoto zákona ukládá se ministerstvu sociální péče.
2. Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.
ODŮVODNĚNÍ.
Zřizování závodních rad zákonodárstvím a cestou parlamentární jest přiznáním neudržitelnosti dosavadní výrobní soustavy, ve které neomezeně rozhoduje vůle podnikatelů a jejich zástupců a ve které dělnictvo zaujímá místo pouhého živého inventáře. Jest však zároveň pokusem, který má dělníky koncesemi formálního rázu uspokojiti a odvrátiti od přesvědčení, že změna výrobního řádu musí býti úplná, má-li býti odstraněna dosavadní anarchie výroby a směny výrobků, která byla vždy hlavním znakem výroby kapitalistické a vrcholí dnes v úplný její rozvrat.
Veškery dosavadní případy uzákonění závodních rad (v Německu, v Rakousku), jakož i předlohy různých stran i předloha vládní, které byly položeny na stůl parlamentu republiky Československé, nesou se směrem naznačeným. V mnohých směrech právě předlohy, kterými jest nám se obírati, nesou ještě patrnější ráz polovičatosti, nesmělosti a neupřímnosti, než provedené zákony zmíněných zemí. Tento ráz vyplývá jmenovitě z nepatrného rozsahu kompetence, kterou mají býti závodní rady obmyšleny, takže dělnictvu již předem stávají se patrnými úmysly zákonodárců, aby pod heslem ťradŤ vytvořeny byly instituce jednak bezmocné, života neschopné, jednak myšlenku opravdové a nezbytné společenské kontroly výroby diskreditující.
Úzkoprsé hledisko zákonodárství o závoděních radách je však nejpatrněji doloženo tím, že mezi radami jednotlivých závodů není žádné souvislosti, ani soustředění, ač právě nutnost tohoto momentu je na snadě. V Německu pouhou svépomocí rad přikročeno k vybudování nejnuznějších orgánů ústředních, a to ještě jenom za účelem usnadnění úkolů rad, k poučení a vzdělání jejich členů. Daleko silnější měl by býti zákonodárný popud k soustředění činnosti rad a k vytvoření jejich nadstavby v celkovou organisaci výrobní a spotřební kontroly právě u těch kruhů, které mluví nejvíce o socialisaci a jejích možnostech v přítomné době. Přímý vztah soustavy rad k socialisaci je přece naprosto zjevný.
Sociálně demokratická strana levice považuje instituci závodních rad za nedílnou součást nového zřízení společenského, spočívajícího na zásadách soustavy a vlády rad. V tomto zřízení jedině činitelé práce, ať duševní či manuelní, budou suverenními pány výroby a směny, kdežto dnešní jediný a výhradní určovatel a ovladatel výroby, zájem soukromého kapitálu a soukromého zisku, bude odstraněn. Z té příčiny veškery pokusy o zřizování závodních rad v době, kdy činitelé soukromého kapitálu zůstávají dále při moci a rozhodování, jsou velmi podřízeného. významu, což musí býti jmenovitě dělnictvu otevřeně řečeno, aby se o skutečném významu závodních rad za dnešní soustavy kapitalistické neklamalo a aby jimi celková soustava rad příštího pracovního státu nebyla zdiskreditována. Současně považuje strana za svou povinnost, činiti takové návrhy celkové i jednotlivé, na nichž by byl demonstrován rozdíl mezi možnostmi, které již v dnešní době jsou na snadě. Na tomto rozdílu možno sledovati, zda zákonodárce i při svém lpění na dosavadních řádech ovládán je opravdovou vůlí a ochotou k provádění společenských reforem, anebo pouze snahou, aby vůli tu předstíral a neudržitelnost soudobé výrobní soustavy přelepoval pozlátkem populární představy, ovládající mysl dělnictva, aniž by uskutečnil podstatnou část jejího obsahu. Z tohoto motivu vznikl předchozí návrh zákona o závodních radách.
Provedení zákona o závodních radách není spojeno se žádnými náklady. Pokud se týče vybudování soustavy rad na vyšších stupních, je patrna souvislost jejich s celkovou hospodářskou správou státu a spadají tudíž případné náklady v rámec celkového státního rozpočtu.
Návrh tento budiž přikázán výboru sociálně politickému a socialisačnímu.
V Praze, dne 8. února 1921.
Skalák, Haken, Toužil, Kučera, Dr. Hahn,
Krejčí, Kreibich, Nagy, Borovszky, Malá, Koutný, Dr. Šmeral, Houser, Mikulíček, Surányi, Tausik, Kunst, Warmbrunn, Skaunicová, Rouček, Darula, Blažek, Světlík, Merta, Burian, Teska.