Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1703.
Návrh
poslance Václava Sladkého, Landové-Štychové, Pechmanové a společníka
na doplnění článku XV. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. zák. a nař.
Národní shromáždění republiky Československé račiž se usnésti na tomto zákoně:
Zákon
ze dne ............................................................ 1921,
jímž se doplňuje čl. IV. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. zák. a nař.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Uchazečům o místa definitivně systemisovaná na měšťanských (občanských) školách připočítává se k vlastnímu služebnímu stáří, t. j. k veškeré službě do výměry započítatelné, ještě jednoduše též doba ztrávená ve školní službě po vykonané zkoušce pro školy měšťanské (občanské).
§ 2.
Ředitelem (ředitelkou) školy měšťanské (občanské) může býti ustanovena pouze osoba, která se kromě příslušné odborné zkoušky učitelské pro měšťanské (občanské) školy vykáže, že působila alespoň 6 let (šest) jako odborný učitel nebo učitelka na škole měšťanské (občanské), vyjmouc případy, že takových uchazečů není.
§ 3.
Zákon tento nabývá platnosti dnem prohlášení a toho dne pozbývají platnosti ustanovení těch zákonů a nařízení, jež jsou s ním v odporu.
V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán výboru kulturnímu.
Odůvodnění:
Velkou nespokojenost a roztrpčenost učitelstva vyvolává způsob obsazování míst učitelských.
§ 11. zemského zákona ze dne 19. prosince 1875, č. 86 dával členům okresních školních rad právo, aby ze žadatelů presentovali toho, kdo se jim zdá býti nejzpůsobilejším. Aby této libovůli v obsazování byl učiněn konec, smluvilo se veškeré učitelstvo národních škol, tedy učitelstvo obecných i měšťanských (občanských) škol v Ú. R. sdružené a vypracovalo roku 1911 obsazovací zásady ty jež v roce 1902 schválila čtvrtá zemská (úřední) porada učitelská v Čechách a roku loňského i nynější ústřední organisace všeho učitelstva československého Československá Obec Učitelská.
Úsilí učitelstva po řady let nevedlo k žádoucímu výsledku. Teprve zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. zák. a nař., kterým se přechodně upravují právní svazky učitelstva na veřejných školách obecných a měšťanských (občanských) a původním nařízením ministerstva školství a národní osvěty ke článku IV. jmenovaného zákona ze dne 31. prosince 1920, č. 40.897/1920 byly pro obsazování míst učitelských na školách národních stanoveny pevné směrnice, totiž: služební stáří a kvalifikace uchazečova.
Dotyčný zákon i průvodní nařízení k jeho IV. článku nepřihlíží však k oprávněným požadavkům učitelstva měšťanských (občanských) škol, k požadavkům, jež přijal nejen Říšský svaz učitelstva měšťanských škol republiky Československé, ale jak výše podotknuto i dřívější Ú. R. a nynější Československá Obec Učitelská a obě zemské organisace učitelstva měšťanských škol v Čechách i na Moravě, totiž k době od vykonání odborné zkoušky pro měšťanské školy, kdy učitel nabyl formální způsobilosti, aby mohl býti ustanoven na měšťanské škole.
Článkem IV. zákona ze dne 9. dubna 1920 je učitelstvu měšťanských (občanských) škol značně poškozeno, obzvláště učitelstvo zatímní. Staří zatímní odborní učitelé (v Praze i 50letí, s praxí na měšťanských (občanských) školách i 25tiletou) budou stále v nebezpečí, že při definitivním obsazování bude místo uděleno třeba o půl roku staršímu žadateli, který před rokem třeba vykonal zkoušku odbornou a dosud na měšťanské (občanské) škole vůbec ani neučil.
§ 182. řádu školského a vyučovacího zaručoval přednost tomu, kdo má dále odbornou zkoušku a může se vykázati potřebnou praxí. Ale článek IV. přihlíží pouze k celkové službě vůbec, bez ohledu, kdy kdo vykonal odbornou zkoušku, aneb učil-li na měšťanské škole vůbec. Analogie nenalezneme u žádného jiného stavu.
Na škodu měšťanských (občanských) škol jest, jsou-li za ředitele ustanovovány osoby, mající jen nepatrnou praxi na měšťanské (občanské) škole, aneb vůbec bez praxe, jak stalo se několikráte v poslední době. Průvodní nařízení k řádu školskému a vyučovacímu nařizovalo, aby se u ředitelů přihlíželo k delšímu působení na měšťanské škole a i to dle článku IV. uvedeného zákona odpadá, ježto postačí i tříletá doba. působení, jež k důkladnému poznání měšťanských (občanských) škol nijak nepostačí.
Přirozeným důsledkem tohoto zákona bude, že u mladších učitelů poklesne snaha vykonati co nejdříve odbornou zkoušku pro měšťanské (občanské) školy. V brzku nastane citelný nedostatek zkoušených učitelů měšťanských (občanských) škol, který dnes již jeví se měrou povážlivou. Tím též jest vážně ohrožena existence měšťanských škol, těchto ťstředních škol naši chudinyŤ.
Závadám těmto může býti odpomoženo pouze zvláštním zákonem tuto navrženým.
V Praze dne 1. března 1921.
Sladký, Landová-Štychová, Pechmanová,
Hrušovský, Hrizbyl, Stříbrný, Langr, Netolický, Trnobranský, Dr. Uhlíř, Dr. Franke, Draxl, Pelikán, Špatný, Dr. Bartošek, Dr. Vrbenský, Drobný, Tučný, Zeminová, Slavíček, Laube.