Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

1782.

Zpráva

komise Národního shromáždění pro kontrolu dávky z majetku a z přírůstku na majetku.

Dle § 1 zákona o dávce z majetku a z přírůstku na majetku ze dne 8. dubna 1920 č. 309 Sb. z. a n. jest dávka tato určena v prvé řadě jako předpoklad pro příští nápravu měny k vyrovnání břemen převzatých po rak.-uherské bance výměnou státovek za složené bankovky zadržením bankovek a převzetím žirových účtů a pokladničních poukázek. Přebytků užije se k úhradě nejtísnivějších břemen, vzešlých ze založení a uhájení samostatnosti státu Československého, avšak z vyloučením běžných schodků hospodářství státního; ku kterému účelu se přebytku dávky v tomto rámci smí použíti, bude stanoveno zvláštním zákonem. Finanční správa jest povinna platby na dávku účetnicky i pokladničně spravovati odděleně od ostatních příjmů státních. Nejvyšší účetní kontrolní úřad bdí nad přesným dodržením ustanovení těchto v rámci své působnosti a jest povinen nejdéle do 6 měsíců po uplynutí každého pololetí podati zvláštní komisi Národního shromáždění řádně doloženou zprávu o výtěžku dávky, jeho použití a případných dalších opatřeních s přiměřeným návrhem, komise tato předloží svou zprávu s návrhy oběma sněmovnám a její zpráva bude uveřejněna v úředních novinách.

Ve smyslu těchto ustanovení předložil nejvyšší účetní kontrolní úřad dne 12. ledna t. r. svou první zprávu o této dávce za dobu od působnosti zákona až do 31. prosince 1920 komisi z obou sněmoven zvolené, jež se byla ustavila a na svém jednacím řádě se byla usnesla.

Zpráva tato v příloze připojená skládá se ze čtyř oddílů. První oddíl týká se opatření učiněných ve příčině oddělené, správy účetní a pokladniční. Po stránce účetní postaráno jest o zvláštní účetní pomůcky pro dávku z majetku jak u berních úřadů, tak i u poštovního úřadu šekového a u úřadu bankovního. Po stránce pokladní platí se dávka majetková až dosud buď hotově neb vkladními listy na svého času zadržené bankovky, vázanými zůstatky žirových účtů a pokladničních poukázek, převody zadržených vkladů u peněžních ústavů a pojistek. Hotově konají se platy jen zvláštními složenkami poštovního úřadu na ústředním šekovém účtě čís. 43.800 a převádějí se na vázaný žirový účet ústřední státní pokladny u bankovního úřadu ministerstva financí. Zvláštní opatření jsou učiněna pro platbu prostřednictvím vkladních listů na zadržené bankovky jakož i prostřednictvím zadržených vkladů a pojistek. Placení vázanými zůstatky žirných účtů a pokladničních poukázek děje se konečně přímo u bankovního úřadu.

Druhý oddíl zprávy nejvyššího kontrolního účetního úřadu podává podobný výpočet dosavad došlých splátek na dávku z majetku a přírostku na majetku, z něhož vyplývá, že až do konce prosince 1920 splaceno bylo na tuto dávku celkem 157,981.048 K 56 h. Splátky tyto dosud jsou ovšem jen dobrovolné a zajímavo jest, že největší částka splacena byla v měsíci říjnu 1920.

Třetí oddíl zprávy zabývá, se otázkou náhrady režie spojené s vybíráním dávky majetkové. Finanční správa zařadila totiž do příjmů rozpočtu na rok 1921 částku 50 mil. Kč jakožto paušální náhradu, jež z výnosu dávky z majetku má býti nahrazena za režijní náklady spojené s jejím vkládáním a vybíráním. Nejvyšší účetní kontrolní úřad zaujal vůči tomuto požadavku správy finanční stanovisko zamítavé, ježto zákon o dávce z majetku nemluví o čistém, nýbrž o hrubém výnosu této dávky, jehož má býti použito výhradně k účelům v § 1 naznačeným. Na tom nemůže ničeho měniti ani schválení letošního rozpočtu sbory zákonodárnými, ježto schválením tím nemůže nijak zákon o dávce majetkové býti prejudikován. Komise kontrolní uznávala sice tyto námitky, dospěla však ve většině své přece k tomu názoru, aby se zřetelem k značné výši nákladů, jež ukládání a vybírání dávky majetkové bude vyžadovati, pro letošní rok výjimečně z výnosu dávky majetkové odvedena byla finanční správě částka až do výše 50 mil. Kč, ale pouze jakožto záloha na režii této dávky, která musí býti přesně vyúčtována.

Konečně čtvrtý oddíl zprávy pojednává o další otázce refundace částky 600 mil. K, z výnosu dávky majetkové jakožto náhrady za dodatečně uvolněné bankovky při akci okolkovací. Vedle bankovek, již nařízením ze dne 7. března 1919, č. 118 Sb. z. a n., dodatečným okolkováním uvolněných byly ještě dalšími výnosy ministerstva financí č. 12992 a 14578 r. 1919 z důvodů sociálních vydány další zadržené bankovky, avšak tyto nikoliv tím způsobem, že by uvolněny byly dodatečným okolkováním ze zadržené zásoby, nýbrž hrazeny byly z běžných prostředků pokladny státní, takže tím celkový oběh bankovek nebyl dále rozmnožen. Správa finanční žádá nyní za refundaci obnosu, který takto z běžných prostředků svých vydala a který zařadila také do letošního rozpočtu okrouhlou částkou 600 mil. korun. Ačkoliv i v tomto směru schválený letošní rozpočet nemůže býti prejudicem, nestaví se nejvyšší kontrolní účetní úřad proti tomuto požadavku v předpokladu, že obnos ten bude řádně vyúčtován. Skutečné vyúčtování se pak stalo částkou 554,000.000 K, kolik na vrácených bankovkách bylo poukázáno. Kontrolní komise byla sice v pochybnostech odpovídá-li tato refundace duchu zákona o dávce majetkové, ježto částky této nebude použito ke skutečnému zmenšení oběhu bankovek, k čemuž dávka majetková v první řadě sloužiti má, nýbrž bankovky tyto zůstanou na dále v oběhu. Ale poněvadž se tím s druhé strany oběh bankovek také nezvýšil a poněvadž finanční zpráva tak značný obnos vydati musila z běžných příjmů a těžko by proň nalezla jiné úhrady, přiklonila se kontrolní komise k tomu, aby refundace této vykázané částky 554,000.000 K z výnosu dávky majetkové byla povolena.

Činí tudíž kontrolní komise pro dávku z majetku oběma sněmovnám Národního shromáždění tento návrh:

1. Zpráva nejvyššího kontrolního úřadu o výtěžku dávky z majetku za dobu až do 31. prosince 1920 budiž vzata na vědomí.

2. Budiž schváleno, aby z výtěžku dávky z majetku odvedeny byly finanční správě částky:

a) 50,000.000 K, jakožto záloha na režijní náklady spojené s ukládáním a vybíráním této dávky proti dodatečnému zúčtování.

b) 554,000.000 K jakožto refundace za bankovky dodatečně uvolněné a z běžných prostředků státních vyplacené.

V Praze dne 10. března 1921.

F. Staněk, v. r.,

předseda kontrolní komise.

JUDr. Frant. Nosek, v. r.,

zpravodaj poslanecké sněmovny.

Dr. Horáček, v. r.,

zpravodaj senátu.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Příloha k tisku 1782.

Komisi Národního shromáždění republiky Československé pro dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku.

Podle § 1 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., byl Nejvyšší účetní kontrolní úřad pověřen dohledem nad přesným dodržením ustanovení tohoto zákona, kterým se upravuje použití vybraných částek na dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku a uloženo mu, aby, podával pravidelné pololetní zprávy zvláštní komisi Národního shromáždění, volené podle § 1 cit. zákona, o výtěžku dávky, o jeho použití a o případných dalších opatřeních s přiměřeným návrhem.

Ačkoliv lhůta, ku podání těchto zpráv stanovena je zákonem na 6 měsíců po uplynutí každého pololetí, což stalo se přirozeně z té příčiny, že jest k důkladnému přezkoumání pracovního materiálu, nahromadivšího se během jednoho půlletí, zapotřebí jistého času, má Nejvyšší účetní kontrolní úřad přece za svou povinnost, již nyní, tedy bezprostředně po uplynutí prvního období působnosti zákona o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku, předstoupiti před zvláštní komisi Národního shromáždění s následující zprávou, a to jednak z toho důvodu, aby komise seznala opatření učiněná povolanými úřady státními v mezích jich působnosti k přesnému provedení zákona a mohla posouditi jich účelnost, jednak vycházeje z názoru, že je vzhledem na dalekosáhlý národohospodářský a finanční význam dávek zmíněným zákonem stanovených a na důležitý úkol, jemuž mají sloužiti, vhodno, aby Národnímu shromáždění byl sjednán již nyní alespoň předběžný přehled o dosavadním výsledku těchto dávek.

Zpráva, která tudíž zde podána bude, vztahuje se na dobu od počátku působnosti zákona až do 31. prosince 1920. Netřeba zvláště poukázati k tomu, že výsledky tu uvedené nemohly býti v podrobnostech přezkoumány a to ani co do cifer ani v tom směru, jde-li tu o platby dobrovolné (§ 55 al. 6. zákona z 8. dubna 1920) anebo již na základě platebních rozkazů; vždyť nesešel se ještě potřebný materiál ode všech výběren dávek. Byl toliko zjištěn v hrubých číslicích u všech súčastněných ústředních státních úřadů souhlas vykázaných obnosů. Výsledek podrobného zkoumání dle povinnosti, Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu § 1 cit. zákona uložené vyhrazuje si tento sděliti dodatečně buď ve zprávě za příští půlletí, anebo, bude-li toho zvláštní komisí Národního shromáždění žádáno, zprávou zvláštní, kterou podal by Nejvyšší účetní kontrolní úřad ihned po ukončení této zevrubné práce kontrolní. S tohoto hlediska prosí Nejvyšší účetní kontrolní úřad, aby tato část jeho zprávy byla posuzována.

Předmětem této prvé zprávy jsou předem výklad o opatřeních učiněných ve příčině správy účetní a pokladniční (odst. I.) a sdělení o ciferním výtěžku dávek do konce minulého roku (odst. II.) a posléze zaujetí stanoviska k otázce, z jakých prostředků mají se hraditi výlohy vznikající vybíráním dávek, jakož i k otázce refundace obnosů, vyplacených státními pokladnami na uvolněných částkách vkladních listů na bankovky zadržené při okolkování (odst. III. a IV.).

I.

Správa účetní a pokladniční.

§ 1 odst. 3. zákona o dávce z majetku a dávce z přírůstku ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., ukládá finanční správě povinnost, spravovati platby na dávku účetnicky a pokladničně odděleně od ostatních příjmů státních.

Aby povinnosti té bylo vyhověno, vydalo ministerstvo financí za souhlasu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu ve výnosech ze dne 14. června 1920, čís. 39.851 ex 1920 a ze dne 29. září 1920, čís. 77.978 ex 1920, podrobné předpisy pro své podřízené orgány, jimž náleží vybírání a súčtování dávky z majetku, a z přírůstku na majetky.

Pokud jde o účetnictví, jest touto úpravou postaráno o oddělené vykazování obnosů na těchto dávkách složených tím, že vedou se zvláštní účetní pomůcky (denníky, knihy a různé výkazy) výhradně pro dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku.

Jsou to u berních úřadů:

1. Rejstřík na dávku z majetku.

2. Seznam ťdenní závěrkaŤ.

3. Denník pro dávku z majetku.

4. Podřadný denník kontokorrentní pro odvody dávky z majetku.

5. Detailní výkaz na vkladní listy, cenné papíry atd.

6. Zvláštní účet pro všechny účiny (předpis, odpis, platba a vrácení) dle vzoru účtu daňového. 7. Individuelní hlavní knihy (pokud možno z volných listů).

O používání těchto účetních pomůcek resp. knih bude dále níže promluveno. Jak u Poštovního úřadu šekového, tak u Bankovního úřadu ministerstva financí vedou se dále zvláštní účty, určené výhradně pro zmíněnou dávku a sice u šekového úřadu tajný účet čís. 43.000 s podřadnými zvláštními účty pro každý berní úřad, u bankovního úřadu zvláštní vázaný žírový účet Ústřední státní pokladny ťdávka z majetku a z přírůstku na majetkuŤ.

Konečně vedou jak účetní odbory zemských finančních ředitelství, tak účtárna I. ministerstva financí pro tyto dávky zvláštní knihy kontokorrentní. Súčasněné úřady mají za to, že tím co do účtování požadavkům zákona jest vyhověno.

Pokud jde o správu pokladniční, nutno vycházeti z ustanovení § 55 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., který připouští šesterý způsob placení a to:

1. Hotovými.

2. Vkladními listy, vydanými při zadržení bankovek dle § 1 zákona ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n.

3. Vázanými zůstatky žírových účtů a vázanými pokladničními poukázkami, pokud tyto byly dle nařízení ze dne 6. března 1919, čís. 119 Sb. z. a n., do správy ministerstva financí převzaty.

4. Realisovanými převody vkladů u peněžních ústavů atd., zadržených dle § 5 cit. zákona, jakož i realisovanými převody podle § 10 cit. zákona nařízení vlády ze dne 10. dubna 1919, čís. 184 Sb. z. a n., pak zadržených výplat ze smluv pojišťovacích na stát.

5. Tuzemskými cennými papíry požívajícími sirotčí jistoty.

6. Majetkem zabraným podle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís, 215 Sb. z. a n.

Vzhledem na předpis druhého odstavce § 1 zákona o dávce z majetku, kde pečuje se zejména také o oddělenou správu pokladniční, přichází v úvahu v prvé řadě platba hotovými.

Úmysl zákonodárcův byl patrně zameziti, aby peníze, skládané u státních pokladen na dávku z majetku, nebyly s ostatními penězi státními u těchto pokladen se nalézajícími směšovány.

Uvažuje, že takové separování peněz vyžadovalo by zvláštních zařízení u státních výběren (případně nových pokladen), že by dozor nad dodržováním tohoto ustanovení byl velmi obtížný a že by přes to nedalo se docela vyloučiti, že by smísení peněz mohlo někdy nastati, učinil Nejvyšší účetní kontrolní úřad přípisem z 18. května 1920, čís. 377/pres., ministerstvu financí návrh, které jej též přijalo, totiž aby platby hotovými u státních berních úřadů vůbec byly vyloučeny a konaly se toliko složenkami poštovního úřadu šekového. Tím se docílí toho, že hotovosti na dávku složené nesmísí se s hotovostmi z ostatních příjmů státních plynoucími. Platby hotovými na podřadné účty šekové berních úřadů soustřeďují se na zmíněném již ústředním účtě šekovém čís. 43.000, které pro bankovní úřad ministerstva financí vede poštovní úřad šekový a převádějí se odtud na vázaný žirový účet ústřední státní pokladny u bankovního úřadu ministerstva financí ťdávka z majetkuŤ. Takto jest dle názoru súčastněných úřadů hotový příjem z obou dávek i pokladničně oddělen od ostatních příjmů státních, které se soustřeďují v ústřední státní pokladně.

Nyní budiž dovoleno, aby stručně byl načrtnut postup při vybírání dávek:

Zmíněným již výnosem ministerstva financí ze dne 14. června 1920, č. 39.851/4783 bylo za souhlasu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu ve smyslu § 55 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku stanoveno, že tyto dávky budou se platiti:

1. hotovými, a to výhradně prostřednictvím poštovního šekového úřadu. Za tím účelem otevřel poštovní šekový úřad tajný účet čís. 43.000 s názvem ťBankovní úřad ministerstva financí, dávka z majetkuŤ, jímž disponuje bankovní úřad ministerstva financí.

Každému bernímu úřadu otevřen byl podřadný šekový účet k svrchu uvedenému šekovému účtu čís. 43.000; tyto účty podřadné jsou označeny jednotkou počínaje dle pořadí abecedního a dle jednotlivých zemí. Každému bernímu úřadu byl zaslán příslušný počet složenek s označením ťDávka z majetku.Ť. Tyto složenky liší se barvou (jsou šedé) od obyčejných složenek znějících na staré šekové účty berních úřadů, jakosti od tak zvaných daňových platenek, opatřeny jsou jménem dotyčného berního úřadu a číslem jeho zvláštního podřádného účtu šekového pro dávku z majetku.

Těmito šedými složenkami smí býti placena pouze dávka z majetku a dávka z přírůstku na majetku. Zřízením zmíněných podřadných účtů umožňuje se co nejrychlejší splývání peněz na tyto podřadné účty zaplacených, ježto povaha podřadného účtu přináší sama sebou, že Poštovní úřad šekový převádí a súčtuje účiny tohoto podřadného účtu se týkající, sám přímo na dotyčný účet ústřední, t. j. tajný účet čís. 43.000, takže podřadný účet nevykazuje pohledávky, t. j. žádného zbytku. Berní úřad obdrží každodenně o všech provedených účinech zvláštní výkaz vkladů a splátek s příslušnými složenkami. Výpis ústředního účtu čís. 43.000, rozdělený dle jednotlivých zemí, zasílá Poštovní úřad šekový denně Bankovnímu úřadu ministerstva financí. Souhrn všech vkladů dávky z majetku uložených u berních úřadů jednotlivých zemí oznamuje se příslušným zemským finančním úřadům, konečně souhrn veškerých vkladů u všech berních úřadů československé republiky účtárně I. ministerstva financí, kteráž obdrží výpisy z ústředního účtu šekového čís. 43.000 od Ústřední státní pokladny prostřednictvím podřadného denníku kontokorrentního pro platby na dávku z majetku.

Bankovní úřad ministerstva financí převádí dle instrukce jmenovaného ministerstva ze dne 29. září 1920, čís. 77.978/8198 vklady došlé na jeho ústřední účet šekový číslo 43.000 vždy 5., 15. a 25. každého měsíce na zvláštní vázaný žírový učet Ústřední státní pokladny (conto separato) dle zemí.

2. Vkladními listy vydanými při zadržení bankovek podle § 1 zákona ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n.

Platí-li strana vkladními listy na zadržené bankovky, zjistí berní úřad jich správnost ze soupisových zápisů u něho se nalézajících a účtuje tyto do rejstříku pro dávku z majetku ve sloupci ťVkladní listyŤ celým nominálním obnosem.

Platba tato rovná se účetnicky platbě hotovými. Po přijetí vkladního listu vypočte berní úřad 1%ní úrok od 1. března 1919 do posledního dne měsíce, jenž předchází předložení vkladního listu, vyplatí tento straně na nekolkovanou kvitanci a vydá jej hotově v podřadném denníku úvěrovém. Výplata úroků se na vkladním listě poznamená. Pro platby vkladními listy jest pravidlem, že celá částka, na níž vkladní list zní (bez vyplaceného úroku), zaúčtuje se na dávku z majetku.

Domácím peněžním ústavům, které vykázavše se u příslušné berní správy soupisovou přihláškou, prokáží se jejím sdělením kolik asi okrouhle bude činiti dávka jejich, ač zadržená částka převyšuje pravděpodobný výpočet jejich vlastní dávky z majetku, poskytují se zvláštní výhody:

Peněžní ustav si vybere u berního úřadu pouze 1%ní úrok a po potvrzení výplaty zašle vkladní list Bankovního úřadu ministerstva financí (případně jeho příslušné filiálce).

Bankovní úřad (vztažné jeho filiálky, uvolní pak celý vkladní list tak, že přenese jeho hodnotu na zvláštní žirový účet dotyčného peněžního ústavu, čímž tomuto ústavu umožní, aby mohl konati platby u něho (vztažně u příslušné filiálky) na vrub zadrženého vkladu, vztažně svého nově otevřeného zvláštního žirového účtu, a to pouze berním úřadům a výhradně na dávku vlastní do výše berní správou naznačené (a po vyčerpání částek tomuto účelu potřebných) na dávky svých komitentů do výše přebytku. Peněžní ústav bude platiti dávku z majetku tím způsobem, že poukáže bankovní úřad (vztažně v úvahu přicházející jeho filiálku) aby na základě předloženého šeku zaplatil za něj, případně za jeho komitenta šedou složenkou příslušnému bernímu úřadu na dávku z majetku.

Aby se zabránilo záměně těchto zvláštních vázaných účtů žirových s vázánými účty žirovými rak.-uherské banky, jež převzaty byly dle vládního nařízení ze dne 6. března 1919, čís. 119 Sb. z. a n., a pro jichž částečné uvolnění platí předpisy. zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 187 Sb. z. a n., zřídí se u Bankovního úřadu ministerstva financí zmíněným peněžním ústavům zvláštní vázané účty žirové jednoduché, z nichž se budou konati platby místo šekem pouze na základě písemného rozkazu.

Vkladní listy, jichž bylo použito k zapravení dávky z majetku, odvádějí se berními úřady při měsíční závěrce jako cenná zásilka Bankovnímu úřadu; částka, na kterou tyto vkladní listy zní, vydá se v podřadném denníku kontokorrentním pro odvody dávky z majetku. K zásilce přiloží se konsignace dvojmo. Jedno pare zůstane jako doklad u Bankovního úřadu, druhé opatřené potvrzením tohoto úřadu po příjmu připojí se po vrácení k zmíněnému podřadnému denníku kontokorrentnímu. Výsledek tohoto denníku přenese se koncem měsíce do deníku kontokorrentního jako odvod hotovosti na zvláštní vázáný žirový účet Ústřední státní pokladny ťdávka z majetkuŤ (conto separato). V důsledku toho Bankovní úřad ministerstva financí připisuje hodnotu vkladních listů, odvedených mu berními úřady nominálním obnosem k dobru zmíněného zvláštního vázaného žirového účtu a zašle pak tyto vkladní listy účtárně I. ministerstva financí za příčinou provedení censury.

3. Platba vázanými zůstatky žirových účtů a vázanými pokladničními poukázkami, pokud tyto byly podle nařízení ze dne 6. března 1919, čís. 119 Sb. z. a n., ministrem financí do správy převzaty, může se konati pouze u Bankovního úřadu ministerstva financí, který provede likvidaci jich a zaplatí dávku jich jménem strany stvrzenkou na podřadný účet příslušného berního úřadu.

4. Chce-li strana platiti vklady zadrženými u peněžních ústavů (nařízení vlády ze dne 4. března 1919, čís. 110 Sb. z. a n.), anebo zadrženými výplatami ze smluv pojišťovacích (nař. vl. z 10. dubna 1919, čís. 184 Sb. z. a n.), jest její věcí, aby platbu zařídila sama u dotyčného peněžního ústavu nebo pojišťovny, a to zvláštní složenkou Poštovního šekového úřadu na dávku z majetku, kterou jí berní úřad na požádání vydá. Berní úřad vždy zjistí, pochází-li platba ze vkladů (výplat) zadržených, či volných, neboť pouze platby poslednější jsou účastný výhody § 55 odst. 3. cit. zákona o dávce z majetku uvedené. Povinností peněžních ústavů jest platby v tomto směru přesné označovati, nebo ručí za veškerou státu případně vzniklou škodu.

5. Tuzemských cenných papírů sirotčí jistoty požívajících zatím berní úřady nepřijímají a odkáží strany v tomto případě na dobu pozdější, až tento způsob výplaty bude upraven (§ 55 odst. 1., čís. 5. a odst. 5. zákona o dávce z majetku).

6. Totéž týká se plateb zabraným majetkem podle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n., až do částky dávky na tento majetek připadající.

Denník pro dávku z majetku, jehož výsledek přechází do denníku kontokorrentního a podřadný denník kontokorrentní pro odvody dávky z majetku předkládají se se všemi doklady a výpisy s podřadného účtu berního úřadu šekovému účtu Bankovního úřadu ministerstva financí (vyjímaje stvrzenky Poštovního úřadu šekového, které zůstanou uschovány u berního úřadu), vždy do 3. každého příštího měsíce Účtárně příslušného finančního zemského ředitelství. Kontrola jednotlivých pokladních účtů provádí se účtárnami zemských finančních úřadů tím způsobem, že se porovnávají denní odvody, účtované v podřadném denníku kontokorrentním, s daty, obsaženými ve výpisu z účtu Poštovního úřadu šekového pro dávku z majetku.

Tyto účetní odbory zjistí, zda byly z podřadných denníků kontokorrentních pro odvody dávky z majetku správně přeneseny měsíční výsledky do denníku kontokorrentního, sestavují úhrnný inkontrační výkaz pro celou zemi a zasílají jej účtárně I. ministerstva financí v Praze k projednání. Účetní odbory zemských finančních úřadů předkládají mimo to měsíční výkazy výsledků vždy do posledního příštího měsíce přímo Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu. Do 31. srpna a 28. února každého roku mají tytéž účetní odbory předkládati Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu ještě výkazy o úhrnném výsledku dávky z majetku za pololetí leden až červen a červenec až prosinec. Budiž hned zde podotknuto, že vzhledem na lhůtu tu stanovenou, kterou je nutno vyčkati pro přetížení státních úřadů, nemohl Nejvyšší účetní kontrolní úřad po této stránce podrobnou kontrolu ještě provésti, jak ostatně dříve jíž bylo poznamenáno. Ovšem stane se tak v příhodném okamžiku. Vedle toho mají zmíněné účetní odbory zhotoviti a předložiti výroční účetní závěrku na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku dle platných předpisů a v ustanovené lhůtě.

II.

Dosavadní výsledky dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku.

V roce 1920 konala se platba na dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku pouze hotovými prostřednictvím Poštovního úřadu šekového a vkladními listy na zadržené bankovky prostřednictvím Bankovního úřadu ministerstva financí.

Dle výkazu Poštovního úřadu šekového bylo vybráno na dávce z majetku a přírůstku na majetku do 31. prosince 1920, 128,030.722 K 16 h. Saldo na šekovém účtě čís. 43.000 ze dne 31. prosince 1920 obnášelo 10,677.442 K 69 h, kteréžto jest již ve svrchu uvedené částce obsaženo.

Tato částka 128,030.722 K 16 h jest též souhlasně vykázána Bankovním úřadem ministerstva financí jako platba na dávku z majetku a přírůstku na majetku prostřednictvím Poštovního úřadu šekového. Obnos ten souhlasí též, jak v účtárně I. ministerstva financí bylo zjištěno, s podřadným denníkem pro dávku z majetku Ústřední statní pokladny (Bankovním úřadem na zvláštním žirovém účtě Ústřední státní pokladny připsané platby prostřednictvím Poštovního šekového úřadu).

Na tento zvláštní vázaný žirový účet Ústřední státní pokladny ťdávka z majetku a přírůstku na majetkuŤ bylo Bankovním úřadem ministerstva financí dle stavu ku 31. prosince 1920 vykázáno:

kterážto částka byla též správně připsána ve vzájemně žírové knížce vázaného účtu Ústřední státní pokladny, ťdávka z majetkuŤ, což bylo též Nejvyšším účetním kontrolním úřadem správným shledáno. Správnost vykázané platby na dávku z majetku a přírůstku na majetku vkladními listy na zadržené bankovky v částce 40,627.769 K 11 h nemohla býti Nejvyšším účetním kontrolním úřadem zatím přezkoušena, ježto denníky berních úřadů za prosinec 1920 docházejí do účetních odborů zemských finančních úřadů teprve kolem 15. ledna 1921, následkem čehož inkontrační výkazy na odvody hotovosti na zvláštní žírový účet vázaný Ústřední státní pokladny (conto separato) mohou dojíti na účtárnu I. ministerstva financí teprve počátkem února 1921. Mimo to Nejvyšší účetní kontrolní úřad obdrží výkaz o úhrnném výsledku dávky z majetku a přírůstku na majetku za měsíce červenec až prosinec 1920 teprve koncem února 1921, jak výslovně ustanovuje výnos ministerstva financí ze dne 14. června 1920, čís. 39.851. Na tuto okolnost bylo již dříve poukázáno a sděleno, že v tom směru bude kontrola dodatečně provedena a výsledek zvláštní komisi Národního shromáždění pro dávku z majetku oznámen.

Dle jednotlivých zemí (Čechy, Morava a Slezsko) a měsíců jeví se dosavadní výsledky dávky z majetku pokud placeno bylo hotovými, koncem roku 1920 takto: