Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

1736.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .......................................................... 1921,

jímž se povoluje státní příspěvek na provedení zjišťovacích a opravných prací nouzových na moravských vodotocích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ku provedení zajišťovacích a opravných prací na moravských vodotocích, jichž nutná potřeba byla způsobena živelní pohromou v červenci 1919, povoluje. se ze státních peněz potřebná částka až do krajní výše 7,000.000 Kč. Tato částka bude preliminována, v rozpočtech ministerstva zemědělství v roce 1922 a 1923, pokud to, bude nutno, i v roce 1924. Potřebnou částku na provádění těchto prací v roce 1921 vyplatí ministerstvo zemědělství prozatím zálohou ze státního melioračního fondu, jemuž bude tato částka dodatečně nahražena.

Podrobný přehled navržených prací, jež sestávají z prací úpravních a zahrazovacích, uveden jest v přiloženém seznamu č. 1 a č. 2.

Ministerstvo zemědělství se zmocňuje, aby podle účelnosti neb potřeby předsevzalo v dohodě se zemským výborem moravským změny v programu navržených prací.

§ 2.

Z povolené celkové částky bude na jednotlivé práce úpravní (seznam č. 1) poskytnut státní příspěvek ve výši 75% a na práce v seznamu č. 2 uvedené ve výši 85% skutečného, příspěvky zájemníků nekrytého nákladu.

Zbytek nákladu příspěvky zájemníků nekrytého, t. j. 25% při pracích úpravních a 15% při pracích zahrazovacích, uhradí mor. zemský výbor.

§ 3.

Práce vypočtené v seznamu č. 1 provede mor. zemský výbor svým stavebním úřadem, práce uvedené v seznamu č. 2 lesnicko technické oddělení pro hrazení bystřin v Brně.

§ 4.

Státní příspěvek ve výši v § 2 uvedené. vyplatí se postupem stavby podle prokázaných stavebních nákladů.

§ 5.

Provedení tohoto zákona, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ukládá se ministru zemědělství.

Důvodová zpráva.

Následkem prudkých a vydatných dešťů měnících se místy v průtrže mračen zaplaveny byly ve dnech 7.—9. července 1919 četné kraje moravského Valašska a Slovácka levostrannými přítoky řeky Moravy. S rozsáhlých horských úbočí řítící se vody vytvořily zátopy v údolích a snášely množství vod a nánosů do Bečvy a Moravy.

Ministerstvu zemědělství docházely bezprostředně zprávy o zátopách a škodách jimi způsobených. Tak zvláště; z Nového Hrozenkova o rozvodnění bystřiny Stanovnice; z Velkých Karlovic o rozvodnění Bečvy, z Ústí u Vsetína o rozvodnění Senice. Moravská zemědělská rada podala zprávu o velikých škodách hospodářských na Valašsku, povstalých rozvodněním Bečvy a jejích přítoků.

Pod dojmem těchto zpráv přikročila vláda bezprostředně ku zjištění škod a ku pomocné akci. Na základě referátu pana ministra veřejných prací a životních pohromách na Moravě, povolila ministerská rada již dne 14. července 1919 jako prozatímní příspěvek státní na opravné práce na Moravě Částku 2,000.000 Kč a nařídila svolati poradu zástupců zúčastněných ministerstev, zemského výboru moravského a zemské politické správy do Brna, za účelem sjednání jednotného postupu a bližších modalit nouzové akce.

Zprávy o povodňových škodách vedly k novému usnesení ministerské rady dne 22. července 1919, kterým povolena byla ministerstvu vnitra mimořádná dotace 4,000,000 Kč na provedení nouzové akce pro obyvatelstvo v Čechách, na Moravě a na Slovensku, povodněmi stížené. Resolucí Národního shromáždění přijatou v 69. schůzi dne 24. července 1919 byla vláda vyzvána, aby na nouzové práce, zřízení zničených staveb, úpravu pozemků, opatření potravin a krmiv v krajích postižených, věnovala zatímně obnos až do 10,000.000 Kč, a použití potřebných úvěrů k účelům naznačeným upravila zvláštním zákonem, jakmile budou vyšetřeny Veškeré škody povodní způsobené.

Porada zástupců zúčastněných ministerstev se zástupci mor. zemského výboru a zemské politické správy, odbývaná dne 24. července 1919 v Brně, rozdělila pomocnou akci ve 3 oddíly podle působnosti zúčastněných ministerstev:

1. Ministerstvu vnitra přidělena byla péče o poskytnutí první pomoci postiženým obyvatelům, jmenovitě o jich ubytovaní, opatření potravin, šatstva, prádla, domácího nářadí, píce pro dobytek, nářadí hospodářského, strojů a nástrojů živnostenských, jakož i o opravu a zabezpečení poškozených a znovu zřízených zničených budov obytných i hospodářských, opatření osiva.

2. Ministerstvo veřejných prací převzalo opravy komunikací a regulací prováděných s jeho součinností.

3. Ministerstvo zemědělství pak převzalo provedení opravných prací na ostatních úpravách a provedení zajišťovacích prací na katastrofou postižených vodotečích a bystřinách.

Na podkladě této brněnské porady, jakož i na základě návrhů zvláštní odborné komise již ministerstvo zemědělství vyslalo bezprostředně po povodni na Moravu, vypracován byl ministerstvem zemědělství v dohodě s mor. zemským výborem návrh na provedení nejnaléhavějších opravných a zajišťovacích prací na moravských vodotocích v celkovém rozpočtu 3,050.000 Kč 1,450.000 Kč. na práce úpravní a 1,600.000. Kč na práce zahrazovací. Návrh tento byl — jak bylo při poradě v Brně sjednáno — přípisem ministerstva zemědělství ze dne 5. srpna 1919, č. 22.046 zaslán ministerstvu vnitra a presidiu ministerské rady se žádostí, aby byl na provedení těchto nouzových prací vyhrazen ministerstvu zemědělství ze státního nouzového fondu potřebný peníz.

Dodatečným šetřením moravského zemského stavebního úřadu provedeným na základě podání poškozených obcí, bylo však prokázáno, že povodňové škody způsobené na moravských tocích, hlavně na Bečvě jsou daleko většího rozsahu, než bylo při poradě v Brně předpokládáno a že zejména byly vodními přívaly postiženy i jiné vodní toky, dosud do akce nouzové nepojaté. Rovněž na bystřinách zjištěny byly další velké škody a nutnost bezprostředních opatření ha přítocích řeky Vláry.

Okolnosti ty učinily nutným, aby akce povodňových úprav byla rozšířena, a pro to na základě návrhů moravského zemského výboru a lesnicko-technického oddělení pro hrazení bystřin v Brně, sestaven byl ministerstvem zemědělství koncem roku 1919 nový program povodňových prací, podle něhož činil náklad podle cen za září 1919 přibližně rozpočtený na práce úpravní 5,471.200 Kč a na práce zahrazovací 1,862.000 Kč.

Podle dohody při poradě v Brně sjednané, žádalo ministerstvo zemědělství přípisem ze dne 5. února 1920, č. 37074/19 pozměňujíc svůj původní návrh ze dne 5. srpna 1919, č. 22,046 ministerstvo vnitra a presidium ministerské rady, aby byl ministerstvu zemědělství na provedení těchto prací ze státního nouzového fondu vyhrazen obnos 5,226.000 Kč. Přes opětné naléhání nebyl však žádaný obnos dosud dán ministerstvu zemědělství z nouzové dotace k. disposici.

Vzhledem k tomu, že nouzová dotace pro léta 1919 a 1920 v celkové částce 12,000.000 Kč jest vyčerpána a že ministerstvo zemědělství nemá na podporu pro odčinění povodňových škod žádných zvláštních fondů, záležitost tato však stala se během doby již nejvýše naléhavou, doporučuje, ministerstvo zemědělství, aby potřebný naklad byl opatřen cestou zvláštního zákona, a to tím více, ježto ministerstvo zemědělství dalo již svým výnosem ze dne 5, února 1920, č. 37.074/19 souhlas k tomu, aby mor, zemský výbor bezprostředně započal s oněmi prácemi, jež nesnesou žádného odkladu; totéž zmocnění dáno bylo lesnicko-technickému oddělení pro hrazení bystřin v Brně. Zmocnění toto bylo nezbytné nutným, poněvadž některé zamýšlené práce mohly míti kýžený výsledek jen tehdy, byly-li provedeny bezodkladně. Potřebné peněžité prostředky na práce úpravní opatřil zatím zálohu mor. zemský výbor (tou dobou asi 3 000,000 Kč); na práce zahrazovací poskytlo ministerstvo zemědělství ze svých prostředků (z úvěrní položky ťmelioraceŤ) zálohou dosud částku 1,050,000 Kč.

Během roku 1920 nastaly v dosavadním programu prací úpravních další změny a to zejména v tom směru, že některé méně naléhavé práce mohly býti vypuštěny a nahrazeny potřebnějšími, rovněž touto živelní katastrofou vyvolanými. Na základě těchto, mor. zemským výborem navržených změn, pozměněn byl částečně program prací úpravních tak, jak jest v připojeném seznamu č. 1 definitivně sestaven. Podle tohoto seznamu, v němž jest také náklad již dnešním pracovním poměrům přizpůsoben, bude pravděpodobný celkový náklad na práce úpravní činiti okrouhle 8,432.000 Kč.

K částečné úhradě celkového tohoto nákladu přispějí zájemníci částkou okrouhle 780.000 Kč, takže zbytek per 7,652.000 Kč dlužno krýti z veřejných nouzových prostředků. Mor. zemský výbor usnesl se přispěli na provedení úpravních prací 25% a jest. podle jeho sdělení vyloučeno, aby země přispěla k odčinění povodňových škod větším procentem, a to hlavně z toho důvodu, že nemá možnosti zjednati si nových, vydatnějších zdrojů příjmových. Vzhledem k tomu jest nutno, aby stát převzal 75% celkového nákladu příspěvky zájemníků nekrytého, takže by při tomto klíči obnášel příspěvek státu na provedení úpravních prací 75% z částky 7,652.000 Kč t. j. 5,739.000 Kč. Největší položka nákladu na práce úpravní připadá na opravy škod způsobených na již provedených aneb prováděných regulačních pracích na Bečvě, o jichž všestranné nutnosti a účelnosti se zástupce ministerstva zemědělství přesvědčil při pojíždce po Bečvě, vykonané nedlouho po vodní katastrofě.

Program navržených prací zahrazovacích obsažen jest v připojeném seznamu č. 2 a bude podle něho činiti náklad přizpůsobený již dnešním poměrům pravděpodobně asi 2,793.000 Kč. K částečné úhradě nákladů na práce zahrazovací usnesl se mor. zemský výbor přispěti pouze 15% a ježto tu nelze očekávati značnějších příspěvků se strany zájemníků, ani z důvodů shora uvedených zvýšení zemského příspěvku, obnášel by státní příspěvek na provedení prací zahrazovacích 85% z nákladu 2,793.000 Kč, t. j. 2,374.000 Kč.

Následkem toho lze očekávati, že podle percentuelní výše v § 2 osnovy uvedené dosáhne úhrnný státní příspěvek výše 8,113.000 Kč.

Vzhledem k tomu, že ministerstvem zemědělství vyplacen byl — jak výše uvedeno — již zálohou obnos 1,050,000 Kč, navrhuje se v § 1 osnovy přes očekávatelny celkový náklad 8,113.000 Kč povolení potřebné částky do krajní výše pouze 7,000.000 Kč.

Ježto během provádění prací může z důvodů účelnosti neb potřeby nastati nutnost jednotlivých přesunů navržených prací, zmocňuje se v § 1, 3. odst. osnovy ministerstvo zemědělství, aby v dohodě se zemským výborem moravským mohlo provésti případné změny v rámci povoleného úvěru. Zmocnění toto týká se ovšem jen jednotlivých případů a bude ho zcela výminečné použito. O udržování provedených prací — pokud se nejedná o práce na regulacích neb zahrážkách již provedených neb prováděných, jichž udržování jest zákonitě neb i jinak zajištěno — bude postaráno zúčastněnými zájemníky (obcemi neb soukromými interesenty).

Ve směru formálním se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena; zároveň se projevuje přání, aby osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a rozpočtovému a po schválení touto sněmovnou v senátě výboru národohospodářskému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší vzhledem k naléhavosti věci.

V Praze dne 12. února 1921.

Ministr zemědělství:

Dr. Brdlík, v. r.

Seznam číslo 1.

Přehled prací úpravních.

Seznam číslo 2.

Přehled prací zahrazovacích.