Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1694.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Dra Hanreicha, Schälzkyho, Dra Keibla, Dra Kafky a druhů
o jazykové praxi západoslezských soudů (tisk 1163).
Provedení jazykového zákona setkalo se se značnými obtížemi, neboť valná část justičních zaměstnanců nebyla a není dosud do té míry mocna státního jazyka, aby mohla předpisům zákona vyhověti. Justiční správa jest proto často nucena, počínati si v tom směru shovívavě a pečovati o to, aby ve věci zvolna byla zjednávána náprava. S druhé strany však jest její povinností, aby v případech, kde předpisů zákonných lze podle poměrů zachovávati, netrpěla renitentního chování podřízených orgánů, a všemi prostředky zasadila se o to, aby ustanovení jazykového zákona bylo uposlechnuto.
Povinnost uložená výnosem moravskoslezského vrchního zemského soudu z 9. listopadu 1920, č. Pres. 23723/17 S 20, okresnímu soudu v Krnově, jest pouze nepatrným zlomkem toho, čeho jest možno a dlužno na tomto okresním soudu požadovati podle jasných ustanovení zákona z 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n.
Výnos tento, jemuž interpelace vytýká přímo nezákonnost, předpisuje pouze, aby zprávy nadřízeným úřadům a přípisy ostatním soudům a státním úřadům republiky byly vyhotovovány v jazyku československém. Nařízení to odpovídá nesporně §u 1 jazykového zákona. Výjimky, jež § 2 jazykového zákona stanoví ve prospěch jazyka menšiny, týkají se pouze styku se stranami, nikoliv však vnitřního styku úředního.
Ježto pak u okresního soudu v Krnově poměry personální jsou takové, že agenda ve výnose uvedená dá se obstarati jazykem státním, bylo by skutečně nemístné, kdyby ještě nyní mělo se jíti ve shovívavosti dále než kolik káže nejvyšší nutnost a ohled na přetíženost soudu.
Nelze připustiti, aby nadřízené stolice byly zatěžovány stálými stížnostmi jiných soudů a úřadů republiky, v nichž se poukazuje k tomu, že pro okresní, soud v Krnově nařízení jazykového zákona jako by neexistovala.
Netřeba se obávati, že by tím, co předepsáno ve shora uvedeném výnosu moravsko-slezského vrchního zemského soudu, přirostla soudu zbytečná práce zpětným překládáním do němčiny. Půjde převážně o věci čistě vnitřního úřadování, jež nesouvisí s ostatní, třebas většinou německou, agendou okresního soudili v Krnově do té míry, aby bylo třeba pro zúčastněné strany též překladu do jazyka německého.
Předsednictvu moravsko-slezského vrchního zemského soudu nelze vytýkati, že by svým výnosem porušovalo jazykový zákon, který stanoví, že zevrubnější provedení stane se nařízením státní moci výkonné. Podle § 7 zákona o jazykových zásadách mají dohlédací státní orgány vyříditi spory o užití jazyka a jsou tedy i oprávněny samy sebou dohledati na úřadování jazykově správné.
Z uvedeného patrno, že nemám příčiny, abych — jak v interpelaci se navrhuje — nařídil předsednictvu vrchního zemského soudu v Brně odvolati výnos, jenž jest v úplné shodě s platnými předpisy.
V Praze dne 31. ledna 1921.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Popelka, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1694.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation der Abgeordneten Dr. Hanreich, Schälzky, Dr. Keibl, Dr. Kafka und Genossen
wegen des Sprachengebrauches bei den westschlesischen Gerichten. (Druck, 1163.)
Die Durchführung des Sprachengesetzes ist auf bedeutende Schwierigkeiten gestoßen, denn ein. großer Teil der Justizbeamten war und ist noch nicht der Staatssprache in dem Maße mächtig, um den Vorschriften des Gesetzes entsprechen zu können. Die Justizverwaltung ist daher heute genötigt, in dieser Richtung mit Nachsicht vorzugehen und dafür zu sorgen, daß in dieser Sache nach und nach Abhilfe getroffen werde. Andererseits ist es ihre Pflicht, in Fällen, wo die Beobachtung der gesetzlichen Vorschriften nach den vorliegenden Verhältnissen möglich ist, ein renitentes Verhalten der untergeordneten Organe nicht zu dulden und mit allen Mitteln dahin zu wirken, daß die Bestimmungen des Sprachengesetzes befolgt werden.
Die durch den Erlaß des mährisch-schlesischen Oberlandesgerichtes vom 9. November 1920, Zl. Präs. 23723/17 S 20 dem Bezirksgericht in Jägerndorf auferlegte Verpflichtung ist nur ein unbedeutender Bruchteil dessen, was nottut und von diesem Bezirksgericht nach den klaren Bestimmungen des Gesetzes vom 29. Feber 1920, Nr. 122 Slg. d. G. u. Vdg. verlangt. werden muß.
Dieser Erlaß, dem in der Interpellation geradezu Ungesetzlichkeit vorgeworfen wird, schreibt nur vor, daß die Berichte an die übergeordneten Behörden und die Zuschriften an die übrigen Gerichte und staatlichen Ämter der Republik in čechoslovakischer Sprache auszufertigen sind. Diese Verfügung entspricht unzweifelhaft dem § 1 des Sprachengesetzes. Die Ausnahmen, welche der § 2 des Sprachengesetzes zugunsten der Sprache der Minderheit festsetzt, beziehen sich nur auf den Verkehr mit den Parteien, nicht aber auf den internen amtlichen. Verkehr.
Da beim Bezirksgerichte in Jägerndorf die Personalverhältnisse derartige sind, daß die im Erlaß angeführte Agenda in der Staatssprache besorgt werden kann, wäre es tatsächlich nicht am Platze, auch jetzt noch in der Nachsicht weiterzugehen, als es durch die dringende Notwendigkeit und durch die Rücksicht auf die Überlastung des Gerichtes geboten erscheint.
Man muß nicht fürchten, daß durch die mit überwähnten Erlaß des mährisch-schlesischen Oberlandesgerichtes ergangene Verfügung dem. Gerichte überflüssige Arbeit durch die Rückübersetzung ins Deutsche erwachsen würde. Es handelt sich überwiegend um eine Sache der rein internen Amtierung, die nicht mit der übrigen, sei es auch größtenteils deutschen Agenda des Bezirksgerichtes in Jägerndorf in solchem Zusammenhang steht, daß auch für die beteiligten Parteien eine Übersetzung in die deutsche Sprachenötig wäre.
Gegen das Präsidium des mährisch-schlesischen Oberlandesgerichtes kann der Vorwurf nicht erhoben, werden, daß es durch seinen Erlaß das Sprachengesetz verletzt hätte, welches bestimmt, daß die genauere Durchführung durch Verordnung der staatlichen Vollzugsgewalt geregelt werden wird. Nach § 7 des Gesetzes über die Grundsätze des Sprachenrechtes haben die staatlichen Aufsichtsorgane die Differenzen wegen der Anwendung der Sprache auszutragen und sind daher auch selbst berechtigt, auf die sprachlich richtige Amtierung zu sehen.
Aus dem angeführten ist ersichtlich, daß ich keinen Anlaß habe, das Oberlandesgerichtspräsidium in Brünn — wie es in der Interpellation beantragt wird — zu beauftragen, den Erlaß zurückzuziehen, der in vollem Einklang mit den geltenden Vorschriften ist.
Prag, am 31. Jänner 1921.
Der Justizminister: