Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1799.
Interpellation
des Abgeordneten Anton Roscher und Genossen
an den Handelsminister und den Minister des Amtes für Aussenhandel,
wegen Erweiterung des Verfretungs, der "Union der Textilarbeiter" in Reichenberg in den Fachkommissionen der Textilindustrie.
Über Verfügung der beiden Ministerien wurden für die einzelnen Fachgruppen der Textilindustrie Kommissionen zur Wahrung der wirtschaftlichen Interessen der Textilindustrie geschaffen, in welchen auch der Arbeiterschaft ein entsprechendes Vertretungsrecht eingeräumt ist. Die Mehrheit der in der Čechoslovakei vorhandenen Textilindustrie hat ihren Sitz in den deutschen Gebieten der Republik und die übergroße Mehrheit der in der Textilindustrie beschäftigten Arbeiterschaft ist in der ťUnion der Textilarbeiter b. G. für das čechoslov. Staatsgebiet, Sitz ReichenbergŤ organisiert. Die zahlenmäßige Stärke der in den einzelnen Verbänden, organisierten Textilarbeiterschaft ist folgende: Union der Textilarbeiter b. G. für das čechoslov. Staatsgebiet, Sitz Reich enber 95.000 Mitglieder, Verband der Textilarbeiter, Sitz Brünn 42.000 Mitglieder, und Verband der Textilarbeiter, Sitz Nachod 20.000 Mitglieder. Aus dieser zahlmäßigen Darstellung ist zu ersehen, daß die Union der Textilarbeiter mit dem Sitz in Reichenberg die größte Zahl der organisierten Textilarbeiter innerhalb der tschechoslowakischen Republik umfaßt, und auch der größte Gewerkschaftsverband ist. Trotzdem hat man der Union der Textilarbeiter bis jetzt nur eine Vertretung im Kontroll-Syndikat der Wollindustrie eingeräumt, während sie in allen anderen Kommissionen der Textilindustrie nicht vertreten ist. Diese Benachteiligung im Vertretungsrecht inden einzelnen Kommissionen der Textilindustrie richtet sich ausschließlich gegen die Union der Textilarbeiter als stärkste Interessentengruppe innerhalb der Textilarbeiter schaft der Republik. Nachdem diese Nichtberücksichtigung in der Vertretung ausschließlich gegen die Union der Textilarbeiter als die berufene Vertreterin der Textilarbeiterschaft in den deutschen Gebieten Anwendung findet, liegt der Verdacht nahe, daß diese Benachteiligung im Vertretungsrecht nur national-politischen Gründen entsprungen ist. Wenn die beteiligten Ministerien die Vertretung der Textilarbeiterschaft in diesen wirtschaftlichen Fachgruppen der Textilindustrie als notwendig erachten, dann ist es unbegreiflich, die größte und stärkste Interessentengluppe dabei zu übersehen. Am 4. September 1920 hat die Union der Textilarbeiter in einem Schreiben, welches persönlich an den Herrn Minister Hotowetz gerichtet war, die Vorschläge für die zu errichtenden Beiräte in der Woll-, Flachs-, Leinen-und Seidenindustrie für die Ernennung in diese Beiräte erstattet, ohne daß bis zum heutigen Tage eine Erledigung auf dieses Schreiben erfolgte. Am 17. November 1920 hat die Union der Textilarbeiter in einem neuerlichen Schreiben, welches ebenfalls persönlich an den Herrn Minister Hotowetz gerichter war, darauf aufmerksam gemacht, daß man bei der Ernennung der Vertreter für die Flachskommission keinen Vertreter der Union der Textilarbeiter ernannt hat und gleichzeitig wurde der Herr Minister Hotowetz ersucht, diese Benachteiligung durch die Ernennung des vorgeschlagenen Vertreters der Union der Textilarbeiter, Herrn Klemens Zimmer, Trautenau, Kreuzplatz 2, gut zu machen. Auch auf dieses Schreiben ist bis zum heutigen Tage eine Erledigung der Union der Textilarbeiter nicht zugekommen. Wir stellen weiter fest, daß 90% der Flachsund Leinenindustrie im deutschen Gebiet der Republik ihren Sitz haben und daß 80% der beschäftigten Arbeiterschaft in der Flachs- und Leinenindustrie in der Union der Textilarbeiter mit dem Sitz in Reichenberg organisiert sind. In der zweiten Hälfte des Jahres 1920 wurde vom Handelsministerium eine Enquete für die Textilindustrie einberufen, zu welcher die Union der Textilarbeiter nicht eingeladen wurde, während der Verband der Textilarbeiter mit dem Sitz in Brünn und der Verband der Textilarbeiter mit dem Sitz in Nachod Einladungen zu dieser Enquete erhielten.
