Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1632.
Odpověď
ministrů spravedlnosti, vnitra a národní obrany
na interpelaci poslance Ladislava Kučery a soudruhů
v záležitosti prosincových nepokojů s požadavkem, aby se zatčenými bylo zacházeno jako s politickými vězni (Tisk 1078).
V interpelaci jest si stěžováno, že s osobami bezdůvodně zatčenými za prosincových nepokojů zachází policejní moc jako se sprostými vrahy, vodí je v železech ukované v celých skupinách a odváží je do věznic v otevřených vagónech; v separacích jsou prý osoby ty týrány a znásilňovány. Stejným surovým způsobem zachází prý též četnictvo s osobami zatčenými při pouhém ustavování závodních a zemědělských rad a také soudní moc, již jsou zatčení předáváni, zachází prý se všemi jako se sprostými zločinci.
Co se týče tvrzení interpelace, že policejní moc nebo četnictvo se zatčenými zacházelo surovým způsobem, jsou tato udání tak všeobecná, že je třeba zevrubných vyšetření, která ovšem budou vyžadovati delší doby, protože interpelace neobsahuje označení ani místa, ani osob, kterých se stížnost týká.
Aniž by předbíhalo výsledku těchto šetření, může ministerstvo vnitra již nyní prohlásiti, že není dosud prokázán žádný případ, kde by bezpečnostní orgány po případě vojenské asistence příkře postupovaly při výkonu své povinnosti. V té příčině neobdržely také žádných zvláštních pokynů, a jsou vázány jako vždy jindy toliko ustanovením zákona a svými služebními předpisy. Nejvýš přípustná doba policejní vazby jest stanovena zákonem a nepřekročila nikde míru zákonem přípustnou. V policejní vazbě již také nikdo není. V případech, ve kterých zatčení nebylo dostatečně podepřeno podezřením z trestných činů, byli zatčení ihned propuštěni.
Ministerstvo národní obrany uložilo generálnímu prokurátorovi, aby všem vojenským prokurátorům nařídil, aby, staly-li se nějaké nesprávnosti, snažili se v oboru své působnosti jim čeliti.
Požadavku, aby s osobami uvězněnými bylo zacházeno jako s vězni politickými, nelze v oboru ministerstva národní obrany vyhověti, poněvadž nejvyšší rozhodnutí ze dne 28. října 1849 o trestancích politických a předpisy je doplňující se vztahují výslovně jen na trestnice a věznice civilní.
Ale přes to bylo nařízeno, aby vojenští prokurátoři nad tím dozírali, aby tam, kde některé výhody vazby vyšetřovací nebo trestní vazby vázány jsou na společenské postavení, bylo při přiznávání těchto výhod liberálně postupováno, jakož i aby s vězni zacházeno bylo vždy slušně, jak to zákon a služební předpisy vyžadují. Pokud jde o požadavek rychlého provedení výslechu obviněných a bezodkladného propuštění z vazby osob neoprávněné zatčených, bylo vojenským prokurátorům připomenuto dotyčné ustanovení vojenského trestního řádu. K justičnímu oddělení ministerstva národní obrany nedošla dosud žádná zpráva neb stížnost, že by ve vojenských věznicích bylo proti předpisům o zacházení s vězni postupováno a též při periodických prohlídkách věznic nebylo v tom směru shledáno závady.
Co se týče soudů občanských, ani tu není doloženo poukazem na jediný konkrétní případ tvrzení, že se zatčenými zachází jako se sprostými vrahy.
Se všemi zatčenými zachází se u soudů lidsky a dostává, se jim všem výhod vyšetřovanců resp. politických vězňů a nehledí se na ně nikterak nepřátelsky a také nikdo ze zatčených si nestěžoval, že by s ním zacházeno bylo ve vazbě nelidsky nebo neslušně.
Ku četbě jsou jim povoleny časopisy a to též časopisy jich vlastní strany politické; jest jim též povoleno stravovati se na vlastní útraty a přichází se jim vůbec v každém směru, pokud to domácí řád věznice dovoluje, vstříc.
Průtahy s výslechy a se sepisováním protokolů u soudů nejsou trpěny. Přidělením většího počtu výpomocných vyšetřujících soudců bylo postaráno o to, aby se, provedly výslechy zatčených s největším urychlením.
Ve všech případech bylo dbáno toho, aby nikdo nebyl zbytečně držen ve vazbě. Uvěznění byli ihned propuštěni na svobodu, pokud to výsledek konaného vyšetřování připouštěl. Úhrn propuštěných dosahuje již počtu několika set.
Proti značné části těchto obviněných a proti velkému počtu obviněných, jež nebylo lze propustiti, budou již v nejbližší době nařízena hlavní přelíčení, takže i ohledně většího počtu obviněných v nejbližší době bude definitivně rozhodnuto. Trestní řízení provádí se s veškerým napjetím sil i s urychlením zcela mimořádným.
V Praze dne 23. ledna 1921.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Popelka, v. r.,
Ministr vnitra:
Černý, v. r.,
Ministr národní obrany: