Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1700.
Návrh
dra Matouška, Maška, Bergmana, Zavřela a druhů
na vydání zákona o zařadění těch, kdo pro krádež a loupež byli trestáni, do trestních pracovních oddílů.
Zákon
ze dne ......................................................... 1921
o zařadění těch, kdo pro krádež a loupež byli trestáni, do trestních pracovních oddílů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
1. Při odsouzení pro zločin krádeže podle § 171 a násl. nebo pro zločin loupeže podle § 190 trestního zákona z 27. května 1852, č. 117 ř. z., může soudce vedle trestů uvedených v § 178 a násl. trestního zákona uznati ve výroku o trestu též zařadění do trestního pracovního oddílu.
2. Zařadění budiž vysloveno obligatorně tenkráte, když odsouzený byl pro zločin krádeže nebo loupeže anebo dvakráte pro přestupek krádeže již trestán.
3. V obou případech jest potřebí, aby šlo o takového obžalovaného, který nehledí si řádného zaměstnání nebo práci nehledá,. nebo nabídnutou práci nebo zaměstnání odmítl.
4. Zařadění do trestního pracovního oddílu vysloví soud nejméně, na dobu jednoho měsíce, nejdéle na dobu jednoho roku. Při tom rovná se jeden týden šesti pracovním dnům.
5. Zařadění do trestního pracovního oddílu může soud uznati všude tam, kde má právo a důvod vysloviti, že může býti odsouzený po přestálém trestu dán do donucovací pracovny nebo polepšovny.
6. Proti výrokům soudu podle předcházejících odstavců lze užíti oprávněného prostředku jako proti výroku o trestu.
§ 2.
O organisaci trestních pracovních, oddílů a o provádění prací v nich platí ustanovení §§ 2.—8. zákona o trestních pracovních oddílech při trestných činech pro válečnou lichvu a podloudný vývoz ze dne ....... 1921 č. Sb. z. a n.
§ 3.
Vysloví-li soud zařadění do trestního pracovního oddílu lze odložiti trest na svobodě, nebo trest zařadění do trestního pracovního oddílu jen, jde-li o chorobu duševní, neb takovou těžkou chorobu, pro kterou by výkon trestu ohrožoval život. Ustanovení trestních řádů o odkladu trestu při nakažlivé chorobě nebo těhotenství, zůstávají nedotčena.
Přerušení lze povoliti jen pro smrtelné onemocnění neb úmrtí manžele, rodičů, neb dětí, a to nejdéle na tři dny.
§ 4.
Ustanovení tohoto zákona vztahují se obdobně na osoby odsouzené soudy vojenskými. Ministr Národní obrany se zmocňuje, aby stanovil odchylky v organisaci trestních oddílů pracovních, podmíněné organisaci vojenskou.
§ 5.
Zákon tento nabude účinnosti čtrnáctý den po vyhlášení. Provedení jeho ukládá se ministrům spravedlnosti a národní obrany.
Důvodová zpráva.
V dnešních neurovnaných poměrech politických i hospodářských množí se stále více a více zvláštní druh lidí, kteří využívají více a více hospodářských nepokojů, třídních bojů k tomu, aby ne z důvodu politických, ale z důvodů jen zištných útočili na soukromý majetek řádných občanů. Trestní sklon těchto lidí podporují ve veřejnosti často hlásané theorie, že krádež je jen svépomocné vyvlastnění. Střízlivé a vědecky založené pravdy hlásané nedávno zemřelým profesorem trestního práva Drem Prušákem, že krádež a loupež jsou zločiny nejantisociálnější a že právě v době neurovnaných hospodářských a politických poměrů mají být nejbedlivěji sledovány, zapadají ve víru nejradikálnějších hesel a v paušálním obviňování, že každé vlastnictví je krádež.
Lidé práce se štítící hledí zneužít těchto neurovnaných poměrů a místo aby se věnovali řádné výdělečné práci — které dnes tolik je potřebí — v krádeži a loupeži hledají svou obživu.
V městech byli jsme svědky loupení krámů a skladů, na venku shlukují se celé tlupy škůdců, tlupy tyto jsou organisovány, mají spojení v různých vesnicích, vzájemně se podporují a organisovaně využívají nepokojů politických k tomu, aby venkovský náš lid a to často i ten méně majetný, rolníky, domkáře, úředníky, šafáře olupovali, ba i tělesně týrali.
Všechny důvody, jež vedly vládu k tomu, aby pro odsouzené lichváře zřídil trestní pracovní oddíly, nutí navrhovatele, aby i pro tyto škůdce použil zařízených již trestních oddílů.
K těmto důvodům připojuje ještě další:
Dnes má soudce v určitých případech právo vyslovit, že obviněný po vystálém trestu může být dán do pracovny donucovací. Výzva ta má však pravidelně cenu pouze theoretickou, poněvadž v pracovně donucovací není dost místa. Poněvadž trestní pracovní oddíly lze pokládat za obdobné zřízení pracovního donucování, je zcela přirozeno, že těchto oddílů pracovních může se šíře využít; než jen při lichvářích. Ty důvody vedly navrhovatele k podání tohoto návrhu.
Ve formálním směru budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu, který nechť přikáže návrh výboru právnímu a sociálně-politickému.
V Praze dne 1. března 1921.
Dr. Matoušek, Mašek, Bergman, Zavřel,
Dr. Lukavský, Dr. Rašín, Dr. Kramář, Votruba, Veverka, Dr. Stránský Jar., Inž Bečka, Modráček, Hudec, V. Dyk, Dr. Hajn, Jar. Špaček, Purkyňová, Petrovický, G. Navrátil, J. V. Stejskal, Inž. L. Novák.