Gegen diese Nichtberücksichtigung und Nichtanerkennung der berechtigten Interessenvertretung der größten Gewerkschaft der Textilarbeiterschaft innerhalb der Republik legen wir die schärfste Verwahrung ein.
Wir stellen an die Herren Minister für Handel und Außenhandel die Anfragen:
1. Sind die Herren Minister bereit, Aufklärung zu geben, warum und aus welchen Gründen der in der Union der Textilarbeiter Sitz Reichenberg, organisierten Arbeiterschaft bis jetzt ein entsprechendes Vertretungsrecht in den gebildeten Fachkommissionen der Textilindustrie nicht eingeräumt würde.
Warum und aus welchen Gründen die in der Union der Textilarbeiter organisierte Arbeiterschaft bis jetzt zu den Enqueten, welche die Interessen der Textilarbeiterschaft berühren, nicht eingeladen wurde.
2. Sind die Herren Minister bereit, sofort zu veranlassen, daß der in der Union der Textilarbeiter organisierten Arbeiterschaft in allen Fachkommissionen in der Textilindustrie ein ihrer Stärke entsprechendes Vertretungsrecht zugestanden wird, und daß die Union der Textilarbeiter zu allen Enqueten, welche die Interessen der Textilarbeiterschaft berühren, durch die beteiligten Ministerien eingeladen wird.
Prag, am 1. März 1921.
Roscher,
Heeger, Dietl, Dr. Czech, Schuster, Hausmann, Deutsch, Blatny, Pohl, Leibl, Grünzner, Hirsch, Beutel, Čermak, Taub, Häusler, Palme, Uhl, Dr. Holitscher, Kirpal, Schweichhart.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1799.
Interpelace
poslance Ant. Roschera a druhů
ministrům obchodu a pro zahraniční obchod,
aby "Union der Textilarbeiter" v Liberci dostalo se většího zastoupení v odborných komisích textilních.
Nařízením obou ministerstev byly zařízeny pro jednotlivé odborové skupiny v textilnictví komise pro hájení hospodářských zájmů průmyslu textilního, v nichž má i dělnictvo příslušné právo na zastoupení. Většina textilního průmyslu v Československu má sídlo v německém území a převážná většina dělnictva, zaměstnaná v textilnictví, jest organisována v ťUnion der Textitarbeiter b. G. für das tschechoslowakische Staatsgebiet, Sitz ReichenbergŤ. Číselné zastoupení textilního dělnictva v jednotlivých svazech jest toto:
ťUnion der Textilarbeiter b. G. für das tschechoslovkische Staatsgebiet, Sitz ReichenbergŤ 95.000 členů, ťSvaz textilních dělníků se sídlem v BrněŤ 42.000 členů a ťSvaz textilních dělníků v Náchodě 20.000 členů. Z tohoto číselného seznamu jest vidno, že Union v Liberci má na území Československé republiky největší počet organisovaných textilních dělníků a jest také největším odborovým svazem. Přes to bylo ťUnion der TextilarbeiterŤ až dosud dáno zastoupení toliko v kontrolním syndikátu průmyslu vlnařského, jinak není v žádné komisi průmyslu textilního zastoupena. Toto zkrácení v právu na zastoupení v jednotlivých komisích průmyslu textilního jest namířeno jediné proti ťUnion der TextilarbeiterŤ jako nejsilnější zájmové skupině textilního dělnictva v těchto hospodářských odborosti užívá výhradně proti ťUnion der TextilarbeiterŤ jakožto povolanému zástupci textilního dělnictva v německém území, naskýtá se podezření, ze toto zkrácení v právu na zastoupení vzniklo jen z národně-politických důvodů. Pokládají-li zúčastněná ministerstva zastoupení textilního dělnictva v těchto hospodářských odborových skupinách průmyslu textilního za žádoucí, pak nelze pochopiti, že největší a nejsilnější skupina byla při tom vynechána. Dne 4. září 1920 poslala. ťUnion der Textilarbeiter: přípis, adresovaný k rukám p. ministra Hotowetze, který obsahoval návrhy na zřízení poradních sborů průmyslu vlnařského, lnářského, plátenického a hedvábnického a na ustanovení členů v těchto poradních sborech, dosud však tento přípis nebyl vyřízen. Dne 17. listopadu 1920 upozornila ťUnion der TextilarbeiterŤ v novém přípisu adresovaném opět k rukám pana ministra Hotowetze na to, že při jmenování zástupců pro lnářskou komisi nebyl jmenován zástupce ťUnion der TextilarbeiterŤ a zároveň prosila pana ministra, aby toto zkrácení napravil jmenováním navrženého zástupce ťUnion der TextilarbeiterŤ pana K. Zimmera, Trutnov, Křížové náměstí 2. Ani na tento přípis nedostalo se dosud Union odpovědi. Konstatujeme dále, že 90% lnářského a plátenického průmyslu má sídlo v německém území republiky a že je 80% dělnictva, zaměstnaného v průmyslu lnářském a plátenickém, organisováno v ťUnion der Textilarbeiter mit dem Sitz in ReichenbergŤ. Ve druhé polovici roku 1920 svolalo ministerstvo obchodu poradu pro průmysl textilní, k níž ťUnion der TextilarbeiterŤ nebyla pozvána, kdežto Svaz textilních dělníků v Brně a Svaz textilních dělníků v Náchodě k této poradě pozvány byly.
Proti tomu, že nebyl brán ohled a nebylo uznáváno oprávněné zájmové zastoupení největšího odborového sdružení textilního dělnictva na území republiky, ohrazujeme se co nejostřeji.
Tážeme se pánů, ministrů obchodu a pro obchod zahraniční:
1. Jsou páni ministři ochotni podati vysvětlení, proč a z jakých důvodů nedostalo dosud dělnictvo, organisované v ťUnion der Textilarbeiter, Sitz ReichenbergŤ příslušného práva na zastoupení v utvořených odborových komisích průmyslu textilního? Proč nebylo dosud dělnictvo, organisované v Union der TextilarbeiterŤ zváno k poradám, týkajícím se zájmů dělnictva textilního?
2. Jsou páni ministři ochotni ihned naříditi, aby dělnictvu, organisovanému v ťUnion der TextilarbeiterŤ bylo přiznáno podle jeho počtu právo na zastoupení ve všech odborových komisích průmyslu textilního a aby zúčastněná ministerstva zvala ťUnion der TextilarbeiterŤ ke všem poradám týkajícím se zájmů textilního dělnictva.
V Praze dne 1. března 1921.
Roscher,
Heeger, Dietl, Dr. Czech, Schuster, Hausmann, Deutsch, Blatny, Pohl, Leibl, Grünzner, Hirsch, Beutel, Čermak, Taub, Häusler, Palme, Uhl, Dr. Holitscher, Kirpal, Schweichhart.