Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1698.
Zpráva
I. zahraničního výboru,
II. rozpočtového výboru
o nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. května 1920
o přihlašování, vyšetřování a soupisu válečných škod podle mírových smluv (ve Sbírce zákonův a nařízení č. 366).
I.
Nařízení vlády ze dne 21. května 1920 opírající se o VIII. část mírových smluv, republiky, (kterážto část jest jak v míru versaillském s Německem, tak v míru st. germainském s Rakouskem i v míru trianonském s Maďarskem), platí pro státní příslušníky Československé republiky a pro škody, jež jim byly způsobeny Německem, Rakouskem, Maďarskem nebo jejich spojenci; způsob škod těch se v nařízení podrobněji vypočítává, stejně jako i místa, kde mohly býti spáchány; naproti mírovým smlouvám připojen na dotyčném místě (§ 1, 6) na podnět ministerstva zahraničního doplněk: — obou válčících stran, doplněk tedy velice podstatný.
Účelem nařízení jest sebrati materiál pro reparační komsi; krátkou lhůtou pro přihlášky — nařízení bylo vydáno dne 21. května 1920 a lhůta se končí již dnem 30. června 1920 — odůvodňuje vláda tím, že dlužno prý co nejdříve předložiti reparační komisi řádný soupis všech škod. Pro vnitřní vyřizování ohlášených škod a nároků na ně a na pořízení soupisu ovšem povolena lhůta delší — poslední instance ministerstvo zahraničí má od druhých úřadů dostati materiál nejdéle do 15. prosince.
Nařízení souvisí i se zákonem o úhradě. škod obětem politické persekuce za války (č. 333 ve Sb. z. an.) a důvodová zpráva vládní dokonce se dovolává jeho § 3 jako zákonného podkladu pro své nařízení; viděti z toho, že celá záležitost jest dosti složitá a že by zahraniční výbor měl mít před sebou více nežli pouhé vládní nařízení a důvodovou zprávu; na prvém místě by potřeboval oněch dalších nařízení, jež ohlašuje důvodová zpráva, pokud ovšem byla opravdu vydána.
Zahraniční výbor projednávaje tuto věc měl dobře na mysli, že pod ochranu vládního nařízení nejsou pojati všichni poškození příslušníci naší republiky, specielně ne ti, kdož byli poškozeni v Rusku za války i za vnitřních revolučních událostí; tento nedostatek sotva jest zaviněn opomenutím vlády, jako spíše přesným zněním mírových smluv a zvláštností situace, ve které se ocitají především po stránce právní poškození příslušníci našeho státu v Rusku. Zahraniční výbor navrhuje proto Národnímu shromáždění zvláštní
resoluci:
Národní shromáždění ukládá vládě, aby analogicky podle svého nařízení ze dne 21. května 1920 vyšetřila i otázku poškozených příslušníků našeho státu v Rusku a učinila v jejích zájmu potřebná opatření.
Zahraniční výbor navrhuje dále:
Národní shromáždění schvaluje nařízení vládní ze dne 21. května 1920 ve Sbírce zákonův a nařízení č. 366.
V Praze dne 13. prosince 1920.
Ant. Němec, v. r.,
předseda.
Dr. Ant. Hajn, v. r.,
zpravodaj.
II.
Rozpočtový výbor zaměstnává se tímto předmětem po dvakráte. Po prvé dne 12. prosince 1920, po druhé díle 1. března 1921 a připojuje se ku resoluci zahraničního výboru, v níž se žádá, aby vláda analogicky v duchu nařízení vyšetřila i otázku poškozených příslušníků našeho státu v Rusku a učinila v jejich zájmu potřebná opatření. Tedy i toto druhé usnesení rozpočtového výboru děje se bez právních nároků na náhradu státu a není z tohoto důvodu námitek proti schválení resoluce zahraničního výboru, co zatím usnesení prvé z prosince ukládalo vládě, aby v duchu § 12 nařízení provedla soupis škod.
V Praze dne 1. března 1921.
Bradáč Bohumír, v. r.,
předseda.
František Buříval, v. r.,