Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

1803.

Zpráva

zásobovacího výboru

o návrhu poslance Frant. Petrovického a soudr. (tisk 1304),

aby v letošní sklizni byl volný obchod s brambory.

Po převratu nebylo v žádném roce hospodařeno u nás s brambory — důležitým předmětem téměř každodenní výživy lidu — šťastně.

Státní obhospodařování s brambory selhalo v každém roce, bylo přerývané, bohaté poruchami všeho druhu a bylo také — drahé.

Jaké množství brambor, určených k výživě lidu, bylo zničeno v roce 1918, 1919 a nejvíce snad ze sklizně 1920/21 je celé veřejnosti známým.

Příčin je mnoho. Nedobře založený distribuční plán výkupu a shromažďování zásob bramborů, jich zdlouhavé nakládání a převozy z místa produkce na místa potřeby, rušily včasný jich příděl, jakost a ceny. A mohlo býti zásobování brambory u nás soběstačným při použiti legitimního obchodu. Důkaz toho je předválečná praxe. Volný obchod rychleji nakupuje, sváží a dováží do velkých středisk potřebních, ve kterých drobní obchodníci i soukromní přímí spotřebitelé uchovávají a chrání brambory před zkázou. Uvolněním obchodu s brambory poslouží se zásobování a ulehčí se všeobecnému konsumu.

K vůli přehledu produkce brambor v republice sděluji jenom ve výtahu statisku plochy osázené brambory v republice v ha v roce 1919, 1920:

Osázená plocha brambory v ha.


Čechy

Morava

Slezsko

Slovensko

Podkarpatská Rus

Celá republ.

1919

1920

1919

1920

1919

1920

1920

1920

1920

218.022

236.432

127.256

132.026

13.039

20.002

184.548

29.239

602.247


V roce 1919 na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nebylo statistické šetření provedeno.

Nelze upříti, že statistika výnosu půdy, osázené brambory, posuzujeme-li jej na příklad v Čechách jenom od roku 1904 do roku 1919 včetně, ukazuje dosti nápadný produktivní pokles, zejména ve válce a po ní. Příčinu poklesu vidím v tom, že osázená plocha se zmenšovala, půda se oslabovala nedostatkem hnojiv i zmenšením pracovní péče, a konečně také rekvisicemi, jež odebraly producentům namnoze i nejnutnější sadbu, takže tito byli nuceni, potom sázeti brambory podřadné kvality, degenerované, jednak také nemožností výměny sádě.

K dotvrzení hořejšího uvádím malou statistiku pro

Čechy (brambory).


1904-18

1918-14

1914-15

1915-16

1916-17

1917-18

1918-19

Osázená plocha v ha

314.609

304.008

286.366

283.104

239.578

221.200

218.022

Výnos po ha v q

97.70

110 90

93.—

48.20

63.30

55.50

66.40


Aby byl přehled, jak se brambory u nás odváděly, je patrno z dat dodávek bramborů v Čechách a sice:

1919: ranné 2.500 vag., pozdní 13.500 vag.

1920: ranné 2.720 vag., pozdní ca 17.000 vag.

Uvolněním obchodu s brambory se postupně ještě zlepší jich konsum a ceny budou vždy ve volném obchodu nižší, nežli by je mohlo stanoviti vázané hospodářství.

Z té příčiny navrhuje zásobovací výbor následující:

Zásobovací výbor soudí, že s výhradou mimořádných událostí možno letos uvolniti obchod brambory sklizně 1921 v tom smyslu, aby dohodou mezi producenty, obchodem, konsumními středisky a organisacemi byla za kontroly ministerstva zásobování zajištěna nutná spotřeba konsumních míst. Po zajištění této potřeby možno obchod brambory příští sklizně učiniti volným při kontrole jejich cen a průmyslového zpracování. Brambory loňské sklizně mohou být uvolněny, budou-li pro to věcné předpoklady, po vyslechnutí organisací konsumentských i producentských a při zachování cen pro loňskou sklizeň stanovených.

Při uvolnění obchodu brambory má býti zároveň připuštěn neomezený dovoz bramborů z ciziny a usnadněna železniční doprava.

V Praze dne 9. března 1921.

Ant. Srba, v. r.,

předseda.

Petrovický, v. r.,

zpravodaj.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP