Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1775.
Interpelace
poslance Šrámka, Dra Hrubana, Dra Noska a druhů
ministerskému předsedovi jako ministru vnitra, ministru spravedlnosti a ministru školství a národní osvěty
o nedodržování právních norem státními orgány při zmatcích a násilnostech, vyvolaných t. zv. ť Církví československouŤ.
Mravní zdivočilost poválečné doby nabyla v našem státě povážlivých forem, zejména od založení t. zv. církve československé, na jejímž násilnickém řádění nesou spolu těžkou vinu bohužel i orgány státní správy, v tom smyslu, že, nenapomáhajíce platnému právu rázně k účinnosti, vzbuzují u podvratných živlů přesvědčení, že každé porušení práva, děje-li se pod ochranou t. zv. církve československé, je beztrestně dovoleno.
Již v těch případech, kde dosavadní duchovní správce římsko-katolické církve zpronevěřil se svým povinnostem a odpadl k t. zv. církvi československé, kdy tedy nedošlo přímo k násilí brachiálnímu, je tato věc spojena s celou řadou těžkých právních důsledků. Takový duchovní byl nadřízeným církevním úřadem se svého úřadu suspendován a pak také úřadem světským zbaven právně svého úřadu, fakticky však zůstal na svém místě a jako osoba naprosto nelegitimovaná vedl všechny úřední zápisy farní, zejména i matriky, assistoval při uzavírání sňatků a pod. Povážíme-li, že všechny sňatky takto uzavřené jsou prostě neplatné, stačí to samo o sobě, aby každý, kdo má jen poněkud právní cítění, uvědomil si těžké důsledky takovýchto nepořádků. A jest jistě mírně řečeno aspoň protimyslné, zůstane-li odpadlý katecheta bez dalšího na svém místě. na které byl poslán jako učitel katolického náboženství.
Ještě těžší jsou případy, kdy podvratné živly násilím zmocnily se držby kostela a fary. Zde jsou instituce církve katolické k úžasu celého kulturního světa prostě bez jakékoli právní ochrany. Sáhne-li vypuzený farář k právnímu prostředku, který pro takové případy je nejblíže na skladě, k žalobě o rušenou držbu, dočká se překvapení, že žaloba je a limine odmítnuta pro nedostatek legitimace s tím odůvodněním, že o právní ochranu církevních objektů nepřísluší pečovati faráři, nýbrž finanční prokuratuře. Požádá-li tedy farář za ochranu finanční prokuraturu, odmítne ona zakročit, protože prý je povolána hájiti jen substance církevního jmění, nikoliv jeho držbu. Tak dospíváme k absurdnosti, že s hlediska soukromoprávního není vůbec nikoho, kdo by byl oprávněn hájiti církevní jmění.
V jiných případech odmítly okresní soudy žalobu pro rušenou držbu z formálního důvodu, že bylo žalováno o rušenou držbu věci (kostela, fary), kdežto prý mělo býti žalováno pro rušení držby práva disposičního. Právnický formalismus nemá zajisté zabíhati tak daleko, aby při jasné skutkové podstatě trpně se snášela těžká porucha právního řádu, pro formulování petitu právnicky ne zcela přesné.
V jiných případech zase zamítnuta žaloba o rušenou držbu z toho důvodu, že se nejedná o poměr soukromoprávní, nýbrž veřejnoprávní, jehož nelze hájiti prostředky práva soukromého.
Co do trestního stíhání pro násilné vnikání do kostelů vypáčením kostelních dveří, rozkradení bohoslužebných rouch a pod., přepadání far a brachiálního násilí na duchovních správcích, ničení náboženských soch a pomníků, začasto nenahraditelné ceny umělecké a historické, jest příznačným zjevem, že pachatelé nezatčení jsou dále na svobodě, a že namnoze k soudnímu vyšetřovaní těchto věcí vůbec ani nedojde a dojde-li, že to trvá celé dlouhé měsíce než státní návladnictví vůbec přistoupí k podání trestní žaloby.
Těžkým nebezpečím pro právní řád našeho státu jsou názory některých okresních politických správ (Vys. Mýto, Dvůr Králové), že násilnictví t. zv. československé církve je pouhým politickým projevem, do něhož politickým úřadům nepřísluší zasahovati. A ještě těžší nedozírné důsledky chová názor, projevený také některými politickými správami (Dvůr Králové, expositura Nymburk), že jest to prostě právem větším, která se náhodou na ulici seběhne, rozhodovati, komu mají náležeti objekty církve katolické. Zapomíná se, že jinde může se utvořiti zase většina opačného mínění a pak zase jinde většina ještě jiného, zase docela odlišného názoru, a tak by se mohly všechny právní poměry měniti podle nálady shluknuvšího se davu.
Žalostný pokles všelikého smyslu pro právo jeví se v usneseních četných obecních zastupitelstev (Jílové, Rakovník, Vys. Mýto, Dvůr Králové, Laškov na Moravě, Dombrová ve Slezsku atd., jimiž kostely římsko-katolické církve propůjčují k užívání také všem ostatním náboženským společnostem i k pořádání schůzí docela světských institucí. Liknavostí okresních politických, správ se stává, že obecní zastupitelstva nebývají poučena o dosahu své působnosti a protiprávní jejich usnesení nejsou dozorčími úřady politickými ex offo zrušována, jak se stalo v poslední době u politické správy ve Frýštátu, s jejímž názorem souhlas projevila dokonce i zemská vláda slezská v Opavě.
Pro stručnost byly zde uvedeny jenom jednotlivé typy nesprávného postupu politických úřadů, finanční prokuratury a jiných orgánů veřejné správy. Všeobecně jen konstatujeme ještě notorickou věc, že ze všeho toho na venek padají ha nás před kulturní cizinou těžké stíny a vyvolává se představa o barbarském necivilisovaném státě, uvnitř pak si zahráváme s ohněm, který může velmi snadno přeskočiti dále, aniž pak vůbec bude možno nějak je zadržeti. Sem spadají všechny ty úžasné zjevy při sčítání lidu, kdy namnoze politické úřady nebránily ani těm nejpustším výstřelkům proti náboženské zášti, sem náleží také systematické podrývání vážnosti církve katolické převážnou většinou učitelstva, které přímo vyzývá k odpadu i školní mládež v hodinách vyučovacích. Zmínky zaslouží i výnosy okresních politických správ v Jaroměři a v Žamberku, jimiž se zakazuje katolickým duchovním správcům oznamovati s kazatelny kdo z církve vystoupil. Vzhledem k tomu, všemu, táží se podepsaní:
1. Jste pane ministře vnitra ochoten:
a) všude tam, kde zpronevěřilý kněz byl nebo bude suspendován, odstraniti jej také fakticky z místa jeho úřadu a uvésti na toto místo řádně vyslaného administrátora?
b) všude tam, kde římsko-katolický duchovní byl nebo bude hrozbami nebo násilím vypuzen z držby kostela a fary, zjednati průchod právu a spravedlnosti bezodkladnou exekucí politickou?
c) připomenouti všem okresním politickým správám, že jsou povinny dozírati na usnesení obecních zastupitelstev a, jsou-li protizákonná a přesahují-li kompetenci, prohlašovati je za bezúčinná?
d) připomenouti všem okresním politickým správám, že nemají zákazy zasahovati do výkonu církevních povinností duchovních správců katolických?
2. Jste pane ministře spravedlnosti ochoten přikázati všem státním zastupitelstvům, aby trestné činy, spáchané proti osobám a majetku církevnímu byly s urychlením skutečně také trestně stíhány?
3. Jste pane ministře vyučování a národní osvěty ochoten, odstraniti z vyučování katolického náboženství všechny odpadlé katechety a všemu učitelstvu určitě a jasně připomenouti, že protináboženské štvanice ve škole naprosto se nesrovnávají s úkolem, který škola má plniti?
V Praze dne 10. března 1921.
Šrámek, Dr. Hruban, Dr. Nosek,
Rozsypalová, Tomik, F. Navrátil, Bobok, Dr. Kmeťko, Kopřiva, Janalík, Dr. Mazanec, Dr. Juriga, Dr. Gažík, Tománek, Myslivec, Hlinka, Sedláček, Dr. Dolanský, Roudnický, Rýpar, Košek, Adámek.