Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

1760.

Zpráva

I. kulturního výboru,

II. rozpočtového výboru

o návrhu poslanců Václava Sladkého, Landové-Štychové a spol. (tisk 104),

aby dívčí lyceum na Slezské Ostravě bylo přeměněno ve vyšší reformní reálné gymnasium a převzato zcela ve státní správu počátkem školního roku 1920—1921.

I.

Na rozdíl od Čech a Moravy bylo Slezsko, kde obyvatelstvo české bylo v celé zemi menšinou, soustavně a macešsky vídeňskou vládou zanedbáváno školsky a kulturně. Proto veškeré střední české školství slezské bylo vybudováno a udržováno obětavou svépomocí českého národa, aby Bezručovu kraji dostalo se alespoň těch nejnutnějších a nejnezbytnějších vzdělávacích ústavů pro výchovu české slezské mládeže. Svépomocí vzniklo a po 15 let bylo obětavě z národních sbírek vydržováno matiční české gymnasium v Opavě, stejnou svépomocí zřídil si český lid jedinou českou střední školu na Těšínsku: české matiční reálné gymnasium v Orlové. Stejnou cestou vybudováno bylo i dívčí lyceum na Sl. Ostravě, aby i našemu dívčímu dorostu umožněno bylo vzdělání, když právě dívčí školství bylo za starého Rakouska skutečným pastorkem.

V roce 1911 založila Matice Osvěty Lidové pro Těšínsko na Sl. Ostravě dívčí lyceum, které později převzal ve svoji režii lycejní spolek "Vlasta" na Slezské Ostravě. Toto lyceum bylo umístěno se svolením zemské školní rady slezské v státním ústavě učitelském na Sl. Ostravě po 8 let a užívalo také všech učebních pomůcek tohoto ústavu. Proto lycejní spolek "Vlasta", nemaje vlastních fondů, pečoval především o to, aby učitelstvo dívčího lycea bylo řádně podle státních předpisů placeno, takže na pomůcky mnoho peněz nezbývalo, zejména za války, kdy "Vlasta" s nejkrajnějším napětím sil udržovala lyceum při životě. Teprve po převratu dnem 15. září 1919 přestěhovalo se lyceum do vlastní samostatné budovy a ministerstvo školství a národní osvěty převzalo osobní náklad na tomto lyceu (v rozpočtu na rok 1921 činí tento osobni náklad 70.048 Kč). Od 1. září 1919 přešlo lyceum na Slezské Ostravě opětné do režie Matice Osvěty Lidové pro Těšínsko, zakladatelky a původní vydržovatelky tohoto ústavu, která tím převzala povinnost hraditi značný roční věcný náklad.

Jak již bylo řečeno, používalo lyceum po 8 let učebních pomůcek českého pedagogia na Sl. Ostravě, v jehož budově bylo umístěno. Z této příčiny a pro finanční nesnáze byl ústav po stránce učebných pomůcek zařízen velíce chudě a proto strádá citelným nedostatkem vlastních učebních pomůcek, čímž přirozeně vyučování velmi trpí. Protože lyceum jest nyní umístěno ve vlastní samostatné budově, nesmějí se pomůcky ze státního českého pedagogia přenášeti a tak nastává vydržovatelce povinnost rychlé učebné pomůcky doplniti na normální potřebu, povinnost to v dnešní době úžasné drahoty těchto pomůcek dvojnásob těžká. Mimo to musí Matice Osvěty Lidové platiti školníka, otop, světlo, vodu a udržovací náklady v budově, takže pro rok 1921 jest zatížena pokladna Matice Osvěty Lidové těmito vydáními:

Plat školníkovi 10.000 Kč

doplnění učeb. pomůcek 20.000 Kč

otop, světlo atd. 25.000 Kč

takže celkový věcný náklad činí letos 55.000 Kč.

Jediným pak příjmem vydržovatelky jest školní plat, který podle státních předpisů činí pro Sl. Ostravu za žákyni 30 Kč ročně. Letošního roku jest návštěva dívčího lycea na Sl. Ostravě v pěti třídách 161 žákyň (I. tř. 40, II. tř. 22, III. 41, IV. 24, V. 34). Získá tedy vydržovatelka letošního roku školním platem obnos Kč 4.890.—, takže zůstává nekrytý schodek 50.000 Kč. Protože pak Matice Osvěty Lidové, velevýznamná menšinová korporace na Těšínsku, stojí před velikými a důležitými kulturními a školskými úkoly v kraji pro Republiku tak důležitém, jako jest Těšínsko, zakrvácela by se finančně, kdyby tak značný obnos měla věnovati výhradně jedinému ústavu.

Dívčí lyceum jest jedinou dívčí střední školou českou na celém Slezsku a Ostravsku, zatím co německý lid má na témže territoriu několik dívčích středních škol, z nichž přejímá podle letošního rozpočtu str. 190. ministerstvo školství a národní osvěty osobní náklad na něm. lyceum v Mor. Ostravě a v Opavě. Že ústav není zbytečným, dokazuje návštěva 161 žákyň v pěti třídách, takže až ústav bude úplný, vyrovná se počtem žactva přemnoha jiným středním školám v Republice. Jde o území neobyčejně důležité i svou polohou na rozhraní tří států i svým hospodářským významem, jde o Sl. Ostravu, která jest branou k proslulému Ostravsko-karvínskému kamenouhelnému revíru. Jde tedy o případ výjimečný a o čestnou povinnost našeho národa splatiti kulturní dluh Bezručovu kraji, který dosud své veškeré školské a kulturní potřeby řešil si takořka neznám vlastní svépomocí a vlastní obětavostí. Bylo by zajisté nedůstojným pro národ Komenského, aby v třetím roce československé svobody musila Matice Osvěty Lidové, která tolik pro posílení českého lidu na Těšínsku a zejména v revíru vykonala, haléřovými sbírkami po celé Republice sháněti nových 50.000 Kč na uhražení letošního věcného nákladu svého dívčího lycea na Sl. Ostravě, když na 4 české střední školy ve Slezsku věnováno jest státem v letošním rozpočtu pouze 488.423 Kč, zatím co na 8 středních škol německých ve Slezsku jest v rozpočtu obnos 1,509.064 Kč, nehledě při tom ani na německé odborné státní školství ve Slezsku, ani na to, že sestátněno bylo letos městské německé reformní reálné gymnasium v Bohumíně a převzat státem osobní náklad na německá lycea v Mor. Ostravě a v Opavě.

Proto uznávaje plně důvody výše uvedené, navrhuje kulturní výbor toto:

Slavná sněmovno, račiž se usnésti: vládě se ukládá:

České dívčí lyceum na Sl. Ostravě, na vyšším stupni přeměněné na reformní reálné gymnasium, dosud vydržované po stránce věcných nákladů Maticí Osvěty Lidové na Slezské Ostravě, budiž se zpětnou platností od 1. září 1920 převzat úplně, t. j. i po stránce věcných nákladů do státní správy jako jediná dívčí střední česká škola v celém Slezsku a na Ostravsku vůbec.

V Praze 19. ledna 1921.

Předseda:

Dr. O. Srdínko, v. r.

Zpravodaj:

Václav Sladký, v. r.

II.

Rozpočtový výbor připojuje se ku zprávě výboru kulturního.

V Praze 8. března 1921.

Předseda:

Bradáč, v. r.

Zpravodaj:

Jan Slavíček, v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP