Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1786.
Interpelace
poslanců dra Šmerala, Fr. Housera a soudruhů
ministru spravedlnosti
o odepření výhod politickému vězni.
Státní zastupitelstvo v Uherském Hradišti i vrchní státní zastupitelstvo v Brně zaujala ohledně výkonu trestu osob již odsouzených stanovisko, které jest neslučitelno s duchem doby i prostou logikou.
Těmito úředními orgány nejsou přiznány výhody politických vězňů těm osobám, které byly odsouzeny kromě politického deliktu (§ 65, 68, 73 tr. z.) také pro jiný trestný čin spáchaný z pohnutek politických.
Stanovisko své opírají tyto úřady o zastaralé císařské rozhodnutí ze dne 28. října 1849 a výnos ministerstva spravedlnosti ze dne 24. června 1864, č. 4459.
Je přirozeno, že při prosincových událostech došlo k celé řadě činů, které možno kvalifikovati jinak, než jako zločiny podle §§ 65, 68, a 73 tr. z.
Jsou to zejména tak zv. zločiny veřejného násilí, které vyvěraly z pohnutek politických a jsou součástí oněch politických událostí.
Podle názoru těch orgánů, kterým přísluší vliv na výkon trestu, má býti každý politický provinilec, který se dopustil jen takového trestního činu a to po případě jen vedle, činů trestních oficielně za politické prohlášených, považován za sprostého zločince a jako takový má si odpykati trest.
Uvádíme přiklad:
Ferdinand Absolon, ruský legionář, ročník 1917, byl odsouzen pro zločin pozdvižení podle §u 68 tr. z. a kromě toho pro zločin omezování osobní svobody podle §u 73 tr. zák. do těžkého žaláře v trvání 15 měsíců.
Tento legionář byl původně dopraven do trestnice na Bory do trestnice pro politické vězně, byl však odtamtud vrácen do Uherského Hradiště a odtud dopraven do trestnice na Mírov, která je určena pro nejsprostší zločince, jako vrahy, žháře, lupiče a pod. jeho právní zástupce JUDr. E. Tománek v Uh. Hradišti podal na vrchní státní zastupitelství rozklad proti tomuto opatření, avšak bezvýsledně, neboť tento úřad lpí na císařském rozhodnutí ze dne 28. října 1849 a výnosu ministerstva spravedlnosti ze dne 24. června 1864, čís. 4459, podle kterých nemá nároku na výhody politického vězně osoba odsouzená vedle jednoho z politických zločinů též pro jiný trestní skutek.
Stanovisko toto je naprosto nespravedlivé.
Trest, který by byl v tom případě Ferd. Absolona stihl pro zločin podle §u 93 tr. z., byl by poměrně nepatrný, zatím však má dotyčný odpykati značný trest, uložený jemu za zločiny politické také jako sprostý zločinec.
Podepsaní se táží:
Jest ministr spravedlnosti ochoten státním zastupitelstvům, jako orgánům bdícím nad výkonem trestů, takové instrukce dáti, aby odpovídaly věci a duchu doby?
V Praze dne 9. března 1921.
Dr. Šmeral, Houser,
Burian, Surányi, Nagy, Tausik, Kunst, Toužil, Malá, Merta, Krejčí, Warmbrunn, Skaunicová, Borovszky, Rouček, Blažek, Darula, Teska, Kreibich, Dr. Hahn, Haken, Kučera.