Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1778.
Interpelace
poslanců Koutného, Mikulíčka a soudruhů
na ministra spravedlnosti
o stálém konfiskování časopisu "Slovácko".
Okresní politická správa v Hodoníně od 13. prosince 1920 pronásleduje časopis ťSlováckoŤ neustálými a bezdůvodnými konfiskacemi. Zabavuje nejenom nevinné státě, oprávněné kritisování, ale také řeči poslanců z poslanecké tribuny pronesené. Na důkaz shora uvedeného přinášíme některé ukázky zabavení.
Tak na příklad v č. 144 ze dne 21. prosince 1920 zabaveny byly tyto statě:
1. ťMáme za sebou první zápas. Vše, co se dalo samozřejmě, nemohlo ve Vás posíliti nic jiného, než třídní hněv, třídní nenávist a vztek. Poznali jste svého třídního nepřítele i jeho pomocníky v plné jich brutalitě. Poznali jste, že neváhají proti vám používati nejen veřejné ozbrojené moci, nýbrž že byli by s to, kdyby ozbrojená moc selhala i sami na ochranu svých výsad, statků, ozbrojiti se proti Vám. Nezlomí nás ani výminečný stav, ani stanné právo, ani konfiskace, ani zastavování listů, ani procesy a žaláře. Až jednou přijde den vítězství, bude vše to, co jsme prožili v tento týden jednou z nejlepších a nejposvátnějších vzpomínek našeho života.Ť
2. ťVe své řeči objasnil, kdo jest největším nepřítelem naší samostatnosti a kdo by nejraději viděl naši republiku v rámci bývalé říše rakousko-uherské. Jsou to kapitalisté bez rozdílu národností a k tomu pěkně přišklebující se Hlinkovci i s těmi, kteří si dali název republikáni, avšak chtějíce ujíti předčasnému zániku, založili své ťDomovinyŤ na chytám těch, které stavovsky chtějí připraviti o poslední bochník chleba.Ť
V čísle 145 ze dne 23. prosince 1920 v článku o rozpuštění obecního zastupitelstva v Hodoníně propadl konfiskaci pasus:
3. ťŽádné nové a nákladné volby, vše musí zůstati při starém až do nových voleb po uplynutí zákonitého období, spíše obyvatelstvo a najmě kruhy dělnické spokojeny nebudou.Ť
V témže čísle zabavena vložka:
4. ťVojáky, persekuce, stanné právo — toť vývoj.
Vymáhání sociálních požadavků, zabezpečení zhrouceného žití dělníka, toť teror — bolševism. Jaké dvě hrozné protivy sobě odporující? Dělníci chápete?
V čísle 8. ze dne 18. ledna 1921 pod záhlavím ťZdražují nám chlebaŤ zabaven tento pasus:
5. Kdo jsou ti, jimž se bere? Snad boháč, keťasové, velkoobchodníci, bankovní řiditelé, továrníci? Bůh nás chraň!
Na ty se v republice sáhnouti nesmí. Dělníci to jsou, kteří na svých bedrách pocítí tíhu tohoto nařízení! Dělníci to jsou, jimž se opět bere! To pan Engliš dělá nové marné pokusy zachrániti finance republiky a poněvadž k nacpaným kasám měšťáctva, které ho drží u vlády je mu přístup znemožněn, jde opět rabovat dělníky. V zájmu demokracie! V zájmu republiky! V zájmu masarykovské humanity! Nechcete platit dělníci? Pošleme na vás četníky a vojáky a zřídíme výjimečné soudy! Nemůžete platit? Tak pojděte hladem!... Po nás potopa! Dlouho-li by směla v opravdu v demokratickém státě seděti u vesla vláda, která zdražuje chléb právě nejchudším a nejpotřebnějším? Ani hodinu ne!! Ale nemáme demokratické vlády, nemáme demokratického státu v tom smyslu demokracie, jak si ji představovali naši buditelé, naši revoluční legionáři, revolučně smýšlející lid. Naše demokracie jest jen špatně zastíranou diktaturou buržoasie! Vládní návrh projde a bude proveden. Podporují jej měšťácké strany a — zrádci z našich řad. Ale zúčtujeme s nimi!
V čísle 9. ze dne 20. ledna 1921 zabavena stať z dopisu vězňova:
6. ťSe zatčenými soudruhy se z počátku zacházelo velmi brutálně, obzvláště v Hodoníně: ťNa šibenici s vámi!Ť ťPostřílet vás!Ť Tak na nás křičeli a to jsme slyšeli stále. Soudruzi byli na. posádkovém velitelství dva dny bez chleba. Kdo za ně ťfasovalŤ chléb? Dne 15. prosince nás odvezli do Uh. Hradiště, kde s námi zacházeli stejně hrubě. Topiti nám nechtěli, vymlouvajíce se, že se prý v Ostravě stávkuje. Strava byla špatná, nečistá, boby, které páchly stuchlinou, nebyly vůbec k požívání. domnívali isme se, že tento bob tu měli na skladě již z dob panování Marie Teresie. Čočka byla samý křemel a smetí, byla zdraví přímo nebezpečná, ale páni doktoři, kteří mají dbáti o veřejné zdravotnictví a mají o tom 1 své předpisy, o to vůbec nedbali. Při vyšetřování nám soudcové nadávali, spílali Koutnému a nás nazývali hordami lupičů.Ť
V čísle 11. ze dne 25. ledna 1921 propadlo konfiskaci toto:
7. ťHradištský soud to je metr. Ví středu, ve čtvrtek a v pátek minulý týden byli před soudem soudruzi z moravského Slovácka pro poslední generální stávku. Kdo přítomen byl přelíčení, tak nabyl přesvědčení o zaujatosti vládnoucích kruhů proti sociálně demokratické levici. Vláda předobře věděla, že zrušením porotních soudů vydává obžalované drakonickým rozsudkům na pospas věděla, že staří soudcové z dob Austrie s rakouskými zákony v rukou budou neuprosní, nemilosrdní a bezcitní. Ta ledovost a lhostejnost vůči obviněným až mrazila. četnická relace, v níž. uvádí svědek, který nechce být jmenovánŤ, že obžalovaný učinil výrok: ťhonem, nebo to rozbijemeŤ, platila více, než pět svědků, jež tvrdili, že takovýto výrok vůbec pronesen nebyl.Ť
Okresní hejtman Böhm zabavil ve ťSlováckuŤ i část řeči poslance Skaláka, pronesené 14. prosince 1920 v poslanecké sněmovně.
Podepsaní táží se pana ministra spravedlnosti, je-li mu známa tato konfiskační praxe okresní politické správy V Hodoníně? Jest ochoten poučiti censora v Hodoníně, že stálé zabavování ťSlováckaŤ jest nedůstojné demokratické republiky československé a že konfiskováním zjištěných fakt, myšlenek a oprávněné kritiky je tisková svoboda ilusorní?
Je pan ministr ochoten působiti k odstranění této censurní libovůle?
V Praze dne 25. ledna 1921.
Koutný, Mikulíček,
Haken, Dr. Hahn, Blažek, Warmbrunn, Nagy, Malá, Skalák, Teska, Borovzsky, Svetlik, Rouček, Dr. Šmeral, Toužil, Kunst, Surányi, Merta, Skaunicová, Burian, Darula, Kučera.