Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1809.
Návrh
poslanců K. Brožíka, F. Biňovce, J. Ulricha a soudr.
aby městys Křivoklát zařaděn byl do vyšší třídy platů úřednických a zřízeneckých.
Podmínky bytové již tím, že Křivoklát odedávna trpěl nedostatkem stavebních míst při stále zvyšující se frekvenci, zhoršily se zde tou měrou, že při velkém nedostatku bytů stouplo nájemné v roce 1920 proti létům předešlým — předválečným — o 150 — 200 procent.
Křivoklát městečko i lesnaté okolí jeho jest krajem, závislým na průmyslu dřevařském a v poslední době i textilním — Roztoky. — Občanstvo samo žije po živnostensku a řemeslnicku. Rolnictví ve větší míře jest vyloučeno pro nedostatek orné půdy. Z toho i poměry vyživovací zde ztíženy jsou měrou největší. Potravin jest citelný nedostatek — městečko trhů nemá — a dosažitelny jsou ztěžka za ceny velmi vysoké, a to ne v místě samém, nýbrž v okolí 8 až 10 km vzdáleném. Že tím úřednictvu svobodnému, v hostincích se stravujícímu, služné stačiti nemůže, není třeba zvlášť vytýkati.
Pokud se oděvu a obuvi týče, není možno nákup potřebného množství zde provésti. Podepsaní závislými jsou na nejbližších střediscích — Rakovníku, Berounu, po př. Plzni a Praze — což při nynějších sazbách železničních tak se zdražuje, že jen v nejnutnějším případě může se kdo z nich k nějakému většímu nákupu podobných potřeb odhodlati.
Řemeslnictvo a živnostnictvo Křivoklátské je odkázáno ještě na dlouhou dobu k úplné nečinnosti pro nedostatek úvěru, surovin a stálého dělnictva, takže v této potřebě nemůže jim ani z daleka vyhověti.
Křivoklát nemá dosud ani školy měšťanské, tím méně jiný druh škol, jež by poskytly dětem žadatelů vyššího vzdělání než může podati škola obecná. Tu opět jsou závislými na střediscích dříve jmenovaných — Rakovníku, Berouně, po př. Příbrami a Praze, kde vhodná učeliště jsou. Při dnešních hrozných poměrech bytových a zásobovacích není jim ani z daleka možno děti z domu na studie vypraviti. Tu snad nejvíce pociťuje se malicherná výše zákonem poskytovaných aktivních přídavků dle dosavadních norem vyměřených.
Křivoklát sám má ovšem jen okrouhle 900 obyvatel, ale počet ten je vždy illusorním, nejvýše v několika zimních měsících platný, neboť jak otevře se sezóna jarní — duben — tu vzrůstá počet obyvatelstva na výši dvojnásobnou, nepočítaje v to husté proudy návštěvníků za účelem památek historických i krás přírodních.
Tu se ovšem obyvatelstvo rozmnoží čtyř i pětinásobně a z toho pak ovšem vyplývá značné stoupání cen nejen bytů, ale i potravin a životních potřeb a všech ostatních prostředků.
Z těchto důvodů je zřejmo, že městys Křivoklát naprosto neoprávněně ponecháván je v nejnižší třídě aktivních přídavků, že úřednictvo a zřízenectvo jeho obtěžkáno je v téže výši jako úřednictvo a zřízenectvo jiných mest lázeňských a jeví se tudíž návrh podepsaných na zařadění Křivoklátu o vyšší třídy platové plně oprávněným.
Podepsaní proto navrhují:
Slavná sněmovno, račiž se usnésti, aby městys Křivoklát zařaděn byl do vyšší třídy aktivních přídavků. Finanční úhrada opatřena budiž z běžných státních příjmů.
Návrh tento odkázán budiž výboru státně-zřízeneckému a rozpočtovému.
V Praze dne 11. března 1921.
Brožík, Biňovec,
Ulrich, Remeš, Sychravová, Karpíšková, Srba, Koudelka, Němec, Dr. Markovič, Kasík, Kříž Al., R. Chalupa. Tadlánek, Dr. Meissner, Kubál, A. Novák, Dr. Winter, Stivín, Hvizdák, Johanis.