Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1628.
Vládní návrh
Zákon
ze dne ..................................................,
kterým se povoluje úvěr k úhradě nekryté potřeby vojenské správy, způsobené válečnými poměry na Slovensku v roce 1919.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K úhradě nekryté potřeby vojenské správy, způsobené válečnými poměry na Slovensku v roce 1919, povoluje se úvěr ve výši 677,308.188 Kč 48 h.
§ 2.
Ministr financí se zmocňuje, aby částku uvedenou v § 1 kryl úvěrními operacemi.
§ 3.
Zákon tento, jejž provésti se ukládá ministru financí a ministru národní obrany, nabývá ihned účinnosti.
Důvodová zpráva.
Za vpádů Maďarů na Slovensko ukázalo se, s jakými potížemi jest zápasiti armádě, jež není dostatečně vybavena bojovými prostředky, zejména pokud se týče dělostřelectva.
Desolátní stav výzbroje nově utvořené československé armády po státním převratu jest dodatečně znám. Byla to jediná Československá republika ze všech sukcesivních států bývalého Rakouska, která jednak vzhledem k nepříznivé poloze a ohromné vzdálenosti od bojišť světové války, jednak nepřízni tehda směrodatných činitelů rakouských vládních kruhů, vyšla ze světové války, pokud se týče válečného materiálu, téměř na prázdno, poněvadž veškerá výzbroj vracejících se vojenských, transportů byla těmito sousedními státy odebrána.
Vojenská správa byla hlavně válečnou kampaní na Slovensku donucena zaopatřiti armádě za každých okolností a v době co nejkratší potřebnou výzbroj, obzvláště děla, munici a traktory. V úvahu při objednávkách mohla přijíti jedině firma pracující v oblasti československého státu, totiž akciová společnost, dříve Škodovy závody, jíž byly svěřeny k provedení objednávky v tehdejší celkové výši 399,941.000 Kč. Jest lehko pochopitelno, že tak ohromná a mimořádná k zabezpečení státu však nevyhnutelně nutná objednávka, nemohla, vojenskou správou býti hrazena ze skromných úvěrů, jež jí povoleny byly pro rok 1919 ani z dodatku k tomuto rozpočtu, který, byv schválen teprve koncem prosince 1919, nemohl býti zcela použit a 31. prosince 1919 v částce 383,362.000 Kč dle ustanovení čl. VI. finančního zákona, propadl. Tím méně ovšem bylo možno hraditi tento náklad z restringovaného rozpočtu pro rok 1920 neb z rozpočtového dodatku pro rok 1920, schváleného teprve v roce 1921, poněvadž úvěry povolené těmito rozpočty při stálém nesmírném vzestupu cen materiálu, surovin a všech potřeb vojenské správy sotva stačily, aby výzbroj již pořízená udržována byla v náležitém, to jest boje schopném stavu. Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1921, ze kterého by bývalo, po případě možno dluhující částku hraditi, byl seškrtán o 1,048,445.859 Kč a mimo to ještě snížen Národním shromážděním o 31,920.000 Kč, takže ministerstvo národní obrany nebude ani v roku 1921 s to, aby dostálo svým závazkům z roku 1919.
Kritická situace, kterou nás průmysl prodělává a která v přítomné době nejen že nepolevila, nýbrž se stává horší stoupáním cen surovin a mezd dělnických, přivodila, že úhrnná cena objednávek vojenského materiálu stoupla a stále ještě stoupá, takže jenom Škodovy závody vykazují na nedoplatcích částku 596,337.955 Kč 48 h, které z povolených rozpočtů nikterak nelze hraditi.
Shora uvedené pohnutky a hlavně ovšem vpád Maďarů na Slovensko, vedly vojenskou správu k tomu, aby zabezpečila armádě i nejnutnější součástky výstroje za původní vzhledem k výrobním poměrům rovněž nezávaznou cenu. Zvýšením cen surovin, konfekčních a dělnických mezd vzrostly nedoplatky ministerstva národní obrany za výstroj na 80,970.233 Kč, takže celková, dosavadními rozpočty nijak nekrytá potřeba činí 677.308.188 Kč 48 h. Z uvedeného vysvítá:
1. že podkladem objednávek byly mimořádné poměry, zaviněné hlavně vpádem nepřítele do oblasti československého státu,
2. že se, jedná vesměs o investice, jež státu slouží výhradně k zajištění bezpečnosti proti nepříteli z venčí,
3. že jde o účty již splatné, které se neustále zvyšují o úroky z prodlení, které vojenská správa bude museti hraditi a
4. že zde není možnosti zaplatiti účty za materiál už dodaný z dodatku k rozpočtu pro rok 1920 ani z rozpočtu pro rok 1921.
Dodává se že na úhradu žádaných obnosů bylo pamatováno v rozpočtu předchozím i letošním, že však v rozpočtech dřívějších preliminované částky bez upotřebení propadly, poněvadž Škodovy závody včas objednávky nedodaly, takže povolené peníze ve skutečnosti vydány nebyly, nýbrž uspořeny, v letošním rozpočtu pak že dodatečně provedenými škrty bylo ministerstvu národní obrany znemožněno pamatovati na úhradu v rámci řádného rozpočtu.
Vedle toho nutno upozorniti, že výdaje na vojenskou kampaň na Slovensku bude možno refundací požadovati na státu maďarském, jakožto náhradu škody v konfliktu válečném.
Po formální stránce se navrhuje, aby návrh ten byl Národním shromážděním projednán a schválen, a za tím účelem přikázán jak v poslanecké sněmovně, tak i po schválení touto sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému k projednání ve zkráceném řízení podle § 55 jedn. řádu sněm.
K odůvodnění tohoto návrhu poukazuje se na zvláštní naléhavost věci, jež jest již patrná z hořejší podstaty věci. Běží tu o splatné pohledávky dodavatelů vojenské správy, hlavně pak Škodových závodů. Na závodech těchto nelze požadovati, aby dále vyčkávaly uspokojení svých nároků. Jest to ostatně při výši pohledávek ani nemožno. Škodovy závody by byly nuceny, kdyby jich vojenská správa nemohla co nejrychleji uspokojiti, zastavit práci, což by mělo v zápětí při velikém počtu zaměstnanců následky dosahu nedozírného, obzvláště po stránce nezaměstnanosti. Nesluší také přehlédnouti, že oddalováním placení vzrůstá státní správě každodenně povinnost platiti úroky z prodlení, které při částkách, o něž běží, dostupují značné výše. Krom toho vzniká pro vojenskou správu nebezpečí, že vzniknou pro neplacení splatných pohledávek spojené se značnými náklady procesními. Všechny tyto okolnosti odůvodňují zajisté dostatečně pilnost předlohy a učiněný návrh, aby byla projednána zkráceným řízením podle § 55 jedn. ř. sněm.
V Praze 19. února 1920.
Ministr financí:
Dr. Engliš, v. r.
Ministr národní obrany: