Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1679.
Interpelace
poslance R. Bergmana, Františka Maška, Frant. Zavřela a druhů
ministrovi zemědělství
o zřizování závazných veřejnoprávních zemědělských zastupitelstev.
Ochrana zájmů zemědělské výroby a hospodářského průmyslu je posaváde svěřena zvláštním samosprávným komorám, zvaným zemědělskými radami, které spočívají v Čechách na zemském zákoně ze dne 20. března 1891 č. 20 z. z. a na Moravě na tamějším zákoně ze dne 19. května 1897 č. 46 z. z. Dosavadní zemědělské rady ani před válkou neukázaly se býti vhodnými orgány k zastupování existenčních zájmů zemědělských, ježto jsou zbudovány na vratkém a nespolehlivém základě odborných spolku, v nichž účastenství jest jednak zcela dobrovolné, jednak naprosto nezávislé na příslušnosti ku stavu zemědělskému. Nevyhovovaly-li zemědělské rady v dosavadním svém složení požadavkům doby již před válkou, tím méně vyhovují jim po světové válce, kdy zájmy zemědělské výroby jsou vystaveny četným a vážným nebezpečím. Příčina, proč zemědělské rady nedostatečnou měrou hájily a zvelebovaly zájmy zemědělské a hospodářského průmyslu spočívá v neposlední radě i v tom, že nejsou organisovány v nižších instancích i v okresu, obcích a podobně. Těmto vytčeným vadám zemědělského zájmového zastoupení měl odpomoci říšský zákon ze dne 27. dubna 1902 č. 91 ř. z., který zřizoval závazná zájmová společenstva zemědělská. Platnosti měl však nabýti v jednotlivých zemích teprve vydáním zemského zákona. Dle uvedeného zákona mělo se pro obvod každého soudního okresu zříditi zájmové společenstvo zemědělské jako právnická osoba, jehož členy měli býti vlastnici, po případě poživatelé pozemků rolnické neb lesní kultuře věnovaných. Účelem těchto zemědělských společenstev mělo býti zlepšování mravních i hmotných poměrů zemědělců pěstováním vzájemnosti, vzájemným poučováním a podporou, udržováním a povznášením stavovského vědomí, hájení stavovských zájmů zemědělců, jakož i podporou jejich hospodářských prospěchů. Vedle okresních společenstev mělo se pro každou zemi zříditi zemské zájmové společenstvo zemědělské, které mělo nahraditi zemědělskou radu.
Byla-li před válkou živě pociťována nutnost provésti reorganisaci zemědělských rad, tím více se pociťuje po světové válce kdy jest v zájmu zemědělské výroby třeba, aby tu byla zájmová zemědělská instituce, která by mohla dostatečně působiti na zákonodárnou moc státní a na správu veřejnou, a to jak státní, tak i autonomní. Postavení pak správy veřejné na nové základy ve formě zřízení žup a nových okresů správních podle zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. jest nejvhodnější příležitostí k úplně novému budování zájmových zemědělských zastupitelstev v okresích a župách, která by byla pod kontrolou a vedením říšského zájmového zemědělského zastupitelstva. Touto decentralisací by se umožnilo i zemědělským zastupitelstvům vykonávati vliv na hospodářskou a správní působnost župního zastupitelstva, župního a okresního výboru. Význam pak zemědělské výroby pro celý stát toho vyžaduje, aby k reorganisaci zájmového zastoupení zemědělského bylo co nejdříve přikročeno, ježto zemědělské rady v dnešním složení požadavkům doby více nemohou vyhovovati.
V důsledku toho táží se podepsaní:
1. Zda pan ministr zemědělství zamýšlí postaviti zájmové zastoupení zemědělců na základ decentralisační a je vybudovati i v okresích a župách?
2. Zda pan ministr zemědělství chce zříditi zájmové zastoupení zemědělců jako závaznou zemědělskou organisací?
V Praze dne března 1921.
Bergman, Mašek, Zavřel,
Dr. Lukavský, Dr. Stránský, Dr. Rašín, Votruba, Špaček, G. Navrátil, Purkyňová, Petrovický, inž. L. Novák, Dr. Matoušek, Dr. Hajn, Dyk, inž. Bečka, Stejskal, Modráček, Hudec, Veverka, Dr. Kramář.