Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1801.
Interpellation
der Abgeordneten Schweichhart, Leibl u. Beutel,
an den Ackerbauminister
betreffend den Verkauf der beschlagnahmten Herrschaft Liboch a/E. durch das Bodenamt in Prag.
Das sogenannte Revolutionsparlament der tschechoslowakischen Republik hat eine Reihe Gesetze beschlossen, welche eine moderne Bodenreform im Sinne der Einschränkung resp. Aufhebung der Vorrechte der grossen, kapitalistischen Latifundienbesittzer ermöglichein sollein. Das laut Gesetz vom 11. Juni 1919 geschaffene Bodenamt ist mittels Regierungsverordnung vom 24. Oktober 1919 berechtigt, auf dem beschlagnahmten Grundbesitze alle vorbereitenden Arbeiten zu treffen, welche dazu dienen sollen, einen Plan für die Übernahme und die Zuteilung des beschlagnahmten Besitzes auszuarbeiten.
Über die Tätigkeit des Bodenamtes, das der Kontrolle des Jetzigen. Parlamentes durch gewählte Vertreter noch immer entzogen ist, kursieren die merkwürdigsten Dinge. Bisher ist von einer systematischen, planmässigen Arbeit des Bodenamtes noch nichts bekannt, obgleich die Bodenreform für die Republik eine ungeheuere Bedeutung hat. Von allen Seiten kommen Klagen, dass die in Angriff genommene Aktion nicht im Sinne einer modernem, der Allgemeinheit nützenden Bodenreform durchgeführt wird, sondern es den Anschein hat, dass der bis jetzt beschlagnahmte, vorwiegend deutsche Grundbesitz eine Beute tschechischer Spekulanten wird, welche die Möglichkeit gegeben ist, mit dem ihnen anvertrauten Grund einen unverschämten, das Interesse der Volkswirtschaft tief schädigenden Raubbau zu treiben, um sich möglichst rasch die weiten Taschen zu füllen.
Zu dieser Annahme berechtigt der am 30. August 1919 bezw. 2. Jänner 1920 zwischen der bisherigen Besitzerin der landtäflichen Herrschaft, Liboch, der Gräfin Marie Louise Lippe van Biesterfeld-Weissenfeld in Teichnitz bei Bautzen (Sachsen) und den Herren Franz Homolka jun., Gutsverwalter in Liboch und den Fabrikanten Eduard Bošek in Straschnitz bei Prag abgeschlossene, und vom Präsidenten des Bodenamtes Dr. Viškovský genehmigte Kaufvertrag, Auf Grund dieses Kaufvertrages überging diese bedeutende, 5 Maierhöfe (Liboch, Rimay, Brotzen, Radaun, Zebus) zählende, sehr viel Waldbestand aufweisende Herrschaft um das Spottgeld von 4 Mill. Kronen in den, Besitz der letztgenannten zwei Kontrahenten. Der erstgenannte (Homolka) war bis dahin Verwalter des Lippeschein Gutes und während des Krieges angeblich geistig nicht normal. In der Landtafel ist das Gut unter den Zahlen 831 und 342 eingetragen. Der erwähnte Kaufvertrag ist im Grundbuch zu Wegstädtl a. E. am 14. März 1920 unter der Einlagszahl, 469 tschechisch eingetragen worden. Der Wert der Herrschaft Liboch betragt zum allermindesten 16 Mill. K und ist demgemäss der Verkaufspreis von 4 Mill. Kronen lächerlich gering, kaum ein Bettelgeld zu nennen. Die Käufer hatten lediglich die durch den Kauf auflaufenden Kosten von 200.000 Kronen zu bezahlen, während die ganze, so wertvolle Herrschaft ihnen ohne jeden Heller in das Eigentum übergeben wurde. Der Kaufvertrag bestimmt nämlich, dass die Kaufsumme innerhalb von 10 Jahren in beliebig hohen Raten abzuzahlen ist. Bis dahin haftet der unaussprechlich geringe Verkaufspreis von 4 Mill. Kronen nur als Forderung der Gräfin Lippe hypothekarisch auf dem Besitze. Es wäre eine Belohnung auszusetzen dafür, ob sich ein zweites Beispiel hiefür finden lässt, dass ein Gut so billig werschleudert wird und den Käufern so günstige Zahlungsbedingungen gestelllt werden. Wie haltlos die Verkaufssumme ist, beweist schon die eine Tatsache, dass: schon im Vorjahre bei der Konskription des unbeweglichen Vermögens der Herrschaft, Lippe 6 1/2 Mill. Kronen einbekannt wurden.
Der Verdacht, dass es sich um eine unlautere, dem Gesamtinteresse zuwiderlaufende, der Spekulation einzelner tschechischer Patrioten dienende Manipulation handelt, wird auch durch die Art der Wirtschaft seitens der neuen Besitzer der stätigt. Sie suchen durch Erhöhung, der Boden- und Pachtpreise, durch Holzverkäufe, etc. ihr Ziel, die persönliche Bersefcherung in möglichst kurzer Zeit zu erreichen.
Angesichts dieser die schärfste Kritik herausfordernden, unumstösslichen Tatsachen fragen die Gefertigten:
Wie begründet das Ministerium diese unerhörte, vom Bodenamt ausdrücklich gebilligte Massnahme, die, wenn sie nicht einen Scheinkauf darstellt, um das Interesse der Gräfin Lippe gegen das Eingreifen der Staatsgewalt zu schützen, einen offenkundigen Korruptionsakt darstellt?
Ist das Ministerium bereit, die Folgen dieses unglaublichen Aktes dahin zu paralisieren, dass der Plan zur Bewirtschaftung und Verteilung der Herrschaft Liboch a. E. sogleich entworfen und durchgeführt wird?
Ist das Ministerium. bereit, den von den Abg. Dr. Hahn, Leibl, Schweichhart und Heeger am, 16. Juni v. J. eingebrachten Antrag, dass die Tätigkeit des Bodenamtes, unter die Kontrolle eines parlamentarischen, ehrenamtlichen Verwaltungsausschusses zu stellen ist, welcher von der jetzigen gesetzgebenden Körperschaft einzusetzenist und dieser, verantwörtlich wäre, zu unterstützen?
Prag, am 5. November 1920.
Schweichhart, Leibl, Beutel,
Häusler, R. Fischer, Hirsch, Taub, Roscher, Warmbrunn, Čermak, Kirpal, Jokl, Heeger Dr. Holitscher, Dietl, Schäfer, Pohl, Dr. Czech, Dr. Haas, Kreibich, Blatny, Schuster.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1801.
Interpelace
poslance Schweichharta, Leibla a Beutela
ministru zemědělství
o prodeji zabraného panství Liběchova n/L. pozemkovým úřadem v Praze.
Tak zvaný revoluční parlament Československé republiky usnesl se na řadě zákonů, které měly umožniti moderní pozemkovou reformu v smyslu omezení pokud se týče zrušení výsad velkých, kapitalistických majitelů latifundií. Pozemkový úřad, zřízený podle zákona ze dne 11. června 1919 byl vládním nařízením ze dne 24. října 1919 oprávněn, provésti na zabraných pozemcích všechny přípravné práce, sloužící k vypracování plánu pro převzetí a přidělení zabraného majetku.
O činnosti pozemkového úřadu, jež se stále ještě vymyká kontrole nynějším voleným parlamentem kolují nejpodivnější věci. Dosud se ještě neví nic o soustavné a plánovité práci pozemkového úřadu, ač má pozemková reforma pro republiku nesmírný význam. Se všech stran docházejí stížnosti, že započatá akce neprovádí se ve smyslu moderní pozemkové reformy, sloužící veškerenstvu, nýbrž zdá se, že dosud zabraný, většinou německý majetek pozemkový, stal se kořistí českých spekulantů, kterým se tím umožňuje, svěřenou jim půdou prováděti, nestydaté lupičství, hluboce poškozující zájmy národního hospodářství, jen aby si rychle naplnili hluboké kapsy.
K této domněnce opravňuje kupní smlouva, uzavřená 30. srpna 1919 pokud se týče 2. ledna 1920 mezi dosavadní majitelkou deskového panství Liběchova hraběnkou Marií Louisou Lippé-ovou z Biesterfeldu-Weissenfeldu v Teichnicích u Budyšína (v Sasku) na jedné straně a pány Frant. Homolkou ml., správcem statku v Liběchově a továmíkem Ed. Bočkem ze Strašnic u Prahy na straně druhé, již president pozemkového úřadu Dr. Viškovský, schválil. Podle této kupní smlouvy přešlo toto značné panství, k němuž patří 5 dvorců (Líběchov, Rýmaj, Brocno, Radoň, Chcebuz), a jež má mnoho lesů, za směšnou částku 4 milionů K do vlastnictví jmenovaných dvou kontrahentů. První z nich (Homolka) byl do té doby správcem Lippé-ských statků a za války nebyl prý duševně normální. V zemských deskách jest majetek zapsán pod čísly 831 a 342. Zmíněná kupní smlouva jest zapsána česky v pozemkové knize ve Štětí n. L. 14. března 1920 pod základním číslem 469. Hodnota panství Liběchova činí při nejmenším 16 milionů korun a proto jest prodejní cena 4 miliony korun směšně nepatrná, sotva almužna. Kupcům bylo zaplatiti toliko náklady vzniklé koupí 200.000 korun, kdežto celé tak cenné panství bylo jim předáno do vlastnictví bez haléře. Kupní smlouva totiž stanoví, že kupní částku dlužno splatiti v 10 létech, v libovolných splátkách. Po celou tu dobu zůstane tato nevýslovně malá kupní cena 4 milionů korun vtělena na panství jen jako zástavní pohledávka hraběnky Lippe-ové. Bylo by dobře vypsati odměnu, najde-li se druhý takový příklad, že panství se tak lacino vyhodí a kupujícím určí se tak příznivé platební podmínky. Jak neodůvodněná jest prodejní cena dokazuje již skutečnost, že již loni při soupisu movitého majetku panství Lippeského bylo oceněno 6 1/2 miliony K.
Podezření, že zde jde o nekalou manipulaci, odporující všeobecným zájmům a sloužící spekulaci jednotlivých českých vlastenců, potvrzuje i způsob hospodaření nových majitelů. Snaží se zvyšováním pozemkových a pachtovních cen, prodáváním dříví atd. dosíci co nejrychleji cíle, osobního obohacení.
Vzhledem k těmto nesporným skutečnostem, jež vybízejí k nejostřejší kritice, táží se podepsaní:
Jak odůvodní ministerstvo toto neslýchané, pozemkovým úřadem výslovně schvalované opatření, které, není-li zdánlivou koupí, aby hájilo zájmy hraběnky Lippeové proti zasáhnutí státní moci, znamená akt zřejmé korupce?
Jest ministerstvo ochotno, ihned vypracovati a provésti plán hospodaření a rozdělení panství Liběchova n. L., aby tak následky tohoto neslýchaného činu byly paralysovány?
Jest ministerstvo ochotno podporovati návrh podaný 16. června m. r. poslanci Dr. Hahnem, Leiblem, Schweichhartem a Heegrem, aby byla dána činnost pozemkového úřadu pod kontrolu parlamentního správního výboru nynějším zákonodárným sborem ustanoveného a jemu, zodpovědného?
V Praze dne 5. listopadu 1920.
Schweichhart, Leibl, Beutel,
Häusler, R. Fischer, Hirsch, Taub, Roscher, Warmbrunn, Čermak, Kirpal, Jokl, Heeger, Dr. Holitscher, Dietl, Schäfer, Pohl, Dr. Czech, Dr. Haas, Kreibich, Blatny, Schuster.