Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
1621.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .............................................................. ,
jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů východočeské 5%ní zemské investiční zápůjčky elektrisační z r. 1921 v úhrnné jmenovité hodnotě 30 milionů korun k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Dílčích dluhopisu, jež vydá za souhlasu vlády jménem země České zemský správní výbor v Praze podle usnesení ze dne 29. prosince 1920 v úhrnné jmenovité hodnotě 30,000.000 Kč, aby si opatřil prostředky na dokončení investic ve Východočeské elektrárně v Poříčí, smí býti užíváno k úročnému ukládání peněz poštovního šekového úřadu, nadací a ústavů, podléhajících veřejnému dozoru, dále k uložení peněz sirotčích, svěřenských a depositních a konečně až do výše bursovního kursu, avšak nikoliv přes jmenovitou hodnotu, za služební a obchodní kauce.
§ 2.
Provésti tento zákon, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ukládá se ministrům financí, vnitra a spravedlnosti.
Důvodová zpráva.
Zemský fond český koupil v únoru r. 1919 od Rakouské akciové společnosti pro dodávání elektřiny ve Vídni (Oelag) Východočeskou elektrárnu, mající centrálu v Poříčí u Trutnova, a provozuje ji jako podnik čistě zemský. Výnosem ministerstva veřejných prací ze dne 6. října 1920, č. j. 46.898/XVIII, byla elektrárna ta prohlášena za podnik všeužitečný podle § 4 zákona ze dne 22. července 1919 č. 438 Sb. z. a n. Elektrárna ta má příznivé podmínky výrobní, ležíc blízko kamenouhelných dolů Žacléřsko-Svatoňovických.
Hned po převzetí jmenované elektrárny do vlastnictví a správy zemské ukázalo se, že dosavadní zařízení elektrárny na trvalý výkon 4500 KW rostoucí potřebě nestačí, proto rozhodl se zemský správní výbor rozšířiti tuto elektrárnu na trvalý výkon 10.000 KW a doplniti elektrickou síť. Práce s rozšířením jejím spojené jsou v proudu a budou pravděpodobně skončeny do podzimku 1921.
Celkový náklad, jenž již byl na zakoupení této elektrárny učiněn, a jejž ještě bude učiniti, aby elektrárna byla podle výše zmíněného plánu vypravena a rozšířena, odhadnut jest na 65,000.000 K a byl, resp. má býti kryt zemskými zápůjčkami u Zemské banky v Praze úhrnem 35,000.000 K a zápůjčkou 30,000.000 K v 5% dílčích zemských dluhopisech elektrisačních splatnou v 50 letech.
Vláda uznávajíc potřebu této posléze uvedené zápůjčky a majíc zření k tomu, že zemské dílčí dlužní úpisy bude lze umístiti v první řadě mezi odběrateli elektrického proudu z jméno Tané elektrárny, tudíž v kruzích, které obyčejně neukládají hotovosti v dlužních úpisech Zemské banky, nerozpakovala se svoliti k této formě zápůjčky, a to tím spíše, poněvadž sám elektrisační zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., v zásadě připouští, aby elektrické podniky opatřily si touto cestou potřebné prostředky.
Zemský správní výbor žádá dále, aby titrům této zápůjčky přiznána byla sirotčí jistota, uváděje, že zápůjčka bude zajištěna na Východočeské elektrárně, a že bude z výnosu jmenovaného podniku uhrazena služba úroková a umořovací. Kromě toho jedná se zde o zápůjčku zemskou, při níž jest země česká přímou dlužnicí. Jest tudíž jistota zápůjčky této postavena nad každou pochybnost.
Vláda uznává proto žádost tuto odůvodněnou. Poněvadž se na tuto zápůjčku nevztahuje zákon ze dne 27. prosince 1905, č. 213 ř. z., o založených bankovních dluhopisech a poněvadž § 194 zák. ze dne 9. srpna 1854, č. 208 ř. z., vypočítává taxativně způsoby, jak ukládati peníze osob nezletilých, lze žádanou výhodu přiznati toliko zvláštním zákonem.
Návrh budiž Národním shromážděním projednán a schválen a za tím účelem přikázán v poslanecké sněmovně výboru právnímu a rozpočtovému a po schválení touto sněmovnou v senátě výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému k urychlenému podání zprávy.
V Praze dne 17. února 1921.
Správce ministerstva financí: