Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
1650.
Dringende Interpellation
der Abgeordneten Ing. Jung und Genossen
an den Eisenbahnminister
in Angelegenheit der Uebernahme der Kaschau-Oderberger Bahn in die Verwaltung des Staates.
Auf Grund des Gesetzes vom 22. Dezember 1920, Z. 690, betreffend die Uebernahme der Privatbahn in die Verwaltung des Staates, erfolgte am 1. Feber l. J. die Uebernahme der Kaschau-Oderberger Bahn. Diese Uebernahme hat sich nun unter recht merkwürdigen Umständen vollzogen. Trotzdem von tschechischer Seite und auch von Seiten des Herrn Eisenbahnministers vor Beratung des betreffenden Gesetzes versucht wurde, die Befürchtungen der deutschen Abgeordneten, als würde sofort mit der bekannten Säuberung dieser Bahnstrecke begonnen werden, hat sie tatsächlich auch schon eingesetzt. Es ist nicht nur der Leiter der Betriebs-Direktion Tesehen sofort seines Amtes enthoben worden, sondern man beginnt auch schon die Vorbereitungen für eine ausgiebige Versetzung der nichttschechischen Bediensteten zu treffen. So wurde bereits den Ingenieuren nahegelegt, selbst um die Versetzung in die Slowakei einzukommen. Dasalles ereignet sich, bevor noch der Zeitpunkt für die Ablegung des Diensteides abgelaufen ist. Für die Ablegung des Eides wurde die kurze Frist bis 28. Feber eingeräumt.
Diese Bestimmung widerspricht der Entscheidung der Botschaftskonferenz vom 28. Juli 1920, wonach das Optionsrecht für ein Jahr festgesetzt wurde, eine Frist, die durch einen Vertrag zwischen Polen und der Tschechoslowakei bis zum 1. November 1921 verlängert wurde.
Von den Bediensteten der Schlesischen Strecke wohnerannähernd 800 auf nunmehr polnischem Gebiete, darunter allein in Tesehen 567. Es bedeutet daher der Zwang zur Eidesablegung bis spätestens 28. Feber l. J. nicht nur eine willkürliche Verkürzung des Optionsrechtes, sondern setzt die auf polnischem Gebiete wohnenden Bediensteten auch der unmittelbaren Gefahr aus, augenblicklich obdachlos zu werden, ohne daß irgendwelche Vorkehrungen zu ihrer Unterbringung getroffen wurde. Die willkürliche Festsetzung dieser Frist, seitens der Staatsbahn-Direktion Olmütz hat also den Verlust des Arbeitsplatzes oder der Heimatsstätte zur Folge, stellt sich demnach als eine unerhörte, aller Menschlichkeit Hohn sprechende Maßregel dar. Die Gefertigten fragen daher an:
Ist der Herr Einsenbahnminister gewillt, die Staatsbahn-Direktion Olmütz zu veranlassen, die im Amtsblatt Nr. V., vom 29. Jänner 1921 erschienene Verlautbarung dahin zu ändern, daß die mit dem 28. Feber festgesetzte Frist zur Abgabe der Erklärung über das weitere Verbleiben im Dienste auf den 31. Oktober 1921 erstreckt wird?
Prag, am 17. Feber 1921.
Ing. Jung,
Křepek, Patzel, Böhr, Dr. Spina, Simm, Mark, Matzner, Dr. Radda, Dr. Kafka, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Lehnert, Dr. Baeran, Röttel, Kaiser, Bobek, Dr. Petersilka, Dr. Medinger, Dr. Brunar, Dr. Schollich, Dr. W. Feierfeil, Scharnagl.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
1650.
Naléhavá interpelace
poslanců inž. Junga a druhů
ministrovi železnic
o převzetí košicko-bohumínské dráhy do státní správy.
Košicko-bohumínská dráha byla dne 1. února t. r. převzata do státní správy podle zákona ze dne 22. prosince 1920 č. 690 o převzetí soukromých drah do státní správy. Toto převzetí stalo se za prapodivných okolností. Ačkoliv před projednáváním zákona o této věci české strany i ministr železnic pokoušeli se rozptýliti obavy německých poslanců, že ihned započne známé čištění těchto drah, přes to již započalo. Nejen že správce těšínského ředitelství provozu byl ihned sproštěn úřadu, nýbrž činí se již také přípravy k vydatnému přesazování nečeských zaměstnanců. Tak dalo se inženýrům na uváženou, aby sami zažádali o přesazení na Slovensko. To vše děje se ještě dříve, než nastala doba služební přísahy. Ke složení přísahy byla stanovena krátká lhůta do 28. února.
Toto ustanovení odporuje rozhodnutí velvyslanecké konference ze dne 28. července 1920, dle něhož opční právo bylo vyhrazeno na jeden rok, kterážto lhůta byla mezi Polskem a Československem smluvně prodloužena do 1. listopadu 1921.
Na nynějším polském území bydlí ze zaměstnanců slezské trati kolem 800, z toho v samotném Těšíně 567. Povinnost složiti přísahu nejdéle do 28. února t. r. jest tedy nejen samovolným zkracováním opčního, práva, nýbrž vydává zaměstnance, bydlící na polském území, bezprostřednímu nebezpečí, že okamžitě pozbudou přístřeší, aniž se učinila nějaká opatření k jejich ubytování. Samovolné stanovení této lhůty olomouckým ředitelstvím státních drah má tedy za následek buď ztrátu služby nebo domova a jest proto neslýchaným posměchem veškeré lidskosti.
Podepsaní se proto táží:
Jest pan ministr železnic ochoten naříditi olomouckému ředitelství státních drah, aby vyhlášku, uveřejněnou v úředním listě č. V. ze dne 29. ledna 1921 změnilo tak, aby lhůta, dle které k setrvání ve službě nutno se přihlásiti do 28. února, byla prodloužena do 31. října 1921.
V Praze dne 7. února 1921.
Inž. Jung,
Křepek, Patzel, Böhr, Dr. Spina, Simm, Mark, Matzner, Dr. Radda, Dr. Kafka, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Lehnert, Dr. Baeran, Röttel, Kaiser, Bobek, Dr. Petersilka, Dr. Medinger, Dr. Brunar, Dr. Schollich, Dr. W. Feierfeil, Scharnagl.