Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1774.
Interpelace
poslanců Rud. Laubeho, Al. Tučného, Zeminové a spol.
ministru sociální péče
o hrozící stávce úředníků a zřízenců velkostatkářských z toho důvodu, že zaměstnavatelé zrušili dne 17. února 1921 kolektivní smlouvu, ujednanou s nimi dne 19. května 1920.
Dne 19. května 1920 organisace zaměstnavatelů, t. j. velkostatkářů a nájemců a organisace zaměstnanců, t. j. úředníků a zřízenců velkostatků vzájemně sjednaly závazné směrnice jako podklad pro kolektivní platovou úpravu. Ve směrnicích těch obdobně se uplatnila úprava požitků státních zaměstnanců s některými změnami, odpovídajícími zvláštnostem zemědělsko-lesní velkovýroby.
Úprava ta měla míti platnost trvalou tak, aby se každoročně automaticky poměrům přizpůsobovala, při čemž zaměstnanci chtěli docíliti zajištění nezbytného klidu pro zemědělskou a lesnickou velkovýrobu, který v posledních letech opětovně byl rušen každoročním jednáním o nových služebních smlouvách. Hlavním důvodem byl zájem všeobecný a státní, poněvadž zaměstnanci jako přímo zúčastnění činitelé postřehli nebezpečí, které by při nynější krisi zásobitelské znamenala pro stát každá porucha v zemědělské a lesnické velkovýrobě. Nebezpečí jevilo se tím větší, že otázka pozemkové reformy úzce dotkla se existenčních zájmů zaměstnanců velkostatků a tito ocitali se takto v kritickém postavení.
Zaměstnavatelé velkostatkářští loňského roku pod vlivem a tlakem veřejných události byli ochotni přímo jednati a se dohodnouti. V přítomné době však své stanovisko změnili a nechtějí uznávati svých závazků z loňského roku. To projevili zaměstnavatelé v jednání, které se konalo 17. února t. r. v Praze, zrušivše platnou a trvale závaznou. směrnici pro služební smlouvu.
Tím docílili zaměstnavatelé, že úředníci a zřízenci velkostatků v době jarních prací, která je pro zemědělskou výrobu nejdůležitější ocitají se v postavení bezesmluvním, tedy bezprávním. Neméně důležita jest přítomna doba pro celý stát i veřejnost pro souvislost lesní těžby na státní hospodářství.
Uváží-li se přítomný stav pozemkové reformy a zásobovací potíže celostátní — lze ze skutečnosti, kterou zaměstnavatelé svým zrušením dosavadních ujednání přivodili, posouditi — jaké jsou asi pohnutky a předpoklady našich zaměstnavatelů, za kterých se ke kroku tomu odvážili.
Podepsaní upozorňují směrodatné činitele na úmyslně přivoděnou katastrofální situaci, žádajíce vládu, aby svým zasáhnutím nahradila v zájmu státu zákonem to, čeho se zaměstnavatelům ke škodě, veřejnosti a státu nedostává, t. j. uplatnění zásady, že výroba velkostatků není privátní záležitostí jedinců, kteří jsou občany naší republiky z přinucení, nýbrž, že jest zájmem celoveřejným a státním.
Žádáme proto zasáhnutí rázné, pronikavé a okamžité, s platností trvalou, jakého vyžaduje nebezpečí skryté v tomto stávajícím, bezprávné postavení úředníků a zřízenců velkostatků; tento bezprávný stav nese v sobě při delším trvání nebezpečí sklonu postižených ku radikalismu, opouštějícímu půdu hospodářského tvůrčího základu.
Podepsaní se táží, je vláda ochotna okamžitě naříditi směrodatným úřadům, aby zahájily jednání, které by umožnilo rychlé rozřešení dané situace, event. předložiti osnovu zákona, kterou by služební poměry velkostatkářských úředníků a zřízenců trvale byly upraveny?
V Praze dne 3. března 1921.
Laube, Tučný, Zeminová,
Sajdl, Stříbrný, Hrizbyl, Pelikán, Langr, Slavíček, Dr. Uhlíř, Trnobranský, Sladký, Draxl, Hrušovský, Špatný, Drobný, Dr. Bartošek, Landová-Štychová, Netolický, Dr. Franke, Buříval.