Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1649.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ............................................................ 1921,
jímž se vláda zmocňuje, aby zjistila titry předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Aby bylo připraveno provedení čl. 203 mírové smlouvy St. Germainské a čl. 186 mírové smlouvy Trianonské s přílohami a aby byly zjednány předpoklady pro konečnou nebo zálohovou úpravu výplaty úroků, zmocňuje se vláda, aby zjistila titry předválečného dluhu bývalého státu Rakouského, Uherského a Rakousko-Uherského, které jsou na území republiky Československé, anebo které jsou dosud uloženy v cizině mimo toto území, jsou však majetkem příslušníků československých.
§ 2.
Vláda se zmocňuje, aby za tímto účelem nařídila složení titrů do úřední úschovy.
Stanovení dalších podmínek pro rozhodnutí o výplatě úroků vyhrazuje se zvláštnímu zákonu.
§ 3.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; jeho provedení ukládá se vládě.
Důvodová zpráva
Podle čl. 203 mírové smlouvy St. Germainské, pokud se týče čl. 186 mírové smlouvy Trianonské jest republika Československá nucena převzíti a) onu část předválečného dluhu rakouského a uherského, zajištěného na dráhách, salinách a jiném nemovitém majetku, jenž nám připadne podle mírových smluv a b) z nezajištěného, titry representovaného předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského část, úměrnou poplatnosti území, tvořících nyní Československou republiku.
Úkolem reparační komise jest, stanoviti tyto bloky předválečného dluhu, jež republika Československá převezme.
Podle příloh k citovaným článkům mírových smluv jest republika Československá povinna, pokud tak dosud neučinila, do tří měsíců po tom, kdy mírové smlouvy vešly v platnost, označiti zvláštním kolkem titry nezajištěného předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko uherského, jež se nalézají na jejím území. Čísla těchto titrů mají býti sepsána, a seznamy i s ostatním soupisovým materiálem odvedeny reparační komisi.
Lhůta stanovená mírovou smlouvou St. Germainskou, jež končila původně dnem 16. října 1920, byla prodloužena o dalších šest měsíců, t. j. do 16. dubna 1921. Mírová smlouva Trianonská nenabyla dosud platnosti, lhůta jí stanovená k označení titrů tedy dosud neběží.
Ježto mírové smlouvy s Rakouskem a Uhrami nebyly dosud vyhlášeny ve Sb. z. a n. republiky československé, nenabyly také dosud moci zákona. Vzhledem k tomu však, že lhůta k okolkování rakouských předválečných titrů končí dnem 16. dubna 1921, nelze vládě čekati, až mírové smlouvy nabudou u nás moci zákona; proto se vláda dožaduje zvláštního zákonného zmocnění, aby mohla za účelem provedení citovaných již článků mírových smluv zjistiti titry předválečného dluhu rakouského, uherského a rakousko-uherského, jež se nalézají na území Československé republiky, anebo jsou dosud uloženy mimo toto území, avšak jsou majetkem československých příslušníků.
Zjišťování titrů předválečného dluhu má však míti také za účel, zjednati předpoklady pro vyplácení úroků z těchto titrů.
V prvé řadě nutno zjistiti, jaký obnos titrů nezajištěného předválečného dluhu se nalézá na území Československé republiky. Majitelé těchto titrů stávají se dnem, kdy mírové smlouvy nabyly platnosti, věřiteli Československé republiky, jež jest povinna platiti od toho dne úroky i případné annuity těchto titrů.
Dočasné složení těchto titrů do úřední úschovy považuje vláda za nejlepší prostředek ke zjištění vnitrozemského bloku předválečného nezajištěného dluhu; toto uložení má však býti také jednou z podmínek vyplácení úroků.
Pokud reparační komise neurčí blok, jenž připadne na Československou republiku, lze úroky vypláceti pouze zálohou, jako splátku na budoucí povinnost, bez praejudice konečné výplatě a se všemi výhradami dle mírových smluv.
Zvláštním zákonem, jenž se v ministerstvu financí již připravuje a jenž bude předložen Národnímu shromáždění co nejdříve, budou stanoveny další podmínky pro rozhodnutí o výplatě úroků předválečného dluhu.
Úmyslem finanční správy jest, vypláceti z titrů složených do úřední úschovy úroky prostřednictvím poštovního úřadu šekového.
Návrh budiž národním shromážděním projednán a schválen a to vzhledem k naléhavosti věci v jednání zkráceném dle § 55 jedn. řádu sněmoven a budiž přikázán jak v poslanecké sněmovně tak po schválení touto sněmovnou v senátě, výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí, že seznamenání i titrů předválečného dluhu rakouského dle přílohy ku článku 203 mírové smlouvy St. Germainské musí býti skončeno do 16. dubna 1921, toto seznamenání pak bude vyžadovati doby aspoň jednoho měsíce, takže jde nepochybně o věc velmi naléhavou, jež vyžaduje urychlené úpravy a to tím více, ježto materiál, jenž má býti zpracován, representuje hodnoty značné výše a nemalého rozsahu.
V Praze dne 24. února 1921.
Správce ministerstva financí: