Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1765.
Zpráva
výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1649),
jímž se vláda zmocňuje, aby zjistila titry předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského.
Otázka titrů předválečného dluhu Jest dosud nevyřízenou. Mírová smlouva st. Germainská v čl. 203 a Trianonská v čl. 186 přikazuje, že republika Československá jest povinna převzíti
a) onu část předválečného dluhu rakouského a uherského, zajištěného na drahách, salinách a jiném nemovitém majetku, jenž nám připadne podle mírových smluv a
b) z nezajištěného, titry representovaného předválečného dluhu rakouského, uherského rakousko-uherského část úměrnou poplatnosti území, tvořících nyní Československou republiku.
Bloky předválečného dluhu tohoto, jež republika Československá převezme, má stanoviti reparační komise.
Republika Československá jest povinna do tří měsíců po tom, kdy mírové smlouvy vešly v platnost, označiti zvláštním kolkem titry nezajištěného předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského, jež se nalézají na jejím území. Čísla těchto titrů mají býti sepsána a seznamy i s ostatním soupisovým materiálem odvedeny reparační komisí.
Lhůta stanovená mírovou smlouvou St. Germainskou, jež končila původně dnem 16. října 1920, byla prodloužena o dalších šest měsíců, t. j. do 16. dubna 1921. Mírová smlouva Trianonská nenabyla dosud platnosti, lhůta jí stanovená k označení titrů tedy dosud neběží.
Ježto mírové smlouvy s Rakouskem a Uhrami nebyly dosud vyhlášeny ve Sb. z. a n. republiky Československé, nenabyly také dosud moci zákona. Vzhledem k tomu však, že lhůta k okolkování rakouských předválečných titrů končí dnem 16. dubna 1921, nelze již čekati až mírové smlouvy nabudou u nás moci zákona; proto se vláda dožaduje zvláštního zákonného zmocnění, aby mohla za účelem provedení citovaných již článků mírových, smluv zjistiti titry předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského, jež se nalézají na území Československé republiky, anebo jsou dosud uloženy mimo toto území, avšak jsou majetkem československých příslušníků.
Zjištění titrů předválečného dluhu má však míti také za účel, zjednati předpoklady pro vyplácení úroků z těchto titrů. V prvé řadě nutno zjistiti, jaký obnos titrů nezajištěného předválečného dluhu se nalézá na území Československé republiky. Majitelé těchto titrů stávají se dnem, kdy mírové smlouvy nabyly platnosti, věřiteli Československé republiky, jež jest povinna platiti od toho dne úroky 1 případné anuity těchto titrů.
Nejlepší prostředek ke zjištění vnitrozemského bloku tohoto předválečného nezajištěného dluhu jest dle uznání výboru rozpočtového dočasné složení titrů do úřední úschovy, které také budiž podmínkou pro vyplácení úroků.
Úroky ovšem vypláceti bude povinností republiky z titrů toho bloku, jenž dle rozhodnutí reparaní komise připadne na Československou republiku. Do doby té lze úroky vypláceti pouze zálohou, jako splátku na budoucí povinnost, bez praejudice konečné výplatě a se všemi výhradami dle mírových smluv.
Poněvadž správné a rychlé provedení zjištění titrů předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského jest vzhledem ku krátké lhůtě nutné, zmocněna budiž vláda, aby k provedení mohla použíti všech zařízení a pracovních sil peněžních ústavů, jichž součinnost budiž zajištěna příslušnými ustanoveními trestními.
V Praze dne 9. března 1921.
Předseda:
Bradáč Bohumír, v. r.
Zpravodaj:
Jan Černý, v. r.
Zákon
ze dne ............................................... 1921,
jímž se vláda zmocňuje, aby zjistila titry předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Aby bylo připraveno provedení čl. 203 mírové smlouvy St. Germainské a čl. 186 mírové smlouvy Trianonské s přílohami a aby byly zjednány předpoklady pro konečnou nebo zálohovou úpravu výplaty úroků, zmocňuje se vláda, aby zjistila titry předválečného druhu bývalého státu Rakouského, Uherského a Rakousko-Uherského, které jsou na území republiky Československé, anebo které jsou dosud uloženy v cizině mimo toto území, jsou však majetkem příslušníků československých.
§ 2.
Vláda se zmocňuje, aby za tímto účelem nařídila složení titrů do úřední úschovy.
Stanovení dalších podmínek pro rozhodnutí o výplatě úroků vyhražuje se zvláštnímu zákonu.
§ 3.
Vláda se zmocňuje, aby za účelem urychleného provedení tohoto zákona použila všech zařízení a pracovních sil peněžních ústavů a aby stanovila tresty na penězích a svobodě pro ústavy a jich funkcionáře, kteří by příslušným příkazům státní správy řádně nevyhověli. Tresty tyto budou ukládány politickými úřady a nesmí v jednotlivých případech přesahovati trest peněžitý částku 100.000.— Kč, tresty na svobodě 14 dní.
§ 4.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; jeho provedení ukládá se vládě.