Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1669.
Zpráva
I. výboru pro záležitosti průmyslu, živnosti a obchodu,
II. výboru rozpočtového a
III. výboru dopravního
o mezinárodní parlamentní konferenci v Paříži ve dnech 24.—28. listopadu 1920 konané (čís. sněm. 1380).
I.
Dohodové státy zřídily během války Mezinárodní parlamentní sbor obchodní, který se v občasných konferencích radí o odklizení závad v mezinárodním styku obchodním a hledá cesty, na nichž by se mohly všecky súčastněné státy ve stycích obchodních sejíti. O výsledku jednání podávají delegáti zprávy svým parlamentům. Národní shromáždění R. Č. připojilo se ihned po vyzvání k Mezinárodnímu parlamentnímu sboru obchodnímu a pro konferenci v Bruselu v roce 1919 konanou vyslalo své delegáty volbou dne 10. dubna 1919. Za jednatele delegátů zvolen byl Dr. Frant. Rambousek. Do následující konference v Paříži vyslalo N. S. jednoho delegáta, jímž zvolen byl vel 121. schůzi dne 19. února 1920 zase Dr. Frant. Rambousek, který byl také vyslán Stálým výborem N. S. do předporad pro Mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Lisabonu. Předporada konala se ve dnech 24.—28. listopadu 1920 v Paříži a o výsledku jejím podává delegát Dr. Fr. Rambousek tuto zprávu:
Mezinárodní parlamentní konference obchodní v Paříži. Zasedání generální rady ve dnech 24.—28. listopadu 1920.
(Schůze byly v senátě [Salle de Brosse] v Palais de Luxembourg.)
Pondělí 24. listopadu o 10. hod. dopoledne.
Schůzi předsedal belgický senátor baron Descamps, který pro příští schůze se omluvil ministerskou krisí v Belgii.
Generální sekretář p. Eugène Baie podal obšírnou zprávu o poslední konferenci pařížské a o přípravách pro příští konferenci v Lisaboně dne 24. května 1921.
Poznovu připomenuto, aby ustanovené a schválené příspěvky členské byly za každý stát správně odváděny. Příspěvky smluvních zemí na roční výdaje Mezinárodní kanceláře jsou rozvrženy ve 4 třídy, podle významu příslušného zvláštního obchodu každé země. V prvé třídě při exportu přesahujícím 4 miliardy franků belgických nutno platiti 10 jednotek, od 3—4 miliard fr. 6 jednotek, přes miliardu franků 4 jednotky a méně než miliardu franků 2 jednotky. Cena jednotky stanovena 2500 franků belgických. (Naše sněmovna za člena Mezinárodního Ústavu Obchodního již přistoupila.)
Obzvláště byl kladen důraz na to, aby osoby, které se súčastňují porad a konferencí, nebyly stále měněny, neboť jedině tím vytvoří se mezi jednotlivými zástupci různých států stálý styk přátelský, který usnadní vzájemnou dohodu v četných otázkách. Mnozí z nových členů, právě tím, že nejsou zasvěceni do otázek řešených na dřívějších poradách, prodlužují jednání konference dotazy často už řešenými a tím zbytečnými, což je celku na škodu.
Pan Paul Delombre podal obšírný výklad o tom, že Parlamentní mezinárodní konference obchodní byla ve Svazu Národů opomenuta, ač je činitelem nejpovolanějším, neboť řešila už mnoho otázek, jimiž se nyní Svaz Národů zabývá. Částečná náprava byla zjednána již při zasedáních v San Sebastianu. Bude sestavena zvláštní statistická komise o třech sekcích, která by především hledala prostředky pro odstranění nynější hospodářské krise.
Výsledkem porad bylo toto usnesení:
Hlavní Rada Mezinárodní parlamentní Konference Obchodní vyslechnuvši p. Paul Delombre-a, delegovaného Mezinárodním Ústavem Obchodním pro mezinárodní statistickou komisi obchodní, založenou výkonným Výborem Svazu Národů, přejímá resoluční projevy, schválené devíti hlasy proti třem, které souhlasí s principem samostatnosti institucí již existujících, spojených navzájem poradní komisí.
Uváživši, že je záhodno, aby se nepřekáželo účinné soutěži soukromé iniciativy,
naléhá na Svaz Národů, aby pokaždé dle možnosti vymezil svoje úkoly, aby tím nalezlo jeho úsilí lepšího porozumění. Naléhá na vlády a sněmovny, aby podporovaly nové organisace mezinárodní jen tou měrou, pokud by nevytvořily dvojitý úřad s těmi, které již existují, aby se předešlo vytvoření mezinárodní byrokracie, čehož důsledkem by byly zbytečné překážky soukromé iniciativě a bezměrné zvyšování rozpočtu Svazu Národů, stejně bezpředmětné jako bez užitku.
Pondělí ve 3 hod. odpoledne.
Schůzi řídi p. Charles Chaumet, býv. ministr a býv. poslanec, předseda francouzského parlamentního výboru obchodního.
V této schůzi byl stanoven po obšírné debatě program příští konference v Lisaboně 24. května 1921. Dosti pozdní datum sjezdu odůvodněno tím, že japonští delegáti by nemohli přijeti v čas. Československý delegát znovu připomněl slib, že roku 1922 má zasedati konference v Praze, což poznovu přislíbeno.
O jednotlivých návrzích rozpředla se dosti obšírná debata, při čemž námi byla znovu zdůrazněna okolnost, že cena naší měny neodpovídá při srovnání s drahotními poměry na západě skutečnosti. Při tom poukázáno na finanční hospodářství některých států, které nesmějí býti srovnávány s naší republikou. Tyto státy kryjí vlastně své příjmy pouze vydáváním nových a nových bankovek, což nikdy nemůže vésti k ozdravění finanční krise poválečné. Jak z programu vidno, byla tato otázka pro naši republiku velmi důležitá a mnoho našich příslušníků na př. v Rakousku těžce postihující, postavena v programu příští. Konference na místo prvé.
S našeho stanoviska byl jsem také nucen postaviti se částečně proti polskému návrhu, který chtěl předpisovati určité mezinárodní ceny na př. u cukru, dříví a uhlí. Polský delegát chtěl, aby zemím se špatnou valutou byly dávány výhodnější ceny, ne zvýšené ceny exportní, ale ceny domácí. Na můj návrh byl tento požadavek zamítnut jako mísení se do vnitřních záležitostí jednotlivých států s poukazem na to, že tyto otázky mohou si jednotlivé státy rozřešiti vzájemnými smlouvami obchodními.
(Pátý bod programu příští konference).
Konečně schválen následující program příští konference:
I. Měna (oběh papírových peněz).
II. Podíl na čistém zisku.
III. Otázka dopravy.
IV. Zjednodušení celních formalit.
V. Obchodní smlouvy.
V pondělí večer bylo dáváno diner Parlamentním francouzským výborem obchodním a Republikánským výborem pro obchod, průmysl a zemědělství v Cercle Républicain.
Úterý dne 27. listopadu v 10 hod. dopoledne.
Pokračováno za předsednictví p. Charles Chaumeta ve včerejších rozpravách, které ponejvíce se zabývaly otázkou měny a narazily opětně (jako při poslední konferenci) na značný odpor u Angličanů, kteří stavěli se hlavně proti otázce zavedení mezinárodních bonů na zlato s předválečnou relací valutní.
Dále hovořeno o ekonomické situaci, pěkný referát přednesl p. Delombre také v otázce o podílu na čistém zisku. [Pro zajímavost uvádím, že v Paříži jest zvláštní společnost pro praktické studium podílu zaměstnanectva na čistém zisku, která vydává dosti objemný časopis ťBuletin de la participation aux bénéficesŤ, který vychází 4krát ročně již 42 let!] Italský delegát senátor Pavia zdůraznil, že nebezpečí bolševismu možno odstraniti jen spravedlivými zákony sociálními, které odstraní rozpory. S naší strany bylo podotknuto, že na nebezpečí bolševismu nesmí se pohlížeti tak ustrašeně, západní a střední Evropa není vhodnou půdou, ve které by bolševism mohl zapustiti kořeny a zdůrazněno, že je spíše zapotřebí rázné zakřiknutí reakce a spravedlivé provedení sociálních zákonů, jakým je otázka podílu na čistém zisku, řádné zásobování a pod. Prohlásil jsem výslovně (nemaje tušení, že moje slova se v krátké době splní) za naši republiku, že u nás je každý podobný pokus předem odsouzen k zániku.
Také v otázce dopravy, která byla dosti podrobně prodiskutována, navrhl jsem, aby se usnadnily obtíže s lístky průchodními tím způsobem, že by se zavedla Unie železniční, kde by se ceny jízdních lístků řešily tak, jako otázka poštovného při mezinárodní Unii poštovní.
Generální Rada přijala jednohlasně tyto resoluce:
Přijímá rozhodnutí finanční konference o založení mezinárodní organisace, která by byla k disposici státům žádajícím úvěr, aby mohly platiti svůj nejdůležitější dovoz; rozhodnutí, které obsahuje v jádru zásadu doporučenou jednohlasně vládám již v parlamentní konferenci 1916.
Obnovuje resoluci přijatou jednohlasně na 6. plenární schůzi (v květnu 1920), která doporučuje:
1. aby nebyla nikterak dotčena (správněji měněna) ustanovení versailleské smlouvy a
2. aby reparační komise byla pozvána k umístění bonů na zlato mezi zeměmi, které utrpěly škody, aby národové podepsavší smlouvu usnadňovali dle možnosti zálohy na tyto bony a aby národové, podepsavší mír, i ti, kteří nepodepsali a přistoupili ke Svazu Národů, usnadňovali umístění a obchodování těmito bony na svých trzích.
Konečně obnovuje přání, aby v různých zemích byl redukován abnormální oběh bankovek měrou co možná nejširší, aby se tím přistoupilo k ozdravění měny.
Ve 12 hodin 45 byli členové Generální Rady pozváni na déjeneur do Cercle Interallié panem Walterem Behrensem, komisařem anglického parlamentního výboru obchodního, kde přítomen byl též franc. ministr obchodu p. Isaac.
V 5 hodin odpoledne byla Generální Rada přijata panem Millerandem, presidentem republiky, jemuž byli jednotliví členové představeni p. Charles Chaumetem.
Středa dne 28. listopadu v 10 hodin dopoledne:
Obchodní styky mezi Evropou východní a západem.
Provedeno usnesení poslední (květen 1920) konference a v předešlých schůzích zvolena pro tyto otázky zvláštní komise. Schůze se súčastnily státy: Anglie, Belgie, Francie, Italie, Spojené Státy, Japonsko, Jugoslavie, Finsko, Československo, Rumunsko, Polsko, Kanada, Švédsko, Holandsko a Španělsko. Předsedou zvolen franc. posl. Sibille, místopředsedy býv. předseda poslanecké sněmovny a srbský delegát Džurič, hlavními zpravodaji belg. býv. poslanec prof. de Leener a českoslov. býv. posl. Dr. Rambousek.
Řešení otázek východních, hlavně prozatím balkánských, bylo rozděleno na tři otázky: transport, úvěr a propaganda.
Československý zpravodaj ve své přednášce nastínil obchodní poměry u nás a na Balkáně. Akcentována otázka drobných živnostníků, kteří na východě i v našich zemích tvoří značné procento obyvatelstva, největší v zemích balkánských. Proto je nutno pohlížeti na otázku kreditu s jiného stanoviska, než jaké je u západních států obvyklé. Nutno zakládati banky, které by mohly poskytovati těmto drobným obchodníkům dlouhodobý úvěr. Tak činilo před světovou válkou již Německo. Nestačí nabízeti zboží na př. loco Marseille — na Balkáně nutno nabízeti v místě kupujícího; zboží nutno přizpůsobiti domácím požadavkům. Umělé stlačování valuty jest v obchodní politice příliš dvojsečnou zbraní, která zabíjí průmysl států s dobrou valutou a ohrožuje jejich export. U obchodníka je obyčejně cit obchodní více vyvinut, nežli vlastenecký a každý bude vždy hledět nakupovat tam, kde je levněji. Bude proto obchod západu s východem velmi tvrdým oříškem. Také nutno počítati s ohromnými tarify při značných vzdálenostech. Československá republika nesmí býti považována za bývalé Rakousko a nesmí býti z obchodu balkánského vyjímána, poněvadž většina průmyslu býv. Rakousko-Uherska jest na našem území a máme již staré styky obchodní, s Balkánem, které Srbsko zachovávalo již v dobách anexe — ač jinak bojkotovalo zboží rakouské. Proto prosadili jsme loňského roku společně s Poláky, aby se nemluvilo pouze o západě — nýbrž všeobecně o státech spojeneckých. Žádáme tudíž, aby se počítalo i s jinými tratěmi obchodními, nejen s tratí 45. rovnoběžky — která úplně jde mimo naši republiku. Navržena trať spojující Holandsko s naší republikou a trať spojující Polsko s naší republikou a Balkánem. Nesmí se ostatně zapomínati také na trať Lyon—Turin—Milán—Terst—Bělehrad a na vybudování vodní cesty dunajské pro spojení s Rýnem a západem vůbec. Také je důležité vybudování řádného loďstva dle obchodní kapacity jednotlivých států, která při rozdělená měla býti hlavním měřítkem. Bude záhodno, aby co nejdříve bylo přikročeno k zrušení příliš ostrých zařízení pasových a celních, která zaviňují obrovské zdržování dopravy. Také ceny lístků průchodních buďtež jednotně upraveny založením Unie železniční s tarify upravenými dle vzoru Unie poštovní. V otázce propagady nutno vystoupiti s tiskopisy v jazyku domácího obyvatelstva a přizpůsobiti vzory zboží specielním jeho potřebám.
Bylo by záhodno, abychom se také více zabývali problémem Ruska, pro Rusko to bylo, když jsem letos v květnu prosadil záměnu slova ťbalcaniques (pays)Ť za ťEurope orientaleŤ.
ťNezapomínejte, pánové, že bez počátečního vystoupení Ruska byla válka pro spojence prohrána a nebylo by vítězné bitvy na Marně. Rusku nutno dnes pomoci, ale ne zbraněmi, nýbrž obchodním pronikáním. Pro nás byla otázka intervence jasnou hned po zkušenostech naší prvé intervence ze Sibiře přes Ural.
Všecky vojenské výpravy proti Rusku docílily pravého opaku: posílily nacionalismus velké části neuvědomělého obyvatelstva ve prospěch bolševismu a způsobily jen prodloužení jejich moci a další ničení Ruska. A mezitím vniká vám do Ruska cestami, které Vám tolik doporučuji, jiný stát, který Vám dal tolik starosti a který přirozenou silou je nucen hledati náhradu za ztracené kolonie a umístění pro přebytek svých laciných průmyslových výrobků.Ť
Po krátkém referátě prof. de Leenera a delší debatě, jíž súčastnila se většina zástupců, přikročeno k schvalování jednotlivých bodů, z nichž problém Ruska (snad vzhledem k nadějím ve Wrangelovu armádu) nebyl prozatím řešen. V poradách komise bude na příštím sjezdu pokračováno.
Výsledkem porad byla resoluce:
ťPotvrzujíc poznovu, že trať 45. rovnoběžky má býti vzhledem k tomu, že je nejkratší vzdáleností pro většinu zemí, hlavní pro rychlá spojení mezi západem a východem Evropy, doporučuje komise příští konferenci správ železničních veškerá opatření, která by byla schopna zlepšiti transporty. Vyslovuje přání, aby byly zavedeny vlaky všech tříd kromě vlaků luxusních.
Komise si přeje, aby v dopravě na výpomocných drahách střední Evropy byla učiněna zlepšení v případě, když by trať 45. rovnoběžky byla nedostatečnou, aby stačila potřebám dopravy a hlavně rychlosti a láce.
Zlepšení téhož druhu budou učiněna vzhledem k usnadnění dopravy mezi Československem a Polskem s jedné, a jižními zeměmi a východem Evropy s druhé strany.
Komise pronáší přání, aby ceny přímých mezinárodních lístků pro dopravu cestujících byly zavedeny na základě průchodní ceny v každé zemi, počítané dle kursu určovaného občasně dle ceny zboží.
Komise pronáší přání, aby konference pověřena úpravou mezinárodní správy dopravní, byla co nejdříve svolána, a aby stará konvence bernská byla provisorně znovu uplatněna — s výhradou podrobné úpravy — dříve nežli nabude příští konvence platnosti.
Před zakončením porad podán byl ještě referát o budoucí stavbě tunelu pod kanálem La Manche, která se dočká snad brzo svého uskutečnění.
Tím byla zasedání Generální Rady a komise zakončena.
Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu zprávu tuto projednal, schválil a doporučuje poslanecké sněmovně, aby se usnesla:
1. Zpráva delegáta Dr. Frant. Rambouska o předporadě pro Mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Lisaboně konané ve dnech 24. až 26. listopadu 1920 v Paříži se schvaluje.
2. Protože v Mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Lisaboně budou zasedati tři sekce současně, usnáší se poslanecká sněmovna vyslati dva delegáty v předpokladu, že senát vyšle jednoho.
Výbor žádá, aby volba obou delegátů za sněmovnu poslaneckou byla dána na pořad jednání některé příští schůze, a vzhledem k tomu, že bývalý člen Národního shromáždění delegát Dr. Frant. Rambousek zvolen byl v předporadě pařížské generálním zpravodajem stálého komité pro styky dohodových států s Východem (Ruskem a Balkánem) pro Mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Lisaboně doporučuje, aby Dr. Rambousek byl zvolen delegátem opětně.
V Praze dne 9. února 1921.
Místopředseda:
R. Mlčoch, v. r.
Zpravodaj:
Jan Slavíček, v. r.
II.
Výbor rozpočtový doporučuje, aby zpráva býv. člena Národního shromáždění Dra Fr. Rambouska, delegáta na Mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Paříži o zasedání generální rady ve dnech 24.—28. listopadu 1920 vzata byla na vědomí.
V Praze dne 8. února 1921.
Předseda:
Dr. Dolanský, v. r.
Zpravodaj:
Fr. Buříval, v. r.
III.
Dopravní výbor se usnesl navrhnouti, by zpráva tato byla vzata na informační vědomí.
V Praze dne 19. ledna 1921.
Předseda:
Inž. Boh. Bečka, v. r.
Zpravodaj:
Jan Černý, v. r.