Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1651.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ................................................. 1921
o státní investiční půjčce dopravní.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby zařídila veřejné upisování státní půjčky dopravní na úhradu investičních. potřeb ministerstva pošt a telegrafů a ministerstva železnic dle rozpočtu státních investic na rok 1921 (finanční zákon československé republiky na rok 1921 ze dne 17. prosince 1920, čís. 683 Sb. z. a n.).
§ 2.
Tato půjčku bude splacena nejdéle do konce roku 1946. Vláda se zmocňuje, aby stanovila bližší podmínky upisovací a platební.
Půjčka tato jest osvobozena od daně důchodkové (reritové).
§ 3.
Osobám fysickým i nefysickým, používajícím zařízení v oboru post a telegrafů, jakož i správy drah státních i soukromých, může býti vládou uloženo, aby upsaly na tuto investiční půjčku v upisovací lhůtě částky dle následujících ustanovení.
§ 4.
Účastníci telefonních stanic společenských a vedlejších upíší 2.000 Kč jmenovité hodnoty za stanici, účastníci stanic samostatných upíší dle sazbové třídy (C, B, A) za stanici 4.000 Kč, pokud se týče 8.000 Kč nebo 12.000 Kč jmenovité hodnoty. Účastník mající více než jednu samostatnou stanici v téže síti, upíše za každou jednotlivou stanici tolikrát 4.000 Kč, kolik má stanic. Účastníci telefonních stanic, uvedení v § 25. telefonního řádu ze dne 23. září 1916, ř. 2. čís. 322, upíší za každou samostatnou stanici částku 2.000 Kč a za každou společenskou a vedlejší stanici 1.000 Kč jmenovité hodnoty.
Žadatelé za zřízení účastnických stanic upíší nejméně částky vytčené v předcházejícím odstavci. Poštovní správa se zmocňuje, aby při zřizování nových stanic přihlížela přednostně k úpisům žadatelů na tuto půjčku.
Účastníci a žadatelé, přihlásivší stanici ke styku meziměstskému, upíší nad to ještě 2.000 Kč jmenovité hodnoty za každou hlavní stanici. Účastníci uvedení v § 25. telefonního řádu upíší v těchto případech 1.000 Kč jmenovité hodnoty za každou hlavní stanici.
Na státní úřady a státní služební telefony se tato upisovací povinnost nevztahuje. Majitelé soukromých telefonu upíší za každou stanici, připojenou na státní síť telefonní stejnou částku jako účastníci stanic státních.
§ 5.
Průmyslovým podnikům, uhelným dolům, skladištím a pod., jež jsou spojeny vlečkami se železničními stanicemi, nákladišti a zastávkami státních i soukromých drah v oblasti republiky československé, může býti uloženo, aby upsaly za každý vůz, který se na vlečce naloží, 3.00 Kč jmenovité hodnoty a aby částku dle počtu přistavených vozů na ně, připadajících upsaly předem najednou na základě obratu vozů za uplynuly rok.
Při vlečkách, jež byly nebo budou během roku 1921 dopravě odevzdány, určí se povinná částka půjčky ve výši dvanáctinásobného průměrného počtu vozů na vlečce za jeden měsíc naložených.
Táž ustanovení platí i pro nájemce složišť a pod. a pro nakládky a vykládky vozů na širé trati.
§ 6.
Odesilatelé zásilek ve váze nejméně 5.000 ks nebo při počítání dovozného za tuto váhu, nebo zásilek pro něž odesilatelé žádají přistavení v vozů k výhradnému použití, jsou povinni za každou takovou vozovou zásilku, kterou v některé stanici, zastávce a nákladišti státních i soukromých drah v roce 1921 podají, ve lhůtě upisovací upsati a po uplynutí této lhůty se prokázati dluhopisem této půjčky v částce 100 Kč jmenovité hodnoty.
Ustanovení tohoto paragrafu neplatí na majitele vleček a nájemce složišť, na něž se vztahuje ustanovení paragrafu předchozího.
§ 7.
Při vyvlastnění pozemku k účelům uvedeným v §§ 2. a 3. v zákoně ze dne 18. února 1878, čís. 30 ř. z., a čl. XLI roku 1881 uherského zákona, lze za odstoupení pozemků, vodních práv, výhradu služebností a jiných věcných práv, nebo jinaká omezení práv vlastnických k účelům železničním konati úplatu až do polovice výkupní ceny nebo renty v dluhopisech této půjčky ve jmenovité hodnotě.
§ 8.
Vláda se zmocňuje, aby vadia a kauce skládané z jakéhokoliv titulu jako záruky pro správu železných drah státních i soukromých, jakož i pro správu pošt a telegrafů, požadovala napříště až do poloviny v dluhopisech této půjčky.
Ustanovení toto netýká se dodávek, jež jsou vyhrazeny drobným živnostníkům.
Rovněž lze záruky za uvěřené dovozné, nájemné, vlečkové a jiné smlouvy skládati napříště až do poloviny toliko v dluhopisech této půjčky investiční, i učiní správa železných drah státních nebo soukromých příslušná opatření ve vlastním oboru působnost.
Ustanovení tato nevztahují se na vadia a kauce složené dle platných předpisů v hotovosti.
§ 9.
Dluhopisu této půjčky smí se používati pouze jednou k účelům v §§ 4. až 7. uvedeným; správa pošt a telegrafů a správa železnic jest oprávněna vhodným kontrolním opatřením vyloučiti opětovné použití téhož dluhopisu.
§ 10.
Ministerstvu železnic přísluší stanoviti pro obor správy drah státních i soukromých úlevy nebo i osvobození od předcházejících ustanovení.
§ 11.
Oproti účastníkům, kteří by upisovací povinnosti dle § 4. ve lhůtě upisovací nedostáli, bude použito práva výpovědi vyhrazeného poštovní správě v § 31. telefonního řádu.
Žadatelé za zřízení stanic účastnických, kteří půjčky neupsali, budou ze záznamu škrtnuti.
Majitelům vleček, kteří nevyhoví upisovací povinnosti dle § 5. ve lhůtě upisovací anebo pokud se týče majitelů nových vleček ve lhůtě jim zvlášť stanovené, může býti železniční státní správou nebo správou dráhy soukromá příslušná smlouva vypovězena s okamžitou platností.
Nesplní-li odesilatel železničních zásilek podmínky dle § 6. odst. 1., nemá nároku na přijetí zásilky ku dopravě.
§ 12.
Vládě se ukládá, aby tento zákon, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provedla.
Důvodová zpráva.
Osnova nového zákona má za účel získati potřebných prostředků pro skupinu investic spadajících do správy ministerstva pošt a železnic jako jsou: zřizování budov a přístaveb na nádražích pro poštovní účely, telegrafů, telefonů a potrubní pošty, poštovní provoz automobilový, stavba nových drah, rozšiřování nádraží, vybudování a umístění vlakotvorných stanic odpovídající novému směrování naší železniční dopravy, zvýšení výkonosti důležitých provozních cest stavbou druhých kolejí, rozšíření stanic dopravné a komerčně důležitých, vybudování nových dílen a moderního jejích zařízení, postupné provádění zabezpečovacích staveb a rozmnožení obozů odpovídací intensitě dopravy.
Dle investičního programu, finančního zákona na rok 1921, vyžaduje na tento rok správa poštovní 148 milionů a správa železniční 1.979,045.000 Kč, které se mají opatřiti úvěrovými operacemi.
Třeba by poměry na peněžním trhu opravňovaly k naději, že potřebné obnosy se získají všeobecnou půjčkou vypravenou výhodným zúrokováním (6 %) a krátkou dobou splatnosti, dlužno přece pomýšleti na náležitá opatření i pro ten případ, že by se tato akce nesetkala s úplným zdarem. Z důvodů hospodářských jest naprostou nezbytností, aby tyto prostředky byly za všech okolností opatřeny; vláda tudíž vyžaduje si zmocnění, aby mohla použíti k tomuto účelu zvláštních mimořádných opatření a to vůči osobám používajícím zařízení v oboru správy pošt a telegrafů jakož i správy železniční. Žádá o zmocnění, aby mohla těmto osobám uložiti upsati na tuto investiční půjčku obnosy v osnově uvedené. Tato půjčka jest tedy do jisté míry půjčkou nucenou, ovšem půjčkou Vnucenou těm, kdo mají sami ve vysoké míře zájem na vybudování řečených prostředků dopravních, okolnost to, která zajisté tato mimořádná opatření dostatečně omlouvá.
Takovým mimořádným opatřením v oboru správy poštovní a telegrafní jest povinnost účastníků telefonních stanic a žadatelů o nové telefonní přípojky upsati na tuto investiční půjčku obnosy uvedené v § 4. Příklad takového mimořádného zatížení telefonních účastníků spatřujeme i v sousedním Rakousku, kde byla pro nově přistupující účastníky telefonní normována povinnost zapraviti vstupní příspěvek ve výši 1500 K. V Německu pak byla uzákoněna vnucená půjčka 1000 Mk za telefonní stanici. Nutno však zdůrazniti, že v obou státech zde uvedených, zvláště však v Německu, byla telefonní síť již před válkou vybudována mnohem pečlivěji nežli u nás a že tudíž úkoly, jež naší telegrafní správu očekávají, jsou nepoměrně těžší a vyžadují většího nákladu finančního nežli v obou zmíněných státech. Při stanovení těchto příspěvků bylo přihlíženo k okolnosti, že stupeň intensity telefonního styku možno považovati za měřítko hospodářské činnosti a tím i finanční potence dotyčného subjektu; mají tudíž býti stanice samostatné více zatíženy nežli stanice společenské umístěné převážně v bytových místnostech a sloužících z hustá jen potřebám společenským. Pro samostatné stanice ve větších sítích stanoví osnova trojí sazbu dle míry jich užívání v místním styku telefonním. Táž zásada jest důvodem ustanovení, že účastníci mající více samostatných stanic v téže síti mají se účastniti upisování částkami progresivně zvýšenými, a to za každou samostatnou stanici tolikrát 4000 Kč kolik jest stanic. Má-li na př. určitý ústav (banka, továrny atd.) 5 hlavních stanic, upíše za každou hlavní stanici 20.000 Kč, dohromady tedy 100.000 Kč. Pro vedlejší stanice se navrhují úpisy po 1000 Kč bez progrese vzhledem k tomu, že vedlejší stanice zhusta slouží jen internímu styku se svou hlavní stanicí po případě s jinou vedlejší stanicí téže skupiny. Pokud slouží vedlejší stanice styku vnějšímu, uskutečňovanému, prostřednictvím její hlavní stanice, jde již tato korespondence na účet této hlavní stanice, která se následkem toho dostává do sazbové třídy vyšší; po případě má zapojení více vedlejších stanic za následek nutnost, zříditi další hlavní stanici, nestačí-li dosavadní hlavní stanice. Není tedy důvodu proto, aby také při vedlejších stanicích se použilo progrese. Pro telefonní účastníky vytčené v § 25. telef. ř. (samosprávné úřady a podniky jimi spravované) stanoví se snížená sazba 2000 Kč za samostatnou stanici a 1000 Kč za vedlejší a společenskou stanici bez progrese. Pro použití těchto mírnějších sazeb byl tu směrodatným zřetel na neurovnané finanční poměry většiny našich obcí. Majitelé stanic zúčastněných na styku meziměstském upíší 2000 Kč za každou hlavní stanici k tomuto styku oprávněnou. Zlepšení telefonní sítě meziměstské výstavbou hlavních tratí, spojujících nejdůležitější obchodní a průmyslová střediska, děje se totiž dle dosavadních předpisů výhradně na účet státní správy telegrafní a jest tudíž zcela spravedlivé, aby ta kategorie telefonních účastníků, která K tohoto zlepšení bude míti prospěch, přispěla přiměřenou částkou ke zdaru půjčky. Sazba posléze uvedená snižuje se pro účastníky vytčené v § 25. telef. ř. z důvodu již předem zmíněného na 1000 Kč.
Navržené nucené prostředky v oboru správy železniční odpovídají rovněž zásadě, že jest zcela přirozeno a oprávněno, aby všichni ti, kteří užívají výhod železničního zařízení k svému prospěchu, zúčastnili se v poměra ku svému užitku upisovací akce a tím přispěli ku provedení díla, jehož cílem jest zvýšení výkonnosti železných drah a tím i zvýšení prospěchu jich uživatelů. Jsou to specielně kruhy průmyslové, obchodní a zemědělské, jichž živy zájem dlužno především vzbuditi.
V první řadě přicházejí v úvahu majitelé vleček, kteří používají železničního zařízení ve svrchované míře a jimž každé zdokonalení tohoto zařízení přichází obzvláště vhod. Tito majitelé vleček jsou po stránce technické i finanční ve značné výhodě proti ostatním dopravcům, majíce zajištěno pravidelné přistavování a odstavování vozu naložených i prázdných a nejsouce odkázáni na přepravu zboží po ose, za dnešních poměra mimořádně nákladnou.
Vzhledem k tomu, že přistavování. a odstavování vozů po vlečkách může se díti z provozních důvodů vždy jen v určitých pravidelných lhůtách, získávají tito dopravci značných výhod i co do výměry vložných lhůt, což se děje na úkor žádoucího rychlého oběhu vozů a ku škodě železniční správy a dopravců drobných.
Dále přicházejí v úvahu odesilatelé vagónových zásilek, to jest zásilek ve váze nejméně 5000 kg.
Tito dopravci využívají plně železničních zařízení z důvodů výdělečných a jest jen spravedlivo, aby podporovali snahy železniční správy o zdokonalení těchto zařízení. Bezpečný a urychlený oběh statků poslouží v prvé řadě těmto velikým přepravcům. Nemajíce pak často dostatečného zboží pro celovagonové zásilky, aneb i z jiných důvodů (objem zboží, možnost rychlé zkázy, možnost obmeziti zkázou neb znečištění jiné zboží) nevyužívají plné nosnosti vozů na újmu dopravců drobných i železniční správy.
Konečné přicházejí v úvahu i význační podnikatelé a dodavatelé, kterým provádění stavebního a investičního programu zabezpečí prosperitu jich podniku na celou řadu let. Jest zajisté spravedlivo i oprávněno, aby i tito interesenti přispěli ku zvýšení oběhu úpisů aspoň částkou zisku, vyplývajícího jim z tohoto programového soukromého podnikání.
Ustanovení ohledně částečného placení všech náhrad při vyvlastnění pozemků k účelům uvedeným v §§ 2 a 3 zákona ze dne 18. února 1878 čís. 30 ř. z. a čl. XLI roku 1881, uherského zákona za odstoupení pozemku, vodních práv, výhradu držebností a jiných věcných práv nebo jiná omezení práv vlastnických k účelům železničním, úpisy půjčky dopravní, bylo nutno pojmouti do zákona, vzhledem k ustanovení §u 8 shora uvedeného zákona ze dne 18. února 1878, dle něhož se výslovně stanoví platba v hotovosti.
Kromě povinného upisování dle §§ 4 až 6 a možnosti částečné úplaty dluhopisy této půjčky při řízení vyvlastňovacím dle § 7 bylo do osnovy zákona pojato ustanovení o zmocnění vlády požadovati (§ 8) vadia a kauce jakož i záruky za uvěřené dovozné, nájemné a pod. — pokud se nejedná o dodávky drobných živnostníku nebo o vadia a kauce, jež dle platných předpisů sluší skládati v hotovosti — do jisté výše dluhopisech této investiční půjčky. Důvod pro to jest ten, že jest spravedlivo, aby skladatel záruk, jako dodavatel nebo nájemník předmětu správy železniční mající z příslušného právního jednání jistý zisk, měl též jistou účast na zvýšených nákladech na potřeby těchto oborů.
V § 11 jsou uvedeny prostředky vynutitelnosti povinností zákonem ukládaných.
Jest úmyslem vlády zajistiti poštovní. správě i pro další léta takový obnos, o kolik překročí výnos dle §u 4. osnovy investiční potřebu poštovní správy na rok 1921 a vláda se usnesla, že do státního rozpočtu na rok 1922 sluší vložiti pro investice ministerstva pošt a telegrafů, částku nejméně 150 mil. K a že se finanční správě ukládá, aby učinila opatření, by se poštovní správě částky této dostalo
Návrh budiž Národním shromážděním projednán a schválen, a to vzhledem k naléhavostí věci v jednání zkráceném dle §ů 55. jedn. řádů sněmoven a budiž přikázán jak v poslanecké sněmovně, tak po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání uvádí se následující:
Osnova tohoto zákona má za účel získati potřebných prostředků pro skupinu investic uvedených na počátku důvodové zprávy. Druhý těchto investic ukazují, že se jedná o prostředky, jež jsou obchodu a průmyslu a vůbec hospodářskému životu státu a jednotlivce nezbytnými. Zaniklá monarchie budovala jak železniční tak i telefonní síť tak, jak toho vyžadovaly její centralistické snahy. Převratem politickým nastaly však dalekosáhlé změny v soustavě celého státního zřízení, jeho administrativních potřeb, obchodního styku a pod.; jest nemožno dosavadními zařízeními poštovní a železniční správy opatřiti potřeby nynější doby, nesáhne-li se v době pokud možno nejbližší k radikálním změnám v dosavadním systému poštovním a železničním. Centralistická tendence Rakouské a Uherské státní správy sváděla všechny hlavní tepny poštovní, telegrafní, telefonní, jakož i železniční k Vídni a k Budapešti; potřeby spojů československých míst se zemskými středisky byly soustavné zanedbávány. Bude nutno co nejrychleji započíti se zřizováním telefonních spojů mezi většími středisky obchodními a průmyslovými, zejména spojení těchto s hlavním městem republiky. Bude potřeba pro styk s cizinou vybudovati nádražní stavby a přístavby pro poštovní účely na pohraničních nádražích a rozšiřovati tato nádraží; stejně i uvnitř území státního pro íntensivnější styk tuzemský. Rychlý rozvoj našeho hospodářského života — a s ním i odvrácení újmy, která posud hrozí obchodu a průmyslu z nedostatků zaviněných dřívější správou — jest závislým i na zvýšení výkonnosti jednotlivých důležitých provozních cest stavbou druhých kolejí železničních a rozšířením stanic dopravně i komerčně důležitých, vybudováním stanic odpovídajících novému směrování naší železniční dopravy atd. Sluší pak podotknouti, že jsme, obzvláště pokud se týče železničního materiálu, převzali tento v počtu nedostatečném a ve stavu schátralém. Rychlé doplnění a vybudování jízdních prostředků jest nezbytným, předpokladem rychlejšího vývoje hospodářského života státního, na němž mají zajisté účast všechny jak produktivní tak i konsumptivní vrstvy obyvatelstva bez rozdílu národnosti. Všechna uvedená opatření předpokládají ovšem rychlé získání potřebných úhrad a to nejen půjčkou dobrovolnou, nýbrž také tím, že správa poštovní a správa železniční by mohly bez průtahu zmocněním daným jí v § 3 si v brzké době zaopatřiti alespoň nejnutnějších prostředků, jichž jest zapotřebí ku provedení investic, případně ku přípravným pracím pro tyto.
Rychlé opatření prostředků vyžaduje ovsem, aby i osnova zákona byla co nejrychleji projednána, a odůvodňuje zajisté s dostatek zkrácené parlamentní projednání dle § 55 jednacích řádů.
V Praze dne 24. února 1921.
Správce ministerstva financí: