Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1627.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ..................................... 1921
o úpravě poměru družstev v Podkarpatské Rusi.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Ustanovení §§ů 48 až 83 uherského zákonného článku XXIII z r. 1898 a §§ů 223 až 257 uherského zákon. článku XXXVII. z r. 1875, pokud posléze citovaných ustanovení jest po rozumu §u 48 uherského zákonného článku XXIII. z roku 1898 použíti na zemské úvěrní ústřední sdružení (Országos központi hitelszövetkezet), pozbývají pro území Podkarpatské Rusi platnosti.
§ 2.
Družstva v Podkarpatské Rusi, založená podle uherského zákonného článku XXIII z roku 1898, pokud jsou členy ťOrszágos központi hitelszövetkezetŤ-u v Budapešti, povinna jsou vypovědět toto členství usnesením valného shromáždění do 3 měsíců po vyhlášení tohoto zákona.
Právě tak povinna jsou všechna družstva v Podkarpatské Rusi, ať jsou založena podle uherského zákonného článku XXIII z roku 1898 nebo podle uherského zákonného článku XXXVII z roku 1875 usnesením valného shromáždění vypověděti do 3 měsíců po vyhlášení tohoto zákona svoje členství v kterémkoliv jiném družstevním ústředí, pokud toto sídlí mimo hranice státu Československého.
Neučiní-li tak do označené doby (do 3 měsíců po vyhlášení tohoto zákona), jest Zemská družstevní jednota v Užhorodě oprávněna přičlenit je k sobě a jejich jménem vypověděti členství k bývalému ústředí.
Současně povinna jest Zemská družstevní jednota učiniti o této výpovědi oznámení sborovému soudu první stolice, u kterého je dotyčné družstvo v seznamu obchodních firem zapsáno, a soud provede z úřední povinnosti příslušné změny ve stanovách a v zápisu rejstříkovém.
Bez ohledu na to, byla-li výpověď tato již dána čili nic, zakazuje se družstvům v Podkarpatské Rusi podrobovati se revisi cizozemských ústředí, obchodovati s nimi, přebytky svoje u nich ukládat anebo půjčky u nich uzavírat.
Současně s výpovědí členství u cizozemského ústředí stávají se družstva členy Zemské družstevní jednoty v Užhorodě.
Doba, po kterou takovéto družstvo musí zůstat po ukončení likvidace všech svých vztahů k ústředí cizozemskému členem Zemské družstevní jednoty, bude určena v prováděcím nařízení.
§ 3.
Zemská družstevní jednota v Užhorodě jest povinna zjistiti revisně s největším urychlením všechny pohledávky a závazky, které vznikly družstvům z jejich členského a obchodního spojení s ústředími cizozemskými.
Revisemi Zemské družstevní jednoty zjištěná tato data zpracuje za účelem jejich likvidace tříčlenná komise, sestávající ze zástupce Zemské družstevní jednoty a 2 zástupců vlády, jmenovaných civilní správou Podkarpatské Rusi.
§ 4.
Žádné družstvo v Podkarpatské Rusi, dosavadní i nově zřízené, vyjma ona v § 12 vytčená, nesmí po dobu až do provedení likvidace všech vztahů k ústředí cizozemskému, pokud se týče po dobu stanovenou podle posledního odstavce § 2, býti členem jiného družstevního ústředí než Zemské družstevní jednoty v Užhorodě.
§ 5.
Poslední odstavec §u 179 uherského zákonného článku XXXVII z r. 1875 o neměnitelnosti těch ustanovení stanov, která byla do stanov převzata z prospektu zakládačního, pro družstva v Podkarpatské Rusi nemá platnosti.
Taktéž nemají platnosti ustanovení družstevních stanov, pokud činí družstvo jakkoli závislým na ústředí cizozemském.
Pokud stanovy některého družstva předpisují uveřejňování vyhlášky družstva v některém časopise, vycházejícím mimo hranice státu Československého, je ustanovení to neplatné a musí vyhlášky ty uveřejňovány býti v ťÚředních Novinách civilní správy Podkarpatské RusiŤ a ve ťVěstníku Zemské družstevní jednotyŤ.
§ 6.
Zemská družstevní jednota v Užhorodě a všechna družstva v Podkarpatské Rusi, zřízena podle uherského zákonného článku XXXVII z r. 1875, jakož i podle uherského zákonného článku XXIII z r. 1898, pokud jsou členy Zemské družstevní jednoty v Užhorodě, požívají všech výhod berních a poplatkových, které poskytoval § 47 uh. zákonného článku XXIII z r. 1898 družstvům v ťOrszágos központi hitelszövetkezetŤ-u organisovaným, to jest:
1. Osvobozeny jsou od výdělkové daně z podniků veřejným účtováním povinných, přirážek k této dani (státních, stoličních i obecních), silniční přirážky a poplatků na průmyslové a obchodní komory,
2. požívají osvobození od kolků a poplatků:
a) všech svých podání a jejich příloh, které podávají soudu vedoucímu seznam obchodních firem buďto družstva sama nebo jejich členové, rovněž všech vyhlášek, které o nich sborový soud I. stolice vydá
b) všech podání a příloh, které podávají kterémukoliv úřadu, kromě podání v soudních sporech.
c) všech svých obchodních knih,
d) pojistek na splátky podílové i půjčkové, rovněž dluhopisů kromě směnek,
e) zabezpečení zápůjček členům poskytnutých v pozemkových knihách,
f) postupu (cesse) svých pohledávek za vlastními členy na Zemskou družstevní jednotu v Užhorodě a pojistek o vyrovnání takových pohledávek.
Jinak podléhají družstva všeobecným ustanovením, daňových zákonů a kolkových i poplatkových předpisů.
§ 7.
Každé družstvo v Podkarpatské Rusi povinno je každoročně celé svoje zařízení a obchodní činnost ve všech odvětvích dáti přezkoumati revisory, zřízenými Zemskou družstevní jednotou.
Nařízením bude ustanoveno, jak se provádějí revise, oznamuje jich výsledek soudům a činí opatření k odstranění shledaných závad.
Správní výbor, dozorčí výbor a valné shromáždění povinny jsou vykonávati všechna opatření, která byla nařízena k odstranění závad revisí shledaných.
§ 8.
Peněžitou pokutou do 5.000 K a vězením do 6 měsíců buďtež trestáni:
1. členové správy družstva, nesvolají-li včas valné shromáždění za účelem výpovědi členství v ústředích cizozemských, činí-li jakékoliv překážky nebo těžkosti revisoru Zemské, družstevní jednoty při revisi, anebo nevyhoví-li příkazům ohledně odstranění závad revisí shledaných.
2. Členové dozorčího výboru družstva, kteří opomenou podniknouti vše, co podle obchodního zákona a družstevních stanov je v jejich moci, aby se vyhovělo předpisům tohoto zákona.
3. Členové správy i dozorčího výboru družstva rovněž i jeho zaměstnanci, kteří připustí, aby revisor, neb jiný zaměstnanec cizozemského ústředí družstvo revidoval.
§ 9.
Vězením do 6 měsíců budiž trestán revisor, nebo jiný zaměstnanec cizozemského ústředí, který by revisí v některém družstvu v Podkarpatské Rusi prováděl. Pokus je trestný.
Není-li vinník občanem státu Československého, budiž po vytrpění trestu navždy vypovězen z území státního.
Trestní řízení podle předchozích odstavců, jakož i podle §u 8 tohoto zákona přísluší správnímu úřadu ve smyslu §u 28 uherského zák. čl. XXXIV. z r. 1897, §u 22 uher. zák. čl. XX. z r, 1901 a ministerského nařízení ze dne 26. září 1909 č. 65.000.
§ 10.
Odepře-li valné shromáždění některého družstva vyhovět předpisům tohoto zákona, musí býti družstvo rozpuštěno.
Rozpuštění vyřkne po návrhu Zemské družstevní jednoty v Užhorodě ten sborový soud I. stolice, u kterého je vzdorující družstvo v seznamu obchodních firem zapsáno. Rozpuštění budiž bez meškání v seznamu obchodních firem vyznačeno. Likvidátory rozpuštěného družstva jmenuje sborový soud 1. stolce z osob Zemskou družstevní jednotou navržených.
§ 11.
Vrchní dozor nad činností Zemské družstevní jednoty ve všech odvětvích provádí po dobu až do provedení likvidace všech vztahů k ústředí cizozemskému (§ 4), pokud se týče po dobu stanovenou dle posledního odstavce § 2, ministerstvo zemědělství prostřednictvím vládního komisaře, jím jmenovaného.
Vládní komisař má právo zúčastniti se všech schůzí správního výboru dozorčího a organisačního výboru valných hromad, jakož i všech jiných schůzí Zemskou družstevní jednotou pořádaných žádati kdykoli za svolání schůzí uvedených výborů nebo za svolání mimořádné valné hromady Zemské družstevní jednoty.
Vládní komisař musí býti zván do všech těchto schůzí. Rovněž má právo nahlédnouti do všech spisů a musí mu býti podávány všechny žádané informace. Jemu přísluší i právo zastaviti usnesení všech orgánů Zemské družstevní jednoty, kdvž by odporovalo zákonu, stanovám, anebo kdyby překročovalo obor působnosti Zemské družstevní jednoty a vyžádati si v tom případě konečného rozhodnutí ministerstva zemědělství.
Ke hrazení nákladů které státní správě výkonem tohoto dozoru vzejdou, může býti Zemské družstevní jednotě uloženo placení ročního úhrnného poplatku, jehož výši určí ministerstvo zemědělství, vyslechnuvší ředitelství Zemské družstevní jednoty.
§ 12.
Ustanovení tohoto zákona, pokud členství Zemské družstevní jednoty se týká, nevztahuje se na dělnická konsumní družstva, konsumní družstva železničních zřízenců, jakož i družstva živnostenská.
§ 13.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministerstvo zemědělství, obchodu, vnitra, spravedlnosti a financí.
Důvodová zpráva.
Po připojení Podkarpatské Rusi k republice Československé bylo z prvních úkolů ministerstva zemědělství, vyšetřiti tamní poměry na poli svépomocné organisace družstevní. Šetřením tímto se zjistilo, že jest v Podkarpatské Rusi 279 kooperativů, přičleněných do převratu k maďarským centrálám ťHangyaŤ, ťOrszágos központi HitelszövetkezetŤ a Selskému svazu, a 32 družstva, nepřináležející k žádnému ústředí.
Z těchto kooperativů byly 154 spolky úvěrní a spořitelní, které ukládaly své přebytky u centrál výše uvedených a od převratu nejsouce s nimi ve spojení zastavily činnost a umrtvily také život všech ostatních družstev, která dříve finančně podporovaly.
K oživení těchto stávajících družstev a pro přípravu likvidace jejích vztahů k bývalým centrálám budapešťským, jakož i k založení a organisování účelné sítě družstevní dle osvědčených našich vzorů, bylo nutno vyvolati v život družstevní ústředí pro celé toto území.
Toto ústředí ustavilo se v dohodě s představiteli veškerého obyvatelstva v Podkarpatské Rusi dne 15. dubna 1920 pod názvem ťZemská družstevní jednota se sídlem v Užhorodě.Ť
Z dosavadní činnosti a zkušenosti Zemské družstevní jednoty lze souditi, že bude mocí přispěti k tomu, aby velkého a dosud nedoceněného bohatství přírodního, zemědělského a lesního využilo se pro povznesení Podkarpatské Rusi a tím také pro povznesení Československé republiky družstevním podnikáním jak na poli zemědělském, tak obchodním a výrobním, organisací a vybudováním zemědělských, výrobních, nákupních, úvěrních a skladištních družstev, spočívajících na pevné reelní finanční základně.
Jak družstevnictví, na Podkarpatské Rusi zkvétá, o tom svědčí, že Zemská družstevní jednota od svého počátku až do konce srpna založila 102 družstevní podniky.
Zemská družstevní jednota zjednala si za tu dobu důvěru obyvatelstva Podkarpatské Rusi a zástupci měst a venkovských obcí neustále žádají ji o zřízení kooperativů, aby se tak obyvatelstvu umožnilo, vymaniti se z rukou nesvědomitých spekulantů.
Aby však Zemská družstevní jednota mohla v každém směru splniti svoje poslání je nutno, aby právě tak byla postavena na pevný základ právní, jako družstevní ústředí na Slovensku zákonem ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n.
Ministerstvo zemědělství předkládá návrh zákona, kterým má se upraviti právní otázka Jednoty, jakož i celého družstevnictví podkarpatského.
Při koncepci tohoto návrhu přihlíženo bylo ke zkušenostem, kterých se nabylo při provádění citovaného zákona na Slovensku.
Konečně sluší upozorniti, že ustanovení §u 11. navrhovaného zákona zaručuje vládě nejširší právo dozoru a kontroly činnosti Zemské družstevní jednoty a vládě republiky československé přiznává zástupce jako vrchní dozorčí orgán nad celým úřadováním i jednáním Zemské družstevní jednoty.
Návrh budiž Národním shromážděním projednán a schválen a za tím účelem přikázán ve sněmovně poslanecké výboru zemědělskému a po schválení touto sněmovnou v senátě výboru národohospodářskému k podání zprávy vždy ve lhůtě 7 dnů.
V Praze dne 28. ledna 1921.
Ministr zemědělství:
Dr. Brdlík, v. r.