Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1803.
Zpráva
zásobovacího výboru
o návrhu poslance Frant. Petrovického a soudr. (tisk 1304),
aby v letošní sklizni byl volný obchod s brambory.
Po převratu nebylo v žádném roce hospodařeno u nás s brambory — důležitým předmětem téměř každodenní výživy lidu — šťastně.
Státní obhospodařování s brambory selhalo v každém roce, bylo přerývané, bohaté poruchami všeho druhu a bylo také — drahé.
Jaké množství brambor, určených k výživě lidu, bylo zničeno v roce 1918, 1919 a nejvíce snad ze sklizně 1920/21 je celé veřejnosti známým.
Příčin je mnoho. Nedobře založený distribuční plán výkupu a shromažďování zásob bramborů, jich zdlouhavé nakládání a převozy z místa produkce na místa potřeby, rušily včasný jich příděl, jakost a ceny. A mohlo býti zásobování brambory u nás soběstačným při použiti legitimního obchodu. Důkaz toho je předválečná praxe. Volný obchod rychleji nakupuje, sváží a dováží do velkých středisk potřebních, ve kterých drobní obchodníci i soukromní přímí spotřebitelé uchovávají a chrání brambory před zkázou. Uvolněním obchodu s brambory poslouží se zásobování a ulehčí se všeobecnému konsumu.
K vůli přehledu produkce brambor v republice sděluji jenom ve výtahu statisku plochy osázené brambory v republice v ha v roce 1919, 1920:
Osázená plocha brambory v ha.
Čechy |
Morava |
Slezsko |
Slovensko |
Podkarpatská Rus |
Celá republ. |
|||
1919 |
1920 |
1919 |
1920 |
1919 |
1920 |
1920 |
1920 |
1920 |
218.022 |
236.432 |
127.256 |
132.026 |
13.039 |
20.002 |
184.548 |
29.239 |
602.247 |
V roce 1919 na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nebylo statistické šetření provedeno.
Nelze upříti, že statistika výnosu půdy, osázené brambory, posuzujeme-li jej na příklad v Čechách jenom od roku 1904 do roku 1919 včetně, ukazuje dosti nápadný produktivní pokles, zejména ve válce a po ní. Příčinu poklesu vidím v tom, že osázená plocha se zmenšovala, půda se oslabovala nedostatkem hnojiv i zmenšením pracovní péče, a konečně také rekvisicemi, jež odebraly producentům namnoze i nejnutnější sadbu, takže tito byli nuceni, potom sázeti brambory podřadné kvality, degenerované, jednak také nemožností výměny sádě.
K dotvrzení hořejšího uvádím malou statistiku pro
Čechy (brambory).
|
1904-18 |
1918-14 |
1914-15 |
1915-16 |
1916-17 |
1917-18 |
1918-19 |
Osázená plocha v ha |
314.609 |
304.008 |
286.366 |
283.104 |
239.578 |
221.200 |
218.022 |
Výnos po ha v q |
97.70 |
110 90 |
93.— |
48.20 |
63.30 |
55.50 |
66.40 |
Aby byl přehled, jak se brambory u nás odváděly, je patrno z dat dodávek bramborů v Čechách a sice:
1919: ranné 2.500 vag., pozdní 13.500 vag.
1920: ranné 2.720 vag., pozdní ca 17.000 vag.
Uvolněním obchodu s brambory se postupně ještě zlepší jich konsum a ceny budou vždy ve volném obchodu nižší, nežli by je mohlo stanoviti vázané hospodářství.
Z té příčiny navrhuje zásobovací výbor následující:
Zásobovací výbor soudí, že s výhradou mimořádných událostí možno letos uvolniti obchod brambory sklizně 1921 v tom smyslu, aby dohodou mezi producenty, obchodem, konsumními středisky a organisacemi byla za kontroly ministerstva zásobování zajištěna nutná spotřeba konsumních míst. Po zajištění této potřeby možno obchod brambory příští sklizně učiniti volným při kontrole jejich cen a průmyslového zpracování. Brambory loňské sklizně mohou být uvolněny, budou-li pro to věcné předpoklady, po vyslechnutí organisací konsumentských i producentských a při zachování cen pro loňskou sklizeň stanovených.
Při uvolnění obchodu brambory má býti zároveň připuštěn neomezený dovoz bramborů z ciziny a usnadněna železniční doprava.
V Praze dne 9. března 1921.
Ant. Srba, v. r.,
předseda.
Petrovický, v. r.,