Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1741.
Zpráva
ústavního výboru
o pozměňovacím návrhu
poslanců Udržala, Stivína, Franke, Šrámka, Lukavského, Mlčocha a druhů
ku zprávě ústavního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk 800 a 1097),
kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím.
Ústavní výbor uznal ve schůzi dne 3. března. 1921 oprávněnost změny návrhu zákona, požadované podaným návrhem, poněvadž konaným šetřením bylo zjištěno, že nejnižší daňový základ na jednoho obyvatele obnosem 8 Kč počítaný je v mnohých případech příliš vysoký. Je mnoho obcí, kde tento průměrný daňový základ pro obecní přirážky osmi Kč nedosahuje a bylo by proto tímto ustanovením zabráněno rozloučení obcí i tam, kde všecky ostatní podmínky pro to jsou dány a kde obyvatelstvo jednomyslně si toho přeje. Při tom uznal ústavní výbor, že i ostatní podmínky stanovené 2. odstavci §u 1 působily by v mnohých případech značné obtíže a usnesl se jednomyslně na odvolání některých svých usnesení v §u 1 a v §u 3, a usnesl se na těchto změnách.
V §u 1 v odstavci 1. doporučuje, aby doba působnosti tohoto zmocňovacího zákona trvala do konce roku 1922 vzhledem k tomu, že účinnost jeho počne již dosti pozdě a doba do konce roku 1921 by ku vyřízení projednávaných případů nestačila.
Odstavec 2. byl ve znění uvedeném ve zprávě čís. tisku 1097 vypuštěn a na jeho místo přijde odstavec třetí s tou malou změnou, že v druhé jeho větě mezi slova "Opatřením" a "dobrých" vloží se slova "vyjímajíc případy podle odstavce 3". Tato vložka poukazuje k tomu, že k rozloučení obci je třeba souhlasu zemského výboru.
Na místo odstavce 3. ve zprávě čís. tisku 1097 přijde nový odstavec 3. tohoto znění:
"Při rozlučování obcí budiž dbáno toho, aby obce nové vznikající byly hospodářsky tak zajištěny, aby mohly plniti úkoly veřejné správy. Rozloučení může býti povoleno jen tehdy, když s ním projeví souhlas zemský správní výbor (zemský výbor, zemská. správní komise) ve lhůtě čtyř měsíců; lhůta tato může býti o další dva měsíce prodloužena".
Toto ustanovení nahražuje všecky podmínky dřívějšího odstavce drahého tím, že rozloučení obcí může býti povoleno jen se souhlasem vyššího samosprávného úřadu, v němž. má obyvatelstvo zastoupení byť i členy zatím vládou jmenovanými. Součinnost těchto zemských sborů samosprávných má se uplatniti zejména při posouzení postačitelnosti hospodářského základu nově vznikajících obcí a zbývajících obcí po rozloučení a při posouzení jeho vzájemné poměrnosti a přiměřenosti. Úkolům těmto mohou dostáti, poněvadž jsou jim jako dohlédacím úřadům nad samostatnou působností obcí poměry hospodářství a činnosti obcí známy.
V §u 3. usnesena byla změna ve třetí jeho větě tím, že slova "obcí nebo částí obcí" nahrazují se jediným slovem "území", které lépe vystihuje nové poměry vzniklé sloučením neb rozloučením obcí.
Ostatní usnesení i důvody zprávy čís. tisku 1097 zůstávají v platnosti. Ústavní výbor usnesl se většinou hlasů doporučiti ku přijetí resoluci připojenou na konci této zprávy a navrhuje, aby poslanecká sněmovna usnesla se na zákonu tohoto znění:
Zákon
ze dne .............................................................. 1920,
kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby, v přechodné době až do konce roku 1922 slučovala a rozlučovala obce jakož i měnila hranice obcí, okresů politických, soudních a zastupitelských, a k tomu cíli i hranice žup a zemí v těch případech, o kterých do 31. prosince 1920 již u politických úřadů správních řízení bylo zahájeno.
Před každým opatřením ve smyslu odstavce prvého budiž vždy poskytnuta příležitost zúčastněným osadám, obcím, okresům, zemským správním výborům (zemským výborům, zemským správním komisím), aby se k věd mohly vyjádřiti ve lhůtě 30denní. Jinak není třeba ke všem těmto opatřením vyjímajíc případy podle odstavce třetího dobrých zdání, vyjádření nebo souhlasu jakýchkoli sborů a úřadů správních nebo sborů zákonodárných. Vláda však jest povinna zamýšlené sloučení, rozloučení nebo změnu hranic uveřejniti po dobu osmí dnů vyhláškou v zúčastněných osadách a obcích. V dalších osmi dnech má každý právo podati připomínky u ministerstva vnitra, o nichž se rozhodne současně s rozhodnutím ve věci samé.
Při rozlučování obcí budiž dbáno toho, aby obce nově vznikající byly hospodářsky tak zajištěny, aby mohly plniti úkoly veřejné správy. Rozloučení může býti povoleno jen tehdy, když s ním projeví souhlas zemský správní výbor (zemský výbor, zemská správní komise) ve lhůtě 4 měsíců; lhůta tato může býti o další 2 měsíce prodloužena.
Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus bude stanoveno vládním nařízením, kterým orgánům sluší poskytnouti příležitost vyjádřiti se podle předchozího odstavce.
§ 2.
Vláda se zmocňuje, aby, měníc podle § 1 hranice zemské, upravila nařízením místní platnost římských i zemských zákonu v dotčených územích dosud platných.
§ 3.
Ministr vnitra se zmocňuje, aby v případech, kde jde o sloučení obcí a podle výsledku šetření jeví se to potřebným nebo účelným, před provedením sloučení rozpustil obecní zastupitelstvo a jmenoval správní komisi pro celé území, které se má sloučiti v jednu obec. Za těchže podmínek může ministr vnitra jmenovati správní komise pro částí obce, která se má rozloučiti. Komise tyto převezmou ihned správu dotčených území a vykonají přípravy ku provedení voleb obecních v každé nové obci, sloučením neb rozloučením utvořené. V takových případech budiž učiněno opatření, aby volby do tří měsíců byly rozepsány.
§ 4.
Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí s konečnou platností rozhodl o majetkovém vyrovnání mezi zeměmi v případech sloučení, rozloučení nebo změny hranic okresů a obcí, kde jde současně o změnu hranic. mezi dosavadními zeměmi a kde zúčastněné zemské správní výbory (zemské výbory, zemské správní komise) se nedohodnou.
§ 5.
Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí v případech slučování; rozlučování nebo změny hranic povoloval dočasné vybírání obecních, okresních, župních a zemských přirážek a dávek nestejnou výší v jednotlivých částech, kde též dosud byly vybírány nestejnou výší.
Tato pravomoc může býti přenesena na úřady, které jsou podle všeobecných ustanovení příslušný povolovati vybírání těchto přirážek a dávek.
§ 6.
Pokud jde o podmínky práva volebního nebo volitelnosti jakož i o zápis do stálých voličských seznamů, sčítá se souvislý nepřetržitý pobyt v jednotlivých obcích, které se sloučiti mají, jako by šlo o pobyt v obci jediné.
§ 7.
Zmocnění daná tímto zákonem vztahují se též na města s vlastním statutem, na města s regulovaným magistrátem a na města s právem municipálním.
§ 8.
Ministr vnitra muže výkon práv, jež mu příslušejí podle tohoto zákona, svěřiti ministru zplnomocněnému pro správu Slovenska.
§ 9.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zároveň pozbývá platnosti zákon ze dne 27. května 1919, č. 295 Sb. z. a n. a zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 285 Sb. z. a n. Ustanovení § 1 zákona ze dne 22. března 1920, č. 210 Sb. z. a n. nejsou tímto zákonem dotčena.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministru vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.
Resoluce:
Vládě se ukládá, aby správní komise obcí, okresů neb zemí sestavovala podle výsledků posledních voleb, provedených v té které obcí (pokud se týče okresů neb zemí) na základe všeobecného, poměrného volebního práva a aby k tomu cíli vyžádala si u organisací politických stran obce (pokud se tyče okresu neb země) návrhy, z nichž má jmenovati členy připadající určité straně.
V Praze dne 3. března 1921.
Předseda:
Dr. Dolanský, v. r.
Zpravodaj: