Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

1677.

Návrh

poslance Kleina a soudruhů,

aby byl vydán zákon o právních poměrech obchodních jednatelů.

ZÁKON

ze dne ...................................................... 1921

o právních poměrech obchodních jednatelů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pojem obchodního jednatele.

§ 1.

Obchodním jednatelem jest, kdo byl trvale pověřen podnikatelem, aby jeho jménem a na jeho účet zprostředkoval anebo uzavíral obchody a vůbec obchodoval předměty movitými, zprostředkoval práce a práva.

Způsob a rozsah činnosti jednatelství.

§ 2.

Ustanovení obchodním jednatelem obsahuje pouze příkaz ku zprostředkování obchodů; v tom jest zahrnuto zejména: příkaz nabízeti předměty obchodního podniku podnikatelova ke koupi, předkládati koupěchtivým vzorky zboží, návrhy smluv, sdělovati ceny zboží a cenové rozpočty, a přijímati od nich zakázky na zboží a návrhy obchodních uzávěrek.

Obchodní jednatel může jménem podnikatele a na jeho účet uzavírati obchody jen tehdy, byl-li jím k tomu výslovně zmocněn.

§ 3.

Obchodní jednatel, jednaje za podnikatele, jest povinen trvale dbáti jeho zájmů. Zejména jest povinen podávati podnikateli potřebné zprávy a zpraviti ho ihned o každém za něho ujednaném obchodě. Obchodní jednatel ručí za zavinění jiných osob, jichž při své činnosti používá.

§ 4.

Přijímati platy (inkaso) pro podnikatele obchodní jednatel není oprávněn bez zvláštní plné moci.

Zní-li plná moc na přijímání platů, jest obchodní jednatel zplnomocněn přijímati pouze hotovosti nebo platy ujednané mezi podnikatelem a zákazníkem.

Plná moc zpravidla neobsahuje však práva měniti platebních podmínek při uzávěrce obchodu ujednaných, ani sjednávati narovnání, poskytovati slev a přijímati opožděné nebo předčasné platy.

§ 5.

A. Oznámení o vadách zboží, prohlášení, že zboží se dává k disposici a jiná prohlášení, kterými zákazník svá práva uplatňuje, mohou býti také učiněna obchodnímu jednateli.

B. Není-li obchodní jednatel přítomen v místě podniku zákazníkova, buďtež taková prohlášení řízena do místa pobytu obchodního jednatele.

C. Obchodní jednatel může použíti práva na zajištění stavu zboží podle článku 348 obchod. zák. podnikateli příslušejícího, avšak není oprávněn zbožím disponovati, pokud toho nevyžaduje naléhavě povaha zboží.

D. Obchodní jednatel cestující jest oprávněn přijímati platy z prodejů, jím uskutečněných, a povoliti změny platebních podmínek.

§ 6.

Ujednal-li obchodní jednatel pověřený jen zprostředkováním obchodů, v mezích prodejcích instrukcí, jemu daných obchod jménem podnikatele s osobou třetí, považuje se obchod ten za schválený podnikatelem.

Provise.

§ 7.

Není-li odchylných obchodních zvyklostí, nesmí obchodní jednatel bez svolení podnikatelova přijmouti provisi od osoby třetí, s níž pro podnikatele obchody ujednal nebo zprostředkuje.

§ 8.

A. Za každý obchod, přičiněním obchodního jednatele uskutečněný (§ 6), přísluší jemu provise.

B. Nárok na provisi vzniká ujednáním obchodu. Nebylo-li jinak ujednáno, nepřísluší obchodnímu jednateli při prodejích nárok na provisi z obnosů, jež nedošly pro platební neschopnost kupujícího.

C. Obchodnímu jednateli náleží provise i tehdy, nedošlo-li vůbec, neb jen z části k vyřízení obchodu zprostředkovaného, anebo k plnění osoby třetí, s níž obchod byl ujednán, následkem jednání podnikatelova, aniž v osobě třetího byly k tomu závažné důvody dány.

D. Pokud není jiných obchodních zvyklostí, nemůže býti provise získána pouhým označením osoby třetí.

§ 9.

Obchodnímu jednateli přísluší v pochybnostech provise také za obchody se zákazníkem jemu přikázaným, nebo jím zavedeným, které se uskutečnily bez jeho bezprostředního spolupůsobení za trvání smluvního poměru.

§ 10.

Je-li ustanoven obchodní jednatel výslovně pro určitý obvod (župu, město, zemi, říši), jako výhradní zástupce podnikatelův, přísluší jemu, nebylo-li jinak ujednáno, provise také za obchody, které byly ujednány se zákazníkem, patřícím do obvodu působnosti obchodního jednatele, bez jeho spolupůsobení za trvání smluvního poměru.

Obchodnímu jednateli přísluší zvláště také provise ze všech těch obchodů, které podnikatel uskutečnil se státními, zemskými neb městskými úřady a. ústavy všeho druhu.

§ 11.

Za obchody, které po ukončení smluvního poměru byly uskutečněny, přísluší obchodnímu jednateli provise jen tehdy, byl-li obchod jím započat a tak dalece připraven, že uzavření lze hlavně jeho činnosti přičísti. Je-li v takových případech zjištěna spolučinnost více obchodních jednatelů, rozdělí se provise v poměru činnosti skutečně vykonané mezi zúčastněné obchodní jednatele.

§ 12.

A. Znemožní-li podnikatel obchodnímu jednateli způsobem smlouvě odporujícím vydělati si provisi v ujednaném nebo podle ujednaných úmluv očekávaném rozsahu, přísluší jednateli nárok na náhradu za ušlý zisk.

B. Přistoupí-li za trvání smlouvy podnikatel k některému prodejnímu sdružení, nebo prodejnímu kartelu či podobné instituci, nebo převede-li podnik na jinou osobu právní, aniž bylo zaručeno obchodnímu jednateli vykonávání jeho činnosti v dosavadním rozsahu a bez zmenšení jeho příjmů, přísluší obchodnímu jednateli až do vypršení smlouvy nárok na zaplacení provise podle průměru jeho provisních příjmů.

§ 13.

Není-li jiného ujednání, jest vypočítati provisi podle sazeb dotyčného obchodního odvětví, obvyklých v místě podniku obchodního jednatele. Slevy, jež poskytl podnikatel osobě třetí, mohou při vyúčtování provise, není-li jiných obchodních zvyklostí, pouze tehdy býti odpočítány, byly-li ujednány při uzávěrce obchodu za součinnosti obchodního jednatele.

§ 14.

Podnikatel jest povinen nahraditi hotově obchodnímu jednateli zvláštní výlohy, jako jsou: poštovné, telegramy, telefon a výdeje za vzorková zavazadla, jež při obstarávání jednotlivých obchodů neb při péči o zájmy podnikatelovy byly nutnými, jakož i částky, které jednatel vydat na příkaz podnikatelův.

§ 15.

Provise jest splatna dnem, kdy podle smlouvy nebo zákona má nastati vyúčtování.

§ 16.

A. Není-li jiného ujednání, dlužno provisní nároky súčtovati nejdéle koncem každého kalendářního měsíce, v případě pak, že smluvní poměr byl rozvázán, bezprostředně při rozvázání tohoto poměru.

B. Obchodní jednatel má právo požadovati přiměřenou zálohu na provisi podle nároků již nabytých a na hotové výlohy. V případě, že by provisní nároky obchodního jednatele činily podstatně větší částku, než kterou jest podle konkursního řádu omezeno jeho přednostní právo, jest podnikatel povinen dáti zálohu tak, aby nároky obchodního jednatele nebyly větší než tato částka.

§ 17.

A. Obchodní jednatel má právo požadovati přesný písemní knihovní výpis, jakož i k tomu potřebná vysvětlení o obchodech, z nichž mu přísluší nárok na provisi.

B. Takový výpis má obsahovati v každém případě jména i adresy zákazníků, množství odebraného zboží nebo cenu provedených prací a stalo-li se vyúčtování provise na základě různých cen prodaného zboží též vyznačení ujednaných cen.

C. V případě uvedeném v § 8 odst. III. jest nutno oznámiti obchodnímu jednateli důvody, pro které nebyla zakázka vyřízena.

D. Obchodní jednatel může za účelem přezkoušení správnosti a úplnosti vyúčtování nebo výpisu z knih, též před zahájením sporu žádati u okresního soudu, v jehož obvodu jsou obchodní knihy, předložení jich, jakož i korespondence za doklad sloužící.

E. Do předložených knih jest nahlédnouti za účasti stran a podle potřeby vyhotoviti z nich výpis, pokud jde o nárok obchodního jednatele. Ostatní obsah knih jest předložiti k volnému nahlédnutí soudci potud, pokud toho ke zkoumání řádného jich vedení jest zapotřebí.

§ 18.

A. Je-li ujednáno, že odměna obchodního jednatele zcela nebo z části sestává z podílů na zisku ze všech nebo určitých obchodů, anebo zisk jiným způsobem rozhoduje o výši odměny, budiž provedeno súčtování ke konci obchodního roku na základě bilance.

B. Obchodní jednatel může žádati, aby mu bylo dovoleno nahlédnouti do knih, pokud toho jest třeba ku zkoumání správnosti tohoto vyúčtování.

C. Ustanovení § 16. odst. 2. jest použíti obdobně.

§ 19.

Obchodnímu jednateli přísluší za zavedení nového obchodního domu, nového obchodního předmětu nebo nového zákazníka mimo ujednanou provisi též přiměřená odměna v hotovosti. Není-li jiného ujednání a nestalo-li se zaplacení dříve, jest odměna splatna při rozvázání smlouvy.

§ 20.

Provisní nároky obchodního jednatele mohou býti postoupeny, v zástavu dány a zabaveny jenom pokud převyšují za kalendářní čtvrtletí částku K 1500.—. Předměty nepostradatelné v jeho výdělečné činnosti, jako zařízení kanceláře, vzorky a kufry, jsou z exekuce vyloučeny.

§ 21.

Provisní nároky promlčují se uplynutím tří roků. Promlčení počíná pro nároky, které byly pojaty do súčtování koncem toho roku, v němž súčtování bylo provedeno; pro nároky však, které nebyly pojaty do súčtování, koncem toho roku, ve kterém smluvní poměr byl rozvázán.

Pro nároky, jež teprve po rozvázání smluvního poměru měly býti vyúčtovány, počíná promlčení koncem toho roku, v němž vyúčtování mělo býti provedeno.

Pro úmyslně zamlčené prov. nároky platí 30letá promlčecí lhůta.

§ 22.

Požadavky obchodního jednatele proti podnikateli na placení provise a náhrady notových výloh, i z obchodů, které byly sice zprostředkovány před uvalením konkursu, ale teprve po něm splněny, náležejí do prvé třídy konkursních nároků (§ 52, čl. 2 konk. řádu).

§ 23.

A. Obchodnímu jednateli přísluší za předpokladů, stanovených v čl. 313 a 314 obch. zák. retenční právo na vzorky, jemu podnikatelem svěřené, jakož i na všechny věci movité a cenné papíry, které z vůle podnikatelovy a na základě obchodování dostaly se do držení jednatelova.

B. Předpis 51. 313/1. obch. zák. nevztahuje se při uplatňování retenčního práva na vzorky, byl-li smluvní poměr rozvázán, nebo zmíněné vzorky dle určení neslouží již k tomu, aby byly zákazníkovi za účelem udělení zakázky předkládány. Avšak obchodní jednatel jest povinen vrátit vzorky ve stavu neporušeném, složí-li podnikatel u soudu ceně vzorků odpovídající obnos, nebo poskytne jinou jistotu za tento obnos.

Přerušení smluvního poměru.

§ 24.

A. Smluvní poměr končí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Je-li smluvní poměr sjednán bez časového omezení, nebo pokračuje, může býti oboustranně po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí po předchozí tříměsíční výpovědi rozvázán.

B. Výpovědní lhůta musí býti pro obě strany stejná. Byly-li smluveny nestejné lhůty, platí pro obě strany lhůta delší.

Za války nemůže býti smlouva vypovězena, nastoupil-li obchodní jednatel službu vojenskou a postará-li se o rovnocenného zástupce.

§ 25.

Výpovědní lhůta nemůže býti smlouvou snížena pod tři měsíce a musí končiti vždy kalendářním čtvrtletím. V odvětí vích sezonních nemůže výpovědní lhůta končití před uplynutím sezony, není-li důležitého důvodu pro předčasné rozvázání smluvního poměru.

§ 26.

Smluvní poměr, sjednaný na určitou dobu, jest rozvázán po uplynutí smluvené doby bez jakékoliv výpovědi. Z důležitých důvodů může býti rozvázán před uplynutím této doby i bez zachování výpovědní lhůty.

§ 27.

Za důležité důvody, opravňující podnikatele k rozvázání služebního poměru, buďtež obzvláště považovány:

1. Je-li obchodní jednatel neschopen k provozování činnosti a neopatří-li způsobilého zástupce.

2. Dopustí-li se obchodní jednatel soustavně skutků, činících ho nehodným důvěry podnikatelovy, obzvláště předkládá-li zúmyslně zakázky, které mu uděleny nebyly.

3. Přestane-li či zdráhá-li se obchodní jednatel po dobu, podle okolností značnou, býti činný pro podnikatele, či porušuje-li jiná ustanovení smlouvy.

§ 28.

Za důležité důvody, které obchodního Jednatele opravňují k předčasnému zrušení smluvního poměru, buďtež obzvláště považovány:

1. Stane-li se obchodní jednatel neschopen vykonávati činnost nebo nemůže ve vykonávání činnosti bez zřejmé škody na svém zdraví a své existenci pokračovati.

2. Zkracuje-li nebo zadržuje-li podnikatel obchodnímu jednateli příslušející provisi, ruší-li jiná podstatná smluvní ustanovení, obzvláště pak, jedná-li proti svým povinnostem ve smyslu § 12 tohoto zákona.

3. Vzdá-li se podnikatel provozování obchodního odvětví, v němž jest obchodní jednatel hlavně činným.

4. Poškozuje-li podnikatel obchodního jednatele nereelním nebo trvale špatným a pomalým obsluhováním zákazníka.

§ 29.

Rozvázal-li podnikatel před uplynutím tří let smluvní poměr s obchodním jednatelem, který byl výhradně aneb převážně pověřen získáváním zákazníků, aniž by obchodní jednatel se dopustil skutků v § 27 vyjmenovaných, náleží obchodnímu jednateli přiměřená náhrada.

§ 30.

Ujednání, která omezují obchodního jednatele po ukončení smluvního poměru v jeho výdělkové činnosti jsou neplatna.

§ 31.

A. Zavinila-li některá ze stran předčasné rozvázání smluvního poměru, může druhá strana žádati pouze náhradu škody tím způsobené. Totéž platí, byla-li smlouva v nepřípustné době vypovězena.

B. Nárok na náhradu škody ani jeho výše nejsou nijak dotčeny příjmem ze zastoupení jiných firem.

C. Zavinily-li obě strany předčasné rozvázání smluvního poměru, rozhodne soudce po volném uvážení, zda a jakou náhradu má kdo obdržeti.

§ 32.

A. Uvalením konkursu na jmění podnikatelovo ruší se smluvní poměr. Obchodní jednatel jest však povinen při nebezpečí z prodlení tak dlouho pokračovati ve své činnosti. dokud nebudou jiná opatření učiněna.

B. Byl-li smluvní poměr uvalením konkursu před uplynutím smluvní doby, na níž byl sjednán, rozvázán, neb byla-li ve smlouvě sjednána výpovědní lhůta, může obchodní jednatel žádati náhradu za škody jemu vzniklé.

§ 33.

Místem plnění oboustranných povinností, plynoucích ze smlouvy s obchodním jednatelem, jest místo živnostenského sídla obchodního jednatele.

§ 34.

Ustanovení §§ 12, 16/2, 17/1, 2, 18/2, 23. 24/3, 25, 31, 32/2, 33, nemohou býti naprosto smlouvou k neprospěchu obchodního jednatele zrušena nebo omezena.

§ 35.

Pokud v tomto zákoně není jinak stanoveno, jest použíti předpisů obchodního zákona, občanského zákona a zákona ze dne 16. ledna 1910 (zákon o obchodních pomocnících), na smluvní poměry upravené v tomto zákoně.

§ 36.

Tento zákon nabývá účinnosti za jeden měsíc po svém vyhlášení a vztahuje se i na poměry platné v době, kdy nabude účinnosti.

§ 37.

Ministrům sociální péče a obchodu, živností a průmyslu se ukládá, aby jej provedli.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA.

Služební poměry zaměstnanců obchodu a průmyslu jsou upraveny zákonem ze dne 16. ledna 1910 (zákonem o obchodních pomocnících), další úpravě jejich slouží návrh zákona o pracovním poměru soukromých zaměstnanců atd., jež podali poslanci Robert Klein a soudruzi pod číslem 3361 ve druhém zasedání poslanecké sněmovny.

Jedna skupina pracovníků obchodu a průmyslu postrádá však zákonné úpravy svých právních poměrů. Jsou to obchodní jednatelé, osoby, zaujímající důležité a významné postavení v našem hospodářském životě. Obchodní jednatelé od samých počátků směnného hospodářství zbožím tvoří oblíbené pojítko výroby, s obchodem, velkých podnikatelů s malými a naopak. Činnost obchodních jednatelů již v dobách dávno minulých ukázala se důležitou zvláště při obchodě dovozním a vývozním, kde rozhodovaly jejich místní znalosti trhů, zboží, zvyků a potřeb konsumentů, výrobcům a podnikatelům obyčejně neznámé. I v pozdějších obdobích velkého rozmachu, obchodního a průmyslového podnikání používáno rádo obchodních jednatelů ve všech odvětvích vnější obchodní služby pro stálý jich styk se zákaznictvem v místě jejich působností. V době nejnovější, dík samostatnosti našeho státu, rozšířenému okruhu působnosti našeho průmyslu a obchodu, a v neposlední řadě snaze podnikatelů zbaviti se risika nákladné činnosti prodejní, přivoděn byl přesun v povaze zaměstnání obchodních zmocněnců na úkor obchodních cestujících v pevném služebním poměru, ve prospěch obchodních jednatelů za provisí v odvislých, smluvních poměrech pracujících. Obchodní jednatelství jest jakýsi přechod ze zaměstnání mzdového ku odvislému podnikání. Jest proto nutno, aby i obchodní jednatelé jako hospodářsky slabší naproti podnikatelům požívali ochrany zákonné. Nutné této potřebě u nás slouží předložený návrh.

Snahy obchodních jednatelů o úpravu jich právních poměrů objevují se již v roce 1910, kdy došlo k zákonné úpravě poměrů obchodních pomocníků. Rakouská vláda připravila za součinnosti všech sdružení zájemníků předlohu zákona o obchodních jednatelích, jejíž projednání v rakouském parlamentě vypuknuvší válkou bylo znemožněno. V republice Rakouské byl zákon o právních poměrech obchodních jednatelů přijat v roce 1939 ustavujícím Národním shromážděním.

Návrh tento budiž přikázán sociálně-politickému výboru k nejrychlejšímu projednání.

V Praze dne 11. února 1921.

Klein,

Dr. Charvát, Sychravová, Pocisk, Tadlánek, R. Chalupa, Zverec, Oktavec, S. Mayer, J. Kříž, Habrman, Srba, Bečko, Hvizdák, Wittich, Kasík, Aster, Dr. Földessy, Taub, Dr. Winter, Brodecký.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP