Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1785.
Návrh
poslance Šamalíka, Šrámka, Bezděka a soudruhů
na vybudování dráhy Sokolnice-Klobouky na Moravě.
Vybudování spojky železniční mezi stanicí Sokolnicemi na dráze Brno—Přerovské, a stanicí Klobouky na místní dráze Čejč—Ždánické jest velmi žádoucí a nutné.
Spojka tato měřila by 16—18 km a poskytovala by tyto výhody:
1. opatřila by celému kraji mezi železničními tratěmi Břeclava—Uh. Hradiště a Břeclava—Brno se prostírajícímu spojení s Brnem a středem našeho státního území, tak že by odpadlo objíždění ze Ždánicka, Kloboucká a Hodonínska přes Čejč a Zaječí, jež zaviňuje značné výlohy a velikou ztrátu času;
2. byla by novou dopravní a obchodní cestou přes Brno na Slovensko a ze Slovenska přes Moravu do Čech; výhoda této nové dopravní cesty padá na váhu tím spíše, poněvadž podle dosavadních zkušeností nestačí pro spojení se Slovenskem trať Vlárská, která co chvíle stává se nesjízdnou a trati přes Bohumín do Košic a přes Břeclavu a Kúty po samém pomezí státním vedou a tudíž dosti bezpečí pro stálou dopravu neposkytují;
3. trať z Brna přes Sokolnice—Klobouky—Hodonín—Holič je už značně vzdálena od hranic státu československého a proto i se stanoviska vojenského byla by důležitou a bezpečnou cestou dopravní mezi Slovenskem a ostatním územím republiky;
4. usnadnila by krajům na obvodu státním ležícím spojení s vnitřním naším hospodářským, obchodním, průmyslovým, osvětovým a národním územím a tím by konečně odvrácen byl spád dopravy do Vídně, k níž sice veškeré dosavadní železniční trati na jižní trati zúmyslně byly vedeny;
5. spojovací tratí mezi stanicemi Sokolnicemi a Klobouky, povstala by hlavní trať Brno—Hodonín—Holič, která by prodloužením na Slovensko přes Radešovce, Sobotiště, do Myjavy, odtud pak na Nové Město nebo do Vrbové tvořila transversálku, jež doplňována jsouc vhodnou síti místních drah Klobouky—Ždánice, Čejč—Zaječí, Mutěnice, Kyjov a drah na Slovensku k ní se sbíhajících, soustřeďovala by nepochybně tolik dopravy, že bude hned od svého počátku drahou aktivní, to tím spíše, poněvadž jedná se vlastně jen o krátkou spojovací trať, nevyžadující velikého nákladu stavebního;
6. ulehčilo by se přetíženým dosud jednokolejním tratím: Vlárské a Brno—Břeclavské, které již nyní nestačí a při očekávaném vzrůstu dopravy do Rakouska, Jugoslávie, Uher a Slovenska a odtud zpět, ani kdyby poslednější na dvoukolejnou přeměněna byla, nepostačí zdolati veškerou onu dopravu.
Jelikož každý odklad s vybudováním spojky Sokolnice—Klobouky udržuje dosavadní hospodářsky škodlivý stav dopravní a znemožňuje rozvin hospodářských sil podél trati Brno—Hodonín dosud ladem ležících, navrhují podepsaní:
Slavná sněmovno, račiž se usnésti:
Buďtež příslušnými činiteli provedena nutná šetření o tom, aby spojovací trať železniční mezi stanicemi Sokolnicemi a Klobouky nákladem státním byla vybudována a pak trať z Brna přes Sokolnice, Klobouky, Čejč, Hodonín a Holič jako hlavní trať železniční byla v život uvedena.
Finanční úhrada budiž kryta ze zvláštní všeobecné železniční investiční půjčky. Návrh tento budiž přidělen výboru dopravnímu.
V Praze dne 9. března 1921.
Šamalík, Šrámek, Bezděk,
Hlinka, Dr. Nosek, Janalík, Dr. Gažík, Dr. Hruban, Dr. Dolanský, Dr. Juriga, Myslivec, Tománek, Rozsypalová, Rýpar, Záruba, Tomik, Adámek, Kopřiva, Adamovský, Sedláček, F. Navrátil